Jsou chvíle, kdy se z každého nářadí stává kladivo. A pak jsou chvíle, kdy se z home officu může stát letištní salonek.
Vy dobře víte, co tím myslím. To místo, kde se může pít bez uzardění už od brzkého rána, kde pro alkohol sáhnete dřív, než stihnete říct home, a než dodáte office, už je ho plná sklenička.
Žijeme v nebezpečné době, kdy nás venku může zabít vir a doma vír. Co dělat, aby se z nás nestaly za dobu karantény odulé trosky s cirhózou jater? A co – když už jeden musí pít, tak má koukat, aby pil, a ne jak tomu nezřídka bývá…, no vy víte, jak to Werich říkal. Co tedy pít, když už pít musíte?
Řekněme si na začátku jednoduchou, prostou a univerzální radu. Fantastickým společníkem v samotě karantény je pochopitelně šampaňské. Samozřejmě myslím to, které se píše s ch. Champagne. Pěkně prosím, to z oblasti kolem Épernay a Reims, s bublinkami, co mluví francouzsky a říkají je t’aime.
S champagní se totiž dá střídmě začít třeba už k snídani. Sklenička bublinek rozjasní den i mysl. Tady samozřejmě číhá ten první ďáblík, ten diable, jak říkají Francouzi: nedat si druhou bude vaše první těžká zkouška dne. Ale musíte odolat, protože jinak prožijete den sice krásný, ale nejspíš si během něj nevyděláte ani na jednu bublinku.
Na champagni je krásné a záludné, že je dobrá a docela drahá. Ve srovnání s normálním šumivým vínem domácí provenience vás jedna bublinka vyjde plus minus pětkrát nebo i desetkrát dráž, takže když protančíte dnem s lahvinkou třeba Fleury Fleur d’Europe, naúčtují vám 1450 korun.
Je-li váš jazýček mlsnější a bude chtít třeba ročníkové Jacques Lassaigne Millésime 2007, vynásobte to dvěma – a opravdoví znalci bublin si rovnou násobení zopakují s Krug Grande Cuvée 167th. Bystrý počtář už teď ví, že taková karanténa by byla dražší než Porsche 911 na leasing.
Šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek, váš spojenec ve světě šampaňské násobilky
Jistě, jsou mezi námi tací, kteří se spokojí s domácím sektem. Nebo s proseccem. Budiž, jsou i lidé, kteří dávají přednost Májce před foie gras, proč ne. Rozumným bublinkovým kompromisem s rozumnou cenou a dobrou kvalitou může být dobrá španělská cava.
Tu koupíte i v normálním supermarketu pod tři stovky za lahev (Fraixenet, Codorniu), ty lepší v lepších obchodech s vínem stojí kolem pětistovky (AT Roca, Pares Balta…) a ročníková cava pak bude kolem tisícovky (Recaredo Gran Reserva, Juve y Camps Grand Reserva de la Familia)
No a pro ty, kteří by chtěli k snídani něco zdravějšího, můžu doporučit jednu vynikající snídaňovou specialitku právě z cavy. Jmenuje se Aqua de Valencia a je to mix cavy, čerstvé pomerančové šťávy a ginu a vodky. Takže dobré jitro!
Tady vidíte, že jsme v salonku home officu teprve u snídaně. Proto i v pití za nelehkých časů virových platí úplně stejná a univerzální home office rada: chovejte se při práci doma, jako kdybyste byli v kanceláři. Což například znamená nedat si k obědu hned celou lahev, ale pít po skleničkách. A s destiláty jako pravá dáma či gentleman začít až po setmění či po páté hodině – podle toho, co přijde dřív.
O destilátech si řekneme příště. A napište nám, jak pokušení home officu odolávate vy! :o)
