Před 70 lety v tehdejším Československu tu vznikl jeden z nejvýznamnějších vývojových podniků přenosové techniky ve střední a východní Evropě, jehož výsledky byly využívány telekomunikačními výrobci převážně pro export. A i přes změny režimu tu vlastně sedí dodnes.
Jeho strašnický areál se také příliš nezměnil, jen kolem něj vyrostla hustá zástavba. To, co se měnilo, byly hlavně názvy podniků na průčelí budov: nejdříve Výzkumný ústav telekomunikací, později Tesla VÚT a dnes zkratka tří písmen TTC, odkazující právě na historii podniku – Tesla Telekomunikace.
„Soustředila se sem intelektuální síla telekomunikačního průmyslu. Vznikala tu veškerá telekomunikační technika, která se v Československu vyráběla jak pro užití v tuzemských spojích, tak hlavně na vývoz,” začíná ve své pracovně vyprávění předseda představenstva a spolumajitel TTC Holdingu Josef Šelepa.
Josef Šelepa ve své pracovně
Celý holding se postupem času transformoval do investiční skupiny a dnes má mimo komunikační technologie a datová centra přesah i do segmentu energetiky, realit nebo i aplikačního softwaru. Vlastní jej dohromady pět českých rodin a právě Šelepovi jsou jednou z nich.
Novodobá historie skupiny TTC se začala psát na počátku devadesátých let, kdy podnik prošel privatizací, které se chytla skupina pracovníků z transformované firmy. Ta byla závislá hlavně na trzích východního bloku, který se čerstvě rozpadl, a tak začala hledat nové příležitosti v západních ekonomikách.
A z tehdejší spolupráce s italskou firmou Marconi vzniklo i hlubší partnerství, které vyústilo v její spoluvlastnický podíl v nově vzniklé firmě: TTC Marconi.
„Dohodli jsme se, že pokusíme prorazit s optoelektronickými systémy. A i když tu byl trh poměrně opanovaný německým Siemensem a americkým AT&T, vloudili jsme se mezi ně a naše technologie přesvědčila tehdejší šéfy Českých spojů. Tak jsme začali digitalizovat Prahu a Brno,” vzpomíná Šelepa na dobu před třiceti lety.
Síla firmy nebyla v samotném pokládání optických kabelů, ale v tom nejdůležitějším pro provoz každé sítě: komunikačních jednotkách na koncových bodech kabelů. Holdingu pak v devadesátých letech k růstu pomohl i nedostatek telefonních zařízení v tehdy nově narozené České republice.
„Vyvinuli jsme například koncentrátory, které po jednom meděném drátě předávali ne jeden, ale až třicet hovorů. To se tehdy hodilo třeba divoce vznikajícím byznysovým centrům,” popisuje Šelepa, jak firma začala na tržbách točit první stovky milionů.
TTC tak díky dobrému cash flow mohla od samého počátku své novodobé historie rozšiřovat záběr. Brzy začala vyvíjet a vyrábět například dispečerská zařízení včetně komunikátorů a signalizace nejen pro železničáře, ale i pro energetiky, záchranné složky nebo armádu.
Její zaměření se začalo stáčet od velkých telefonních ústředen spíše k soukromým sítím, které už dnes zdaleka nezahrnují jen komunikace, ale i chytrá řízení a data.
Dispečink na brněnském nádraží běžící na systémech TTC
Pokud zůstaneme u příkladu železnice, díky TTC mohou cestující na nádraží sledovat informační tabule s aktuálními odjezdy vlaků nebo přímo ve vlaku na obrazovce pozorovat kudy zrovna spoj projíždí a jestli se do cílové stanice dostane včas.
Strojvedoucím pak holding poskytuje provozní informace o konkrétním vlaku: má dostatek provozních kapalin? Fungují správně brzdy? Nedošlo k otevření dveří?
„Samotné telekomunikace se nám z byznysu v podstatě vytratily. Sice jsme stále experti v přenosové technice, ale naše hlavní směry už jdou do větších specialit,” odpovídá Šelepa na otázku, jak velký podíl tržeb dnes TTC dělají právě komunikace, na kterých vyrostl.
TTC Holding se během tří dekád rozrostl do více než třiceti firem a proměnil se z ryze technologicko-výrobní firmy na investiční skupinu působící v Česku, na Slovensku a také na Ukrajině, která je už přes rok těžce zkoušená válkou.
Dnes pod TTC Holding s více než 400 zaměstnanci patří dceřiné firmy jako TTC Telekomunikace, TTC Teleport, TTC Noviq nebo také TTC Marconi, u které čeští majitelé získali od zahraničního partnera jeho podíl a firmu zcela ovládli. K tomu přibyly akvírované společnosti jako Awos, Anete, ReFoMa, ApS Brno nebo nově Mycroft Mind.
Skupina měla loni konsolidované tržby na úrovni 1,5 miliardy korun při zisku EBITDA 230 milionů korun. Příští rok by ale obrat měl narůst až na 2,5 miliardy s EBITDA přesahující 300 milionů korun.
Šelepa vidí velký potenciál k růstu i v energetice, zejména v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Jejich boom totiž posílá do sítě čím dál více elektřiny, přenosová soustava na to ale není kapacitně ani technologicky stavěná.
ČEPS odhaduje, že v této dekádě budou na modernizaci soustavy potřeba stovky miliard korun. Nepůjde přitom jen o samotné dráty, ale o celkové datové řízení sítě včetně výstavby Energetického datového centra. A na jedné takové zakázce za dvě miliardy korun TTC pracuje.
“Energetici potřebují mít dokonalý přehled o stavu přenosové sítě. My jim poskytujeme velké množství dat z každé trafostanice, kterých je v Česku na desítky tisíc a kde děláme několik miliard měření denně. A nad takto získanými daty děláme další analytiku.,” vysvětluje Šelepa.
Podobné řešení přitom nepoptává jen Česká republika, ale i celá Evropa. “Už nás kvůli tomu kontaktoval třeba i maďarský E.ON.”
Skrze firmu TTC Real Estate je holding zároveň aktivní i na realitním trhu, kam management začal na začátku tisíciletí diverzifikovat své portfolio. Dnes firmě patří sedm areálů v Praze a jeden v Trutnově.
V pražských Malešicích, hned vedle dvou datových center TTC Teleport, čeká na svou rekonstrukci jedna z výškových budov, ze které vznikne moderní technologický hub s vývojářskými laboratořemi, coworkingovými kancelářemi nebo ubytováním pro startupisty. Prostor dostane název Oxyma.
„Chceme, aby to bylo centrum celého malešického areálu. Aby lákalo vysoké školy, velké energetické i telekomunikační operátory, abychom mohli veškerý technologický progres společně ihned zhmotňovat,” plánuje Šelepa. Začít stavět by se mělo v příštím roce a zahájení provozu má přijít nejpozději za tři roky.
Vizualizace chystaného centra technologií Oxyma.
Pětici rodin vlastnící TTC Holding chuť k růstu neopouští ani po třech dekádách v byznysu. Naopak se i nadále rozhlíží po dalších investicích, které pokrývá ze svých zdrojů s občasnou pomocí bank.
„Uvažujeme také o zahraničních investicích. Prostředky máme i díky nízké dividendové politice. Dříve jsme si na dividendách nevypláceli nic, teď deset procent. Vše investujeme do rozvoje,” přibližuje Šelepa strategii vlastníků.
Těm sice často chodí nabídky k odkupu, ale o prodeji nikdy neuvažovali a neuvažují. Naopak jim roste nová generace, která se do byznysu postupně zapojuje a otěže holdingu zřejmě jednou převezme.
