Ruský útok na Ukrajinu a lži, které se o něm šíří, musí přestat dřív, než se zbytek světa ocitne v dalším válečném konfliktu. Těmito slovy začíná krátký, leč emotivní vzkaz petrohradského rodáka a současného šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova.

Vyjádření významného umělce původem z Ruska neméně emotivně pokračuje: „Nesmíme mlčet a sledovat, jak se historie opakuje tak jako v roce 1956, v roce 1968 a v dalších okamžicích předtím i poté. Nositelé smrti musí být hnáni k odpovědnosti a musí být zavrženi.“

Byčkovem zmíněný rok 1956 se týká potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku, které bylo po nemilosrdných výstřelech ruských tanků doslova utopeno v krvi. Rok 1968 a likvidaci takzvaného pražského jara nejspíš našincům netřeba obšírně připomínat.

Devětašedesátiletý dirigent má přitom s totalitní zvůlí vlastní neblahou zkušenost – v roce 1974 emigroval kvůli antisemitismu se sto dolary v kapse z tehdejšího Sovětského svazu do Rakouska. Odtud se dostal do Spojených států, kde o devět let později získal americké občanství. Českou filharmonii, nejprestižnější tuzemské hudební těleso, vede pátým rokem.

Dobrá karma

Na pomoc Ukrajině už Češi poslali miliony. Nabízet mohou i ubytování pro uprchlíky

3 min

Nyní se po dlouhém čase těšil na představení v rodné zemi – příští rok měl v Moskvě řídit Ruský mládežnický orchestr. Dnes ráno, sotva se dozvěděl o invazi, napsal Byčkov své agentce, ať koncert v „Putinově metropoli“ okamžitě zruší. „Po tomhle spontánním a symbolickém činu následoval od pana šéfdirigenta komentář, který už znáte,“ líčí generální ředitel filharmonie David Mareček.

Další symbolické gesto se bude konat za chvíli a bude především slyšet. Od 19:30 je v sídle České filharmonie, tedy v pražském Rudolfinu, na programu koncert, na němž vedle Byčkovova souboru účinkuje i Pražský filharmonický sbor. Hudebníci a členové sboru se domluvili, přišli dřív a nacvičili ukrajinskou hymnu, která za pár okamžiků společně s tou českou koncert zahájí.