Architekt Petr Hájek, jeden z členů našeho aktuálního výběru top architektů Česka, je známý tím, že propojuje architekturu s dalšími obory. Například s akustikou a hudbou. Bylo tomu tak u vestavby multifunkčního sálu do dvorany neorenesančních Císařských lázní v Karlových Varech i u sálu Centra současného umění DOX. Teď získá podle jeho návrhu unikátní přístavbu i pražská Invalidovna. A opět bude hrát důležitou roli akustika.
„Je to podobná disciplína jako u Císařských lázní. Do něčeho historického je potřeba dát nový život, jinak by to zchátralo,“ říká Petr Hájek, když procházíme prázdnými chodbami Invalidovny, která se během následujících let má konečně probudit k životu.
Přísná symetričnost, kterou tvoří jednotlivé mezonetové obytné jednotky původně určené pro válečné invalidy, je působivá. Ještě působivější je fakt, že současná stavba je jen devítinou původně plánovaného areálu, který měl být jakýmsi městem uvnitř města.
Foto Petr Hájek – Architekti
Foto Petr Hájek – Architekti
Foto Petr Hájek – Architekti
Pražskou Invalidovnu navrhl v roce 1731 přední český architekt Kilián Ignác Dientzenhofer podle vzoru pařížské Invalidovny. Záměr vzešel od hraběte Petra Strozziho, který po svém válečném zranění sepsal závěť, v níž pamatoval na invalidní a nemocné vojáky a jejich rodiny.
Díky závěti a přičiněním vdovy Marie Kateřiny vznikla v roce 1714 nadace využitá právě k financování pražské Invalidovny jako jedné ze tří spádových invalidoven habsburské monarchie. Svému účelu areál sloužil až do doby první republiky.
„Prošlo tudy plno úžasných lidí, kteří byli zranění a museli se přeškolit, jako třeba fotograf Josef Sudek, který tu vytvořil ikonické fotografie po návratu z fronty,“ přibližuje Hájek ve chvíli, kdy vcházíme do jedné z bývalých ubikací, v níž je nyní vystavený model budoucí podoby Invalidovny.
Hotel nebude
Její komplexní obnovu připravil Národní památkový ústav, který ji od roku 2018 spravuje. Ještě před tím to však vypadalo, že se z budovy stane hotel. Nakonec se ale o cennou památku přihlásil stát s tím, že jí dá novou kulturní funkci.
Foto Petr Hájek – Architekti
Rekonstrukce Invalidovny začala oficiálně na konci srpna. Během následujících tří let se má areál kompletně opravit, přičemž investice se pohybuje okolo 2,15 miliardy korun a jde o největší investici v historii Národního památkového ústavu. Kromě obnovy historické budovy a revitalizace zahrad, získá Invalidovna také dvě moderní přístavby v zadním traktu právě podle návrhu Petra Hájka.
Po dokončení rekonstrukce bude areál sloužit jako sídlo Územní památkové správy NPÚ v Praze, sídlo Pražského filharmonického sboru a část areálu bude zpřístupněna veřejnosti. V Invalidovně bude informační a edukační centrum nebo výstavní, kreativní a konferenční prostory.
Klíčovým prvkem jsou dvě moderní přístavby evokující andělská křídla, které v sobě integrují špičkovou akustiku a technologie, aniž by narušily historické části areálu. S tím má totiž Petr Hájek zkušenosti například ze zmiňovaného sálu Císařských lázní, za nějž získal i Českou cenu za architekturu. I tam bylo nutné sál vložit s minimálními zásahy do historické stavby. A přístavba Invalidovny je na tom podobně.
Foto Petr Polák
„Původní budova je zachovaná úplně jako relikvie do posledního puntíku, nic se nebourá, vše zůstane tak, jak to je. A přístavby budou vlastně jen na návštěvě,“ popisuje Hájek a dodává, že i veškeré technologie budou umístěné v přístavbách, aby se kvůli nim nemusely bourat krovy pod historickou střechou.
Na fasádě přístaveb pak budou speciální prvky z profilovaného skla, které díky dvěma druhům profilu budou tvořit binární kód. „Bude to jako jedničky a nuly, které můžete přečíst třeba pomocí aplikace v mobilu,“ přibližuje architekt. Co bude do kódu vepsáno, zatím není jasné. Půjde ale o nějaký úryvek básně, kterou pomůže vybrat Národní památkový ústav.
Symboliku skrývají i samotné přístavby. Východní přístavba, zasvěcená andělu naděje, bude sloužit jako zázemí s moderně řešenými zkušebnami pro Pražský filharmonický sbor, který doposud postrádá vlastní prostory. Andělé se tam navíc objeví ještě v jiné formě.
„Když bude sbor zpívat ve zkušebně, narazí zvukové vlny do reliéfu na stěnách, odrazí se zpět do prostoru, kde se prolnou a vytvoří siluety andělů. Ty budou okem neviditelné, ale pomocí echolokace je tam dokážete zobrazit,“ říká Hájek. V západní přístavbě bude umístěn univerzální sál, který pojme až dvě stě návštěvníků.
„Celý návrh staví na přesvědčení, že architektura, umělecké řemeslo, grafika, akustika, světlo a výtvarné umění mají tvořit jeden nedělitelný celek,“ dodává architekt.
Petr Hájek zároveň aktuálně dohlíží ještě na jeden svůj návrh, který už je ve fázi výstavby, a tím je usedlost Cibulka. V ní Katarína a Ondřej Vlčkovi pro svou Nadaci rodiny Vlčkových budují hospic věnující se dětské paliativní péči.
V areálu usedlosti se už pracuje na opravách historických budov i na stavbě nové části, v níž budou mít zázemí děti i jejich blízcí. „Architektura nového křídla pracuje s těsným propojením interiéru se zelení a s výhledy na historické části areálu. Jednotlivé prostory budou součástí širšího obytného prostředí, v němž se střídají pokoj, zahrada, společenské prostory a místa pro terapii i odpočinek,“ popisuje Hájek.
Foto Petr Hájek – Architekti
Foto Petr Hájek – Architekti
Podle něj se navíc oba projekty propojují v tom, že jak u Cibulky, tak u původní Invalidovny byl jako prvotní impulz záměr soukromé osoby věnovat svůj majetek na vybudování zařízení, v němž se pečuje o druhé. „Ty dva příběhy jsou si v něčem podobné,“ dodává Petr Hájek.
