Zlato ztrácí kvůli globálním krizím stále více na svém lesku. Jeho cena obchodovaná na americké burze sice občas poskočí vzhůru, ale dlouhodobý propad je zřejmý. Žlutý kov přichází o svůj status bezpečnostní pojistky a ochrany proti inflaci a odborníci nedoporučují jeho podíl v portfoliu vyšší než několik procent celkových aktiv.
Zlatu nepropadli ani krátkodobí investoři, kteří by spekulovali na pokles jeho ceny – dokonce ani koncem července, kdy se propadlo až na rekordně nízkých sedmnáct set dolarů za troyskou unci. Jaký vývoj můžeme očekávat v příštích měsících?
„Trh zpracovává okamžitě jakékoli nové informace během několika sekund po jejich zveřejnění. Aktuální tržní cena je tak odrazem budoucího očekávání na základě všech aktuálních informací, které jsou v danou chvíli k dispozici,“ vysvětluje šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský.
Největší objem obchodů se zlatem probíhá přes opce a termínované obchody, takzvané futures, u nichž se spekuluje pouze na pohyb ceny. Jejich role je velmi důležitá pro fungování celé burzy. „Když nemáte dostatečně velký objem obchodů, hůře se stanovuje reálná cena komodity. Spekulanti dodávají potřebnou likviditu,“ shrnuje Sladkovský jejich přínos pro fungování burzy.
Zlatý sešup posledních dvou let je výsledkem bezprecedentní globální situace. Pandemie paralyzovala světový obchod a vytvořila přebytky volných peněz v oběhu. A než stihla odeznít, přišla válka, která splašenou míru inflace katapultovala do nebeských, respektive pekelných, úrovní.
„Lidé neměli za co utrácet, ale vlády a centrální banky zároveň pumpovaly do ekonomiky nové a nové peníze. Velká část populace měla najednou více disponibilních finančních prostředků. Jedna z mála možností, jak s penězi naložit, bylo investování,“ popisuje první fázi krize Sladkovský.
Při úrokových sazbách téměř na nule putovalo velké množství covidových peněz do akcií slibujících výnosy o desítkách procent ročně, do slibně se vyvíjejících kryptoměn nebo do české investiční klasiky – nemovitostí.
„Důvěra investorů a pozitivní sentiment na akciových trzích zlatu nijak nenahrával. Hodně peněz také v boomu kryptoměn odlákal bitcoin, který se stal v očích mnoha investorů potenciálním vyzyvatelem zlata,“ vysvětluje Sladkovský překvapivý vývoj ceny žlutého kovu na burze.
Válka na Ukrajině srazila sotva se nadechující světovou ekonomiku na kolena. Inflace se ve Spojených státech utrhla z řetězu a během několika měsíců dosáhla čtyřicetiletého rekordu ve výši devíti procent. Zatím se ji nepodařilo zkrotit ani třetím zvýšením základní úrokové sazby v tomto roce.
Americký dolar posiluje a hodnota zlata padá, od března letošního roku o přibližně šestnáct procent. „Se zlatem se obchoduje primárně v dolarech a tak silný dolar zlato investorům ze zbytku světa prodražuje,“ připomíná Sladkovský. „V současné době sledujeme velký odliv peněz z akciových trhů směrem k dluhopisům, které začínají investorům po letech přinášet zajímavé výnosy za cenu menšího rizika.“
Podle Jany Brodani, výkonné ředitelky Asociace pro český kapitálový trh, by se trend mohl změnit ve chvíli, kdy by investoři začali vnímat americkou inflaci odlišně – pokud tedy uvěří, že ji FED zkrotí v dohledné době.
Sladkovský se však domnívá, že americké zdražování se jen tak zastavit nepodaří. Tamní centrální banka se připravuje na další zvyšování úrokových sazeb a to nahrává dalšímu poklesu ceny zlata v následujících měsících.
Zlato nemůže v aktuálních podmínkách dvouciferné inflace obstát, protože nenese žádný dodatečný výnos. Zatímco dluhopisy investorům přinášejí úroky, akcie dividendu a nemovitosti nájem, u zlata je jediným zhodnocením růst jeho ceny.
V době vyšší inflace a vyšších úrokových sazeb se investoři logicky uchylují k výnos nesoucím aktivům. Kdyby se však ekonomická krize prohlubovala a nastala by tolik obávaná stagflace nebo by se válka rozšířila na více států, cena zlata by podle Sladkovkého opět začala růst.
Historie mu dává za pravdu. Velká hospodářská krize v třicátých letech, ropná v sedmdesátých nebo finanční po pádu Lehman Brothers v roce 2008 vždy přinesly moment, kdy cena zlata vylétla jako čertík z krabičky.
„Z tohoto pohledu byla zajímavá situace na počátku osmdesátých let, kdy cena zlata dramaticky vzrostla přibližně čtyřnásobně nad dva tisíce dolarů za troyskou unci. Vyvolalo to několik okolností v krátkém sledu po sobě – válka v Afghánistánu, krize v Íránu, obavy z inflace a současně i tržní manipulace se stříbrem bratří Huntů známá jako Stříbrný čtvrtek,“ provádí nás Sladkovský burzovní minulostí.
Ta přitom koresponduje se současným trendem. „V investicích nyní vládne velká míra konzervatismu, všichni vyčkávají. I spekulativní nákupy na pokles hodnoty zlata nebo kryptoměn jsou spíše ojedinělé,“ popisuje probíhající burzovní paralýzu Jana Brodani.
Dnešní role zlata je podle obou expertů především v diverzifikaci a stabilizaci portfolia. „Kdybych to měl vyjádřit v procentech, optimálně někde kolem procenta až tří celkových finančních aktiv investora,“ doporučuje Sladkovský. „Je to klasická minoritní část, spíše formální záležitost, možná rezerva pro případ útěku před válkou,“ doplňuje Brodani.
Zlato jako dřívější symbol ochrany proti inflaci tak o svůj status – možná nadobro – přišlo. Podle Brodani už investorům nezbývá nic jiného než kvalifikované investice do alternativních aktiv, jako jsou nemovitosti, umění, víno, hodinky nebo třeba šperky.
Jaromír Sladkovský dává šanci bitcoinu, který si dříve tento status aktivně pěstoval. „Někteří ho vzývají jako evidentní substitut zlata. Jiní se předhánějí v tom, kdo jej více očerní v současné době poklesů jeho hodnoty. Byl bych mnohem umírněnější na obě strany,“ doporučuje.
„Za mě bitcoin momentálně neplní roli substitutu zlata. Jeho cena významně koreluje s rizikovými aktivy, a tedy především s akciemi. Na druhou stranu si myslím, že by v budoucnu mohl tuto roli plnit a má k tomu poměrně dobře našlápnuto,“ uzavírá.
