Mnoho lidí si myslí, že čím jsou aktivnější a čím více trénují a zatěžují svůj mozek, tím lépe. Neurogenetik Tomáš Eichler však upozorňuje, že přílišná aktivita je pro neurony toxická, takže je třeba tělu vytvořit podmínky, aby se dokázalo i samo „opravit“.

Kromě spánku a správné životosprávy sem řadí i takzvané duševní ticho, tedy stav, kdy na nic nemyslíme. „Nemůžeme se jen nadechovat bez výdechu, probouzet se bez spánku a ani neustálé nekontrolované myšlení není zdravé. Může to vést k úzkosti a depresi,“ říká Eichler v rozhovoru pro Forbes.

Lidé si dlouho mysleli, že mozek se nejlépe trénuje, když je neustále stimulován novými podněty. A možná to i dlouhou dobu platilo, v klidnějších dobách. Ukázalo se však, že jsme již nyní bombardováni takovým množstvím informací z mobilních telefonů i počítačů, že to neúměrně zatěžuje naši pozornost a vyčerpává nás to.

„Obrovské množství informací, které se na nás valí z různých zdrojů, je důvodem, proč si někteří lidé musí dát pauzu v podobě informačního ticha,“ říká Eichler.

info Pro Eichlera je meditace jednou z nejužitečnějších dovedností, které se naučil. Pomáhá mu to vidět věci více tak, jak jsou, a méně tak, jak je chce vidět. Foto: archiv Tomáše Eichlera
Pro Eichlera je meditace jednou z nejužitečnějších dovedností, které se naučil. Pomáhá mu to vidět věci více tak, jak jsou, a méně tak, jak je chce vidět. Foto: archiv Tomáše Eichlera

Sám měl několik období, kdy na několik týdnů úplně přestal sledovat média a vypnul všechna oznámení. Cítil, že je to na něj příliš. „Vypnutí na chvíli“ je pro mnoho lidí stále častější aktivitou a ukazuje se, že je prospěšné. Mnozí takové vypnutí také střídají s mentálním tichem, zvláštním druhem meditace, při níž člověk nemyslí.

Jak nám to může pomoci?

Méně buněk, méně dopaminu

Eichler vysvětluje, že každý podnět poškozuje nervovou buňku tvorbou volných radikálů, takzvaných prooxidantů (opak antioxidantů). Když se toho děje příliš mnoho, náš mozek se nedokáže opravit a může to vést k zániku buněk.

Typickým příkladem jsou zničené nervové buňky v dopaminových nervových drahách při užívání tvrdých drog a závislostech. Lidé užívají stále silnější dávky drogy, protože běžné podněty a nižší dávky jim již nepřinášejí potěšení. „Protože se jim rozběhla dopaminová centra a méně buněk v dopaminových drahách už nevydává tak silný signál,“ vysvětluje výzkumník.

Příliš mnoho informací a neustálé přemýšlení může však v mozku způsobit podobné problémy. Zvláště pokud se naše myšlenky stanou obsedantními nebo nám nedají spát a brání nám plně fungovat v realitě.

Možná i vy znáte stav, kdy se nemůžete soustředit na nic jiného kvůli problému nebo obtížné situaci, která vás čeká. Zdá se, že vás pohlcují vlastní myšlenky a nedokážete se od nich odtrhnout. V dlouhodobém horizontu vám v tom může pomoci právě cvičení duševního ticha.

Mentální ticho je stav, o který usilují některé druhy meditace – člověk při něm na nic nemyslí. Eichler to přirovnává k mezerám mezi myšlenkami a pocitu mrazení z hudby.

„Mě osobně to velmi uzemňuje, pomáhá mi to pohotově reagovat, i když zrovna nemedituji. Pomáhá mi to také přicházet s novými nápady, lépe kombinovat a posouvat se tak ve vědeckých objevech kupředu,“ vysvětluje neurogenetik.

Jak je vůbec možné na nic nemyslet? Princip je jednoduchý, ale těžko představitelný a těžko realizovatelný pro někoho, kdo příliš přemýšlí. To však neznamená, že je to nemožné.

info Neurogenetik Tomáš Eichler publikoval v prestižním časopise Science. Foto: Alpha Medical/Ivan Majerský
Neurogenetik Tomáš Eichler publikoval v prestižním časopise Science. Foto: Alpha Medical/Ivan Majerský

„Většině mých studentů pomáhá, když jim řeknu, aby si představili, že meditaci ,nedělají‘, ale že se jim stav nemyšlení ,přihodí‘. Podobné je to se spánkem – tento stav mozkového spánku se nám dostaví, když pro něj vytvoříme vhodné podmínky a jsme unavení,“ vysvětluje vědec, který se sice primárně zabývá výzkumem spánku, ale dlouho se věnoval také profesionální meditaci.

Jak na to?

Za prvé, při meditaci nemusíte sedět ani mít zkřížené nohy. Není to stav transu, takže se uklidněte, vnímejte okolí, podívejte se na hodinky. Můžete se také například projít v přírodě a poslouchat ticho. Pro usnadnění popisuje Eichler také jednu z technik, kterou můžete vyzkoušet.

Představte si, že myšlenky jsou jako mraky, které nad vámi letí. Myšlenka přichází a odchází a vy ji jen pozorujete zvenčí. Neúčastníte se toho. Mezery, které se objevují mezi myšlenkami, jsou právě stavy nemyšlení – mentální ticho. „Uniknout z reality“ a vydržet jen sám se sebou však vyžaduje trénink.

„Cvičením se tyto mezery mezi myšlenkami prodlouží a vy je budete schopni vyvolat na povel bez těchto cvičení,“ dodává Eichler. Pokud se vám nějaká myšlenka obsedantně vrací, řekněte si: Ne tohle, ne tohle, ne tuhle myšlenku.

Proč se pokoušet o duševní ticho:

  • zvyšuje množství šedé hmoty v mozkové kůře
  • snižuje nespavost
  • zlepšuje různé parametry spánku
  • pomáhá zvládat poruchy pozornosti

Duševní ticho můžete také chápat jako plné prožívání reality bez potlačování a (sebe)popírání. „Pokud jste smutní, naplno si to prožijte a jděte dál, aniž byste to v sobě dusili a potlačovali. Budete schopni přijmout věci tak, jak jsou – i vědci se snaží rozpoznat a přijmout realitu takovou, jaká je, a ne takovou, jakou by ji chtěli nebo nechtěli vidět,“ říká Eicher a dodává, že toto ticho nastává, když jste v přítomnosti. Všimněte si, zda se vaše myšlenky obracejí spíše do budoucnosti, nebo se vracejí do minulosti, a reagujte na to.

Nepřemýšlet nám také pomáhá, když dokážeme opustit něco, co nám v tom brání – uvědomíme si, že nejsme vševědoucí a nemáme vše pod kontrolou.

Výhody

Vědec doporučuje duševní ticho zejména lidem, kteří mají přetíženou pozornost. Někteří z nich poslouchají hodně hudby, aby například unikli z reality a načerpali energii, ale časem začne mozek vnímat i to jako nadměrný hluk a vyžaduje ticho. „Hudba léčí, ale ne když ji posloucháte celý den – to je pak hluk a to je stresující,“ dodává.

Meditace má několik publikovaných účinků, například zvětšuje mozkovou kůru, prohlubuje spánkové vlny REM i nonREM, snižuje poškození způsobená věkem a celkově zlepšuje kvalitu spánku.

info Meditace nemusí vypadat jen takto | Foto: Freepik
Meditace nemusí vypadat jen takto | Foto: Freepik

Kromě toho cvičení mentálního ticha posiluje nervové dráhy pro pozornost, a tím zlepšuje například naše schopnosti kritického myšlení. „Informace a povinnosti se na nás valí v silných vlnách každý den. Často je to příčinou roztříštěné pozornosti a toho, že se rychle necháme unést emocemi. Pak jsme také snadněji manipulovatelní,“ vysvětluje Eichler.

„Ztišení“ nám může pomoci rozpoznat různé hlasy uvnitř nás samých, zlepšit naši intuici, která se vyvinula jako jeden z našich nástrojů pro přežití, a pomoci nám být vnímavější k tomu, co cítíme.

Meditujte jako vědci

Výsledek meditace můžeme pociťovat jako „duševní imunitu“. Díky tomu jsme schopni lépe zvládat stres, řešit problémy a také jsme otevřenější faktům a kritickému myšlení. Naučíme se lépe bránit proti manipulaci (možná nechtěné) ze strany blízkých, nadřízených nebo různých zájmových skupin.

„Všechny tyto formy moci vyžadují jasnou mysl. Velmi vám v tom pomůže meditace,“ dodává vědec.

Podle něj se sice na první pohled může zdát, že princip meditace, která je vnímána především jako duchovní cvičení, se s vědou vylučuje, ale není tomu tak. Vědu Eichler naopak považuje za most k pochopení významu meditace. „Meditace je pro mě přestávkou ve vědeckém bádání. Je to důležitá fáze bez přemýšlení, po které se mohu na problémy podívat z různých úhlů pohledu,“ říká.

S vědou má společné mimo jiné to, že je velmi experimentální. „Každý by měl meditovat jako vědec a skeptik. Neměl by věřit všemu, co slyší nebo čte, aniž by si ověřil zdroje, aniž by zvážil všechna pro a proti, všechna možná rizika, a aniž by sám pozoroval, co skutečně prožívá. A měl by zažít zkušenost nemyslet, aby věděl, jaké to je. Ta je mnohem důležitější než čtení o meditaci a mluvení o ní,“ uzavírá Eichler.

Co ještě může pomoci?

  • Omezte kávu, čokoládu, zelený a černý čaj. Vyhýbejte se alkoholu všeho druhu, neužívejte drogy. Žádná látka meditaci nevyvolá, mnohé jí pouze brání.
  • Identifikujte své závislosti – ať už na návykových látkách, nebo na internetu. Pracujte na identifikaci jejich příčin a na jejich odstranění.
  • Pokud jste věřící, modlete se. Otče náš je jednou z nejsilnějších manter pro odpuštění, která výrazně napomáhá duševnímu ztišení. Zkuste se modlit růženec, ten vás uzemní a navodí duševní ticho.
  • Nejúčinnější a nejbezpečnější způsob, jak se naučit meditovat, je od vhodného učitele, ale vyhněte se lidem, kteří se vám snaží prodat tajemství meditace za tisíce eur. Tajemství meditace neexistuje.