Patřil mezi nejbohatší kryptomiliardáře i nejbohatší jednotlivce do třiceti let. Dnes je Sam Bankman-Fried na mizině – a odsouzen k dvaceti pěti letům vězení. Je trest adekvátní a odradí další podobné podvodníky?
Dvaatřicetiletý kryptopodnikatel Sam Bankman-Fried byl ve čtvrtek 28. března v USA odsouzen za podvod na stovkách tisíc zákazníků, který vyvrcholil kolapsem kryptoburzy FTX. Ta patřila během býčího trhu v letech 2020 až 2021 mezi nejpopulárnější centralizované kryptoburzy vůbec a na vrcholu své slávy byla druhou největší po Binance.
Oblíbenou se burza stala zejména díky své poplatkové – respektive bezpoplatkové – politice a pokročilé platformě pro obchodování kryptoderivátů. Za tu ale burza vděčila spíše pravé ruce Bankmana-Frieda a spoluzakladateli FTX, systémovému inženýrovi Garymu Wangovi.
I ten patřil svého času mezi kryptomiliardáře. A přestože mu na rozdíl od Sama před kolapsem burzy Forbes nespočítal majetek na 24 miliard dolarů, ale „jen“ na necelých šest, stále by to stačilo na velmi pohodlný zbytek života. I tyto nižší miliardy se ale kompletně rozplynuly spolu s implozí spojitých nádob v podobě Bankmanova-Friedova soukromého hedgeového kryptofondu Alameda Research a navenek velmi úspěšné FTX.
Prokurátoři uvedli, že desítky tisíc lidí a společností po celém světě přišly od roku 2017 o miliardy dolarů poté, co Bankman-Fried doslova vyraboval účty zákazníků burzy, aby poskytl miliony dolarů na politické dary, uplácení čínských úředníků, riskantní investice a nákup luxusních nemovitostí v Karibiku.
Soudce Lewis A. Kaplan také souhlasil s prokuraturou, že Bankman-Fried nenese žádnou zásluhu na získání zásadní části zpronevěřených peněz zpět. Navíc připomenul, že zákazníci burzy kvůli němu přišli zhruba o osm miliard dolarů, investoři o 1,7 miliardy a věřitelé o 1,3 miliardy dolarů.
Trest pro Bankmana-Frieda byl nakonec poloviční oproti žalobou požadovanému – a méně než čtvrtinový oproti sto pěti letům, která doporučovali probační úředníci soudu. Je výsledných pětadvacet let málo za připravení investorů a věřitelů o jedenáct miliard dolarů, ze kterých se podaří část, ale rozhodně ne všechno vrátit?
Jake Chervinsky, hlavní právní poradce společnosti Variant, která se zabývá venture kapitálem v kryptu, srovnal Bankmanův-Friedův rozsudek s trestem pro Rosse Ulbrichta, zakladatele darknetového tržiště Silk Road. Ross, který tržiště skryté za sítí Tor dlouhodobě provozoval, byl v roce 2013 shledán vinným v sedmi souvisejících obviněních a byl za to odsouzen dvakrát na doživotí a pro jistotu čtyřicet let navrch.
Ani při aplikaci mechanismů, které mohou délku trestu snížit, tak nemá legálně šanci, že se bez prezidentské milosti z amerického vězení někdy dostane.
„Je to dlouhá doba, ale dostane se ven a čeká ho potom ještě nějaký život,“ nechal se slyšet Chervinsky na svém účtu na síti X o pětadvaceti letech pro Bankmana-Frieda.
Výše trestu je subjektivní a jinak se jeví odsouzenému (navíc v různém věku), jinak po spravedlnosti lačnícím obětem – v Bankmanově-Friedově případě venture kapitalistům investujícím do FTX, klientům burzy a dalším věřitelům. Obhajoba nicméně do poslední chvíle bojovala o trest pouhých šest a půl roku, tedy spíše symbolický.
Součástí aktuálního rozsudku je propadnutí majetku v hodnotě jedenácti miliard dolarů, tedy zhruba stejné částky, o kterou Bankman-Fried své věřitele připravil. Sám takovou částkou pochopitelně dávno nedisponuje a je nepravděpodobné, že by ji někdy splatil. Jde tak spíše o vědomí, že již nikdy nebude moci cokoli legálně vlastnit – a co ještě vlastní, může americká vláda odteď kdykoli zabavit.
Pokud se jedná o čas, který má Bankman-Fried ve vězení strávit, trest podle soudce odráží riziko, že odsouzený „bude opět v pozici, kdy v budoucnu provede něco velmi špatného“. Soud míní, že takové riziko stále hrozí, a trest tak byl formulován „za účelem zneškodnění odsouzeného na co nejdelší dobu“.
I proto původně státní zastupitelství doporučilo trest odnětí svobody v délce čtyřiceti až padesáti let s tím, že je to jediný způsob, jak zajistit, aby obžalovaný znovu neprovedl něco nezákonného.
Bankman-Fried, který do poslední chvíle doufal ve smířlivější rozsudek, finální verdikt okomentoval slovy, že jeho život „pravděpodobně skončil“. Ani ve své závěrečné dvacetiminutové řeči ale nezapomněl hodit část své viny na ostatní.
Soudce jeho výroky zkritizoval s tím, že Bankman-Fried nevyjádřil ani slovo lítosti nad spácháním svých zločinů. Podle Kaplana zůstává odsouzený nezodpovědným gamblerem.
Na podporu svého tvrzení soudce odcitoval svědectví ze soudního procesu, v němž Bankmanova-Friedova bývalá přítelkyně a kolegyně Caroline Ellison uvedla, jak jí kdysi řekl, že by si klidně hodil mincí, pokud by bylo v sázce, že když padne orel, bude svět zničen, a pokud panna, bude dvakrát tak dobrý. Podle Kaplana takto kryptomagnát postupoval i ve svém podnikání.
Bankman-Fried zneužíval kapitál svých klientů a riziko, že se nechá chytit, mu kompenzovala pravděpodobnost velkých zisků. „To byla ta hra. Je to jeho přirozenost,“ uvedl soudce závěrem.
Je trest dostatečně exemplární, nebo se nic nemění a v budoucnu přijdou další Bankmanové-Friedové? Zde se názory dost rozcházejí. Na jedné straně kolaps FTX urychlil snahu o dotažení již vznikajících regulačních rámců pro kryptoaktiva, od úschovy přes obchod až po další zpřísňování legislativ pro boj s financováním terorismu a praním špinavých peněz.
Technologický svět vyhledává a následně adoruje mimořádné osobnosti.
Podle nedávné výzkumné zprávy společnosti Galaxy Digital se také trh s kryptoměnami od pádu FTX změnil a podmínky, které umožnily Bankmanův-Friedův vzestup, již neplatí.
Lidé dnes rovněž mohou úplně vynechat spotový trh a investovat třeba do amerických spotových bitcoinových ETF, která se oproti zbytku kryptotrhu řídí klasickými burzovními pravidly, a jsou tudíž o něco transparentnější – v rozhovoru pro Fox News právě tuto jejich vlastnost vyzdvihoval Larry Fink, zakladatel a CEO BlackRocku.
Jenže na spotovém trhu se toho zase tolik nezměnilo. Dokonce ani poměrně komplexní regulace, jako je evropská MiCA, nepřináší úplnou ochranu před dalšími podobnými podvodníky. Obsahuje sice například pravidlo zakazující směšování fondů nebo ochranu před zneužíváním trhu s kryptoaktivy, což je obdoba evropské legislativy prevence zneužívání trhu na finančních trzích, ale podstatné věci v regulaci chybějí.
Především však zůstává potíží, že technologický svět, jehož je krypto podmnožinou, vyhledává a následně adoruje mimořádné osobnosti. Když k tomu přidáte ekosystém přátelský k zakladatelům do té míry, že zůstávají jako lídři v čele svých společností obvykle mnoho let, ne-li trvale, a neochotu zabývat se fundamenty tam, kde je – alespoň v hlavách investorů – šance exponenciálního růstu, je na toxickou směs zaděláno.
Investoři nedávají peníze ani tak samotným myšlenkám, těch je ostatně všude kolem plno, ale hlavně lidem, o nichž jsou přesvědčeni, že je dokážou zúročit. A lidé nejenže dělají chyby, ale především to s vámi nemusejí vždycky myslet úplně poctivě.
