Česká vláda přišla po týdnech kritiky s konkrétní odpovědí na boj s energetickou krizí. V pondělí večer rozhodla s účinností od listopadu o zastropování cen energií. Cena silové elektřiny bude maximálně šest korun za kilowatthodinu (kWh), cena plynu pak tři koruny.
Tuzemským domácnostem, živnostníkům i veřejným institucím to od listopadu přinese roční úspory přesahující i sto tisíc korun na fakturách za energie. Reálně se tak cena zvedne pouze o dvojnásobek oproti hrozícímu až osminásobku.
Oznámený model zastropování cen na svém twitterovém účtu kvitoval energetický analytik a poradce J&T Michal Šnobr. Na firmy se zatím nedostalo, o pomoci pro ně bude jednat vláda ve středu – vzhledem k finanční náročnosti případných podpor ale vidí řešení spíše v celoevropských opatřeních.
Už jen ohlášená podpora domácností vyjde státní rozpočet na 130 miliard korun. Financovat se má z příjmů ze státních firem či z mimořádné windfall tax čili daně z mimořádných zisků a ze zvýšených příjmů z emisních povolenek.
„Windfall tax jsme začali diskutovat,“ řekl po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura. Týkat by se měla sektorů energetiky, bankovnictví a uvažuje se i o petrochemii.
Vláda sáhla k modelu zastropování koncových cen pro zákazníky, který je v mnoha ohledech lepší než zastropování výrobních cen elektřiny. Jednak by to mohlo kolidovat s pravidly evropského trhu, a zejména by se vznášela hrozba poklesu výroby elektřiny, protože některé zdroje by za nízkou, mnohdy i nerentabilní cenu nebyly ochotny vyrábět.
Na druhé straně nízká cena tlačí na zvyšování spotřeby, a museli bychom tak častěji energii dovážet. Zastropování cen touto formou pak nemá devastující dopad na akcie ČEZ, které v úterý naopak rostou o tři procenta na 966 korun za akcii.
Vývoj cen akcií ČEZ v posledním půlroce | Zdroj ČEZ
Modelové příklady uvádějí, že domácnosti s běžnou spotřebou elektřiny letos zaplatí zhruba 13 677 korun. Bez zavedení cenového stropu by v příštím roce mohla zaplatit až 38 385 korun, ale od listopadu může nově očekávat vyúčtování ve výši 18 100 korun. Bez stanovení maximální ceny by tak domácnost zaplatila o dvacet tisíc korun více.
Další modelové příklady pro elektřinu i plyn včetně všech důležitých informacích naleznete na webu vlády.
Vliv zavedení cenového stropu na cenu elektřiny | Zdroj Vláda.cz
Vláda zastropovala pouze komoditní část ceny energií, další regulované složky, kam patří zejména distribuce nebo příspěvky na operátora trhu s energiemi, tedy konečnou cenu ještě navýší. Pro spotřebitele by se tím cena měla v rámci různých tarifů pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za kilowatthodinu.
Mluvčí ČEZ Roman Gazdík pak vysvětluje, jak se zastropování projeví u faktur se zafixovanými produkty. Pro spotřebitele by se měl cenový strop v rámci různých tarifů pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za kilowatthodinu.
„Pokud je fixovaná cena nižší než ta zastropovaná, bude zákazník platit i nadále nižší fixovanou cenu. V případě, že by fixovaná cena byla vyšší, tak bychom zákazníkovi fakturovali cenu zastropovanou. Ale čekáme samozřejmě ještě na příslušný zákon a prováděcí předpis,“ uvedl mluvčí.
Pozornost se nyní obrací hlavně k průmyslu, který stále trpí i osminásobnými cenami za elektřinu a hlavně plyn. Některé náročné výroby jako třeba sklárny musely uzavřít provozy, jiné firmy začaly propouštět.
