Dlouho byla práce pro SpaceX spíše sociálním statutem než způsobem, jak vydělat velké peníze. Jenže to se po vstupu na burzu změnilo a tisícům lidí se během chvíle dostalo odměn dosahujících v přepočtu i desítek miliard korun.
Důvod to má prostý – SpaceX dlouhodobě sází na to, že možnost pracovat ve firmě, která posouvá hranice lidských možností, je dost lákavá na to, aby mohla konkurovat zaměstnavatelům schopným nabídnout lepší mzdy.
Ve snaze ušetřit proto zaměstnance na všech úrovních silně odměňuje podíly ve společnosti, přičemž pracovníci měli možnost věnovat část své pravidelné mzdy na nákup zlevněných akcií prostřednictvím srážek ze mzdy.
Mnoho z dvaadvaceti tisíc zaměstnanců přitom firmě věřilo natolik, že si touto formou nechávali „vyplácet“ i každoroční bonusy. Když tak po vstupu na burzu cena akcií vystřelila na dnešních zhruba 160 dolarů za kus, změnil se jim během pár okamžiků život.
Díky tomu, že – na poměry Silicon Valley netradičně – mají k podílům přístup takřka všichni zaměstnanci, nehledě na to, zda připravují kafe nebo motory raket, se z více než čtyř tisíc lidí stali nejméně dolaroví milionáři. Mnoho dalších zaměstnanců z nižších pozic však dokázalo nasbírat podíly kolem deseti milionů korun.
Ne všichni zaměstnanci ovšem mají radost. Majitel společnosti Elon Musk po dekády tvrdil, že nehodlá SpaceX poslat na burzu, což řadu pracovníků vedlo k domněnce, že souhlasit s bonusy v podobě podílů je přinejmenším finančně negramotné rozhodnutí.
To znamenalo, že je byli ochotni vyměnit takřka za cokoliv, co bylo v té chvíli skutečné – například poukázky do restaurace Chili’s. Tito lidé tak podle zjištění New York Times v posledních dnech nepřekvapivě značně psychicky trpí.
Zbohatli i bývalí zaměstnanci
Na situaci přitom vyhráli i někteří z těch, kdo už u SpaceX dávno nejsou. Například bývalý svářeč Juan Hernandez, který do Spojených států imigroval z Mexika, vydělával od roku 2015 v přepočtu zhruba 540 korun na hodinu – hluboko pod americkým průměrem všech profesí stojícím na 780 korunách.
Vypracoval se však až na dozorčího při budování odpalovacích ramp, přičemž si podíl dodnes ponechal kromě menšího odprodeje v roce 2020 na koupi reality v Texasu. Teď pracuje pro konkurenční Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose a těšit ho nyní může v přepočtu více než dvacet milionů korun od SpaceX.
Inženýr J. André Lavoie zase ze společnosti odešel před deseti lety, aby zrekonstruoval hotel v Itálii. Podíl, který tam za své působení získal, dosáhl v jednu chvíli hodnoty téměř 760 milionů korun.
Bývalý stážista Trevor Hise pak v roce 2011 ignoroval rady rodičů a místo stabilního místa v General Electric zkusil netradiční vesmírnou společnost. V roce 2023 z firmy odešel, do té doby však nashromáždil podíl v hodnotě 13,5 milionu dolarů, tedy 280 milionů korun.
Podobný příběh čekal i inženýra Gavina Petita, který se rozhodl zariskovat a po svém dvanáctiletém působení ve firmě pobíral bonusy pouze v podílech. Dlouho se to nevyplácelo, po vstupu firmy na burzu však jeho majetek vystřelil o více než 150 milionů korun.
Miliardy pro vedení
To jsou však mizivé částky oproti tomu, co se dostalo čtyřem stovkám lidí s největšími podíly – každý z nich má totiž na nerealizovaných ziscích nejméně dvě miliardy korun. Prezidentka a provozní ředitelka Gwynne Shotwell i finanční ředitel Bret Johnsen si každý přišli na více než dvacet miliard korun.
Spoluzakladatel PayPalu a jeden z prvních členů představenstva SpaceX Luke Nosek drží podíl ve výši přesahující sto miliard korun. O necelých v přepočtu šestnáct miliard korun si polepšil i další člen představenstva, Muskův bratr Kimbal.
První zaměstnanec SpaceX a dnešní CEO společnosti Impulse Space Tom Mueller zase vlastní podíl za 23 miliard korun.
Hlavně luxusní domy
Takto lehce nabýt však může znamenat také lehce pozbýt, čemuž se zhruba stovka zaměstnanců společně rozhodla zabránit. Skupina, jejíž celkový podíl se odhaduje až na sto miliard korun, se proto spojila s investičním poradcem Choreo, u kterého dokázala vyjednat poplatky za správu bohatství pod obvyklým půl procentem.
Podle zpravodajské agentury Bloomberg to je ale jen část ze zhruba tisícovky zaměstnanců, kteří už předtím jednali se zhruba dvacítkou různých společností zabývajících se správou majetku. Tuto příležitost vycítily mnohé společnosti samy a vyslaly za nimi týmy, které jim toho chtějí co nejvíce prodat.
Tyhel firmy tak zaměstnancům s nově nabytým bohatstvím nabízejí privátní lety, luxusní produkty, ale i nemovitosti. O ty má být mezi jimi zcela největší zájem. To má zákonitě vliv i na město Brownsville v Texasu, kde řada zaměstnanců společnosti bydlí.
To býval velmi dostupný trh, podle specializovaných realitních webů však tamní prodejci již zdražili a připravují se ještě na mnohem tvrdší přišlápnutí na ceny. Už teď je tam navíc nízký počet volných domů – hlavně těch luxusních –, což zřejmě způsobí tvrdé aukční boje mezi zaměstnanci.
Ti teď jen musejí vydržet, než podíly prodají. Firmy běžně mívají půlroční vázací období (takzvaný lock-up) po vstupu na burzu. SpaceX však zvolila jinou variantu: zaměstnancům umožní odprodat pětinu jejich akcií hned po oznámení výsledků za aktuální čtvrtletí. Pokud se akcie drží alespoň třicet procent nad původní hodnotou, mohou prodat dalších deset procent.
K tomu si společnost připravila i kalendář, kdy po 70, 90, 105, 120 a 135 dnech od vstupu na burzu uvolní dalších sedm procent. Zářijové výsledky dalšího kvartálu uvolní dalších 28 procent a zbytek mohou prodat po 180 dnech.
