Česká republika svým sedmnáctiprocentním podílem žen na vedoucích pozicích stále zaostává nejen za evropským, ale i za světovým průměrem, který je přitom negativně zkreslen asijskými či arabskými státy.

V Evropě jsou ženy ve vedoucích funkcích zastoupeny z jedné třetiny, ve světě z jedné pětiny. Míra zastoupení se zvyšuje – bohužel však pomalejším tempem než v okolních evropských státech. Jak probořit pomyslné skleněné stropy, které si stále v českých firmách stavíme?

Na to je nejlepší se zeptat těch, které to samy dokázaly. O své zkušenosti se s námi podělily Katarina Kakalíková, ředitelka pro vnější vztahy společnosti MasterCard, a Anita Valíková, šéfka brandu Kérastase firmy LOréal.

Ostatně i z výzkumu MasterCard, který je partnerem žebříčku nejvlivnějších žen podle Forbesu, vyplývá, že ženy se velmi rády inspirují od jiných žen a poslouchají jejich příběhy. Mnohokrát je to povzbudí k vyšším výkonům a dodá jim to odvahu jít do něčeho nového a nenechat se zastavit.

Katarina Kakalíková sebevědomě říká, že na svou funkci byla připravena víc než dostatečně. „Jsem odmalička takový šprt. Byla jsem v zahraničí, získávala zkušenosti a věděla, co chci: pracovat pro nadnárodní firmu, protože ráda cestuji. A chtěla jsem americkou firmu, protože nemám ráda hierarchii,“ zaznělo z jejích úst v rámci letošního Forbes Womens Summitu.

Zahraniční zkušenost podle ní hraje v připravenosti na vysokou pozici zásadní roli. „Naučí vás, co se ani v té nejlepší škole nenaučíte. Zkoušet nové věci, být tolerantnější, být schopen nést větší riziko,“ shrnuje Kakalíková.

Nutnou podmínkou je umět si přiznat realitu, připustit si případné chyby, a být tedy otevřený zpětné vazbě druhých. Jakkoli lehce se to řekne, porazit své ego bývá v praxi obtížné. Ale jen ten, kdo umí vidět a přiznat své slabiny, je skutečně silnou osobností.

Musela jsem spadnout na pusu a znovu vstát.

Svou zkušenost v tomto ohledu popsala Anita Valíková: „Cítila jsem, že na současnou pozici ještě nemám, ale nabídku jsem přijala, protože moje ředitelka mě přesvědčila, že to zvládnu. Krátce po nástupu jsem však zjistila, že ještě připravena nejsem.“

Využila však své předpoklady a dnes je podle ní situace perfektní. „Musela jsem jít do sebe, vyslechnout si kritiku od svého okolí, vnímat sama sebe, nechat se mentorovat a zároveň mentorovat své podřízené. Musela jsem ale spadnout na pusu a znovu vstát,“ přiznává Valíková.

Prosadit se do vysokých pozic nepřestává být pro ženy těžší než pro muže. Velkou roli stále hrají společenské stereotypy. „Přestože firmy často mluví o diverzitě a genderové podpoře, realita tomu neodpovídá. Způsob práce a myšlení je stále ještě maskulinní a neodpovídá ženským potřebám,“ popisuje nepříjemnou realitu Kakalíková.

Katarina Kakalíková na Forbes Women’s Summit 2022 | Foto Martin Svoboda

Zároveň nepopírá, že záleží na oboru. „Náš finanční sektor je na tom mnohem lépe. A americké společnosti jsou pro rychlejší postup vhodnější. V Mastercard funguje jiný systém než v německých nebo francouzských korporacích s pevnou pyramidovou strukturou, organizace je spíše matrixová, což umožnuje lidem se mnohem více realizovat,“ popisuje.

S tím souhlasí i Valíková. „U nás je vedení ženské ze sedmdesáti procent. A když jsem pracovala ve vedení amerického Lasvitu, měla jsem opět štěstí, protože vedení tvořili muži a ženy napůl. Ale jinde tomu tak rozhodně nebylo. V USA jsem prvně vnímala, co v praxi znamená pay gap a jaké štěstí jsem ve výběru firem měla,“ přibližuje svou zkušenost.

Pro většinu úspěšných žen je společné, že se dokázaly postavit svým vnitřním obavám a využít nižší míru sebevědomí k intenzivnější práci na sobě. A jak už tomu bývá, ten, kdo dokáže čelit sám sobě, pak dokáže čelit celému světu.