Šedesát miliard korun. Přesně o tolik se ministerstvo financí seklo v odhadu, kolik letos vybere na dani z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, a odvodu z nadměrných příjmů.

Přitom na nadsazené odhady v době schvalování legislativy loni na podzim poukazoval kde kdo. Potvrzení chmurného výsledku nyní otevírá otázky ohledně další smysluplnosti dočasného opatření, které mělo chránit občany před vysokými cenami energií.

Ministerstvo financí nový odhad výběru daně pro letošní rok zveřejnilo na svých webových stránkách v materiálech určených pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Státní rozpočet počítá s těmito dodatečnými příjmy ve výši sto miliard, čerstvé odhady přitom hovoří jen o čtyřiceti miliardách.

„V září loňského roku při schvalování státního rozpočtu na rok 2023 pracovalo ministerstvo financí s tehdejšími vysokými cenami energií, jejichž budoucí vývoj v letošním roce nebylo možné spolehlivě predikovat,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Tomáš Weiss. Navíc dodává, že dopad na státní rozpočet bude neutrální – příjmy z daně pokryjí výdaje na záchranná opatření jako jsou cenové stropy energií. To sice může být pravda, na druhou stranu na nadsazenost odhadů poukazovali už dříve jak někteří koaliční partneři, tak i daňoví odborníci.

Vydání Forbesu Ramba

„V okamžiku, kdy se o všem začalo diskutovat, mi kolegové ve firmě na rovinu řekli, že jde o naprosto nesmyslné, strašně nadsazené odhady. Osobně jsem tedy už před půl rokem od našich odborníků věděl, že to nebude sto miliard. A není,“ komentuje situaci hlavní ekonom Deloitte Czech Republic a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek v dalším Forbes Byznys podcastu, který vyjde na Forbes.cz ve čtvrtek 20. dubna.

„Ty odhady byly od začátku nadhodnocené. Zaváděli jsme daň z mimořádných zisků na dobu, kdy mimořádné zisky nejsou a nebudou,“ dodává k tomu další člen NERVu a ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal.

Na to, že se ze samotné windfall tax nevybere tolik, upozorňovali ještě před jejím schválením i koaliční partneři ODS. Zejména pak Piráti, kteří prosazovali její retrospektivu, tedy že se bude zpětně danit i zisk za 2022. A to zejména kvůli profitu bank.

Forbes už na podzim informoval o odhadech analytiků, že zdanění mimořádných zisků bank retrospektivně za rok 2022 by do státní kasy přivedlo zhruba třicet miliard korun, za letošní rok už to ale budou jen jednotky miliard. A tento scénář se nyní naplňuje. „Rozhodnutí necháváme na ministrovi financí Stanjurovi, za ním vše nakonec půjde,“ znělo v září ve sněmovních kuloárech při neformálních rozhovorech o retrospektivě z úst koaličních partnerů.

Tristní výsledky nyní otevírají otázku nad další smysluplností windfall tax, jejíž účinnost sahá až do roku 2025.

Ekonom David Marek je k její vzpruze značně skeptický. „Vláda to v příštím roce může zkusit, ale uvidíme, zda bude o něco úspěšnější, než letos. Osobně bych tomu moc šancí nedával. Energetici už při současných cenách mít extra zisky nebudou a banky se tomu dokázaly vyhnout celkem šikovně a není žádný důvod očekávat, že by na tom měly být lépe. Pak už zbývají jen rafinerie a to je vše,“ říká.

„Nicméně platí, že pravidla pro windfall tax by se měnit neměla jen kvůli tomu, že se nic v budoucnosti nevybere, s tím se od začátku kalkulovalo,“ doplňuje jej Dominik Stroukal.

Půl roku po schválení windfall tax ale víme, že z ní ta pomyslná dojná kráva pro státní kasu nebude. Spíše se proměnila v zadýchaného oslíka, který se sotva otřese a u kterého není jisté, zda přežije do další sezóny.

Přitom by se vláda mohla soustředit na opravdovou dojnou krávu, kterou je pro ní ČEZ a jeho dividendy. I když stát vlastní zhruba sedmdesát procent, jen letos mu do státní kasy od něj přistane minimálně čtyřiačtyřicet miliard korun, tedy více než windfall tax ze tří dotčených segmentů. O konečné výši rozhodne až červnová valná hromada. Vláda by ale mohla získat daleko více, kdyby energetického giganta stoprocentně ovládla. K tomu ale zatím chybí politická vůle.