„Jeden zákazník z Bratislavy si chtěl udělat radost a vyzvedl si objednané hodinky za 35 tisíc eur,“ podškrtává účet za dva týdny karantény majitelka pražského butiku Hublot Barbora Bergová. Milionový náklad na měsíční provoz obchodu v nejdražší ulici Česka to ovšem nepokryje a nervozitu z budoucího vývoje nezažehná.
https://www.instagram.com/p/B-XtRrLnfDv/?utm_source=ig_web_copy_link
Hodinářská ikona má tři týdny zavřeny obě hodinářské manufaktury a letos už nepředstaví žádnou z chystaných novinek. „Z LVMH group, kam značka patří, už v první polovině března přišlo nařízení stopnout s okamžitou platností veškeré marketingové aktivity,“ konstatuje Bergová, jež se v obchodě s luxusem pohybuje léta.
Ten po srážce s koronavirem usnul jako Sněhurka, když se zakousla do otráveného jablka. Rolety a mříže zatáhly luxusní butiky na Avenue Montaigne v Paříži, milánské Via Montenapoleone, londýnské Bond Street i pražské Pařížské. V newyorském SoHo, ale i v dalších amerických čtvrtích, jsou výlohy leaderů jako Louis Vuitton, Christian Louboutin, Dolce & Gabbana či Giorgio Armani dokonce zabedněné deskami z překližky.
V osiřelých ulicích, kde není nikoho, kdo by přepychové
butiky bral útokem, tak anoncují barikády spíš úzkost
prémiového odvětví ze stávajícího stavu. I z toho, jak by
se ve světě poté mohlo změnit vnímání a nakupování
luxusních značek.
Že dopady budou bolestné, je jasné už teď. Jen nájmy, které obchodníci na nejdražších nákupních adresách platí, činí jejich spánek značně neklidným. Podle prosincové zprávy poradenské společnosti JLL se cena metru čtverečního na New Bond Street v Londýně přehoupla přes 19 tisíc eur, vysoko nad 10 tisíc eur za metr platí nájemci v Paříži a Miláně. Z této perspektivy se průměrné nájemné 2760 eur za čtvereční metr v Pařížské jeví téměř jako přátelská částka.
„Luxusní značky zcela jistě zaznamenají propad na globální úrovni a budou motivovány k novým způsobům prodeje. Doteď jej směrovaly do kamenných prodejen, protože společně s produktem chtěli prodat i luxusní zážitek z nakupování. Po tomto shutdownu však může i v prémiovém segmentu posílit orientace na online prodej,“ myslí si Blanka Vačková, vedoucí oddělení průzkumů v JLL.
Takhle to teď vypadá v pražské Pařížské. | Foto Michael Tomeš
Přesun do dříve zapovězené e-commerce, s kterou začala řada značek koketovat už před pandemií, může mít podle Vačkové negativní dopad na nákupy v kamenných prodejnách. A tedy i lokální zastoupení. Stejnou zkušenost má Vladan Hájek, který před časem zavřel butik La Perla mimo jiné i kvůli nekompatibilitě s onlinovou strategií značky. „Agresivně nám vyzobávali klientelu šíří nabídky i slevovými akcemi v onlinu,“ říká.
Obchodníci
s luxusem nejen na pražské Pařížské se v budoucnu
budou muset mnohem víc koncentrovat na lokální klientelu. Ta před
omezeními tvořila třetinu až polovinu jejich zákazníků a dá
se předpokládat, že právě místní se do obchodů vrátí
nejrychleji. „Určité poučení přinesl už rok 2013, když kvůli
sankcím klesl počet ruských turistů. Rychle je však tehdy
nahradili zákazníci z Číny a Jižní Koreje,“ vzpomíná
Hájek, který v minulosti otevíral 13 butiků
různých luxusních značek v Praze a Budapešti.
Právě asijští klienti nakopli dynamický rozvoj české ulice luxusu v posledních letech. Jedním z vrcholů toho letošního měly být právě Velikonoce. Nebudou. „Většina butiků má jednoho nebo dva čínské prodavače, ti teď nejspíš všude budou mezi prvními propuštěnými,“ konstatuje Bergová, která se kromě vlastního butiku stará o PR řady dalších prémiových značek v Česku. Vesměs s adresou právě na Pařížské. V posledních letech se jim vedlo skvěle, třeba pražský butik Tiffany byl vyhlášen celosvětově nejúspěšnějším brand storem značky v roce 2018.
Luxusní butiky v Pařížské ještě nějakou dobu zůstanou zabarikádované. | Foto Michael Tomeš
Letošní odliv z téměř osmi milionů zahraničních turistů, kteří do Prahy přicestovali loni, tak určitě pocítí i pod platany stínícími zdejší nákupní komfort. „Ti, kteří zapomněli na místní zákazníky, teď mohou mít problém,“ konstatuje Hájek s tím, že do budoucna bude potřeba mnohem víc přemýšlet nad tím, jak domácí klienty oslovit.
Řada movitých
Čechů a Češek má podle něj před nákupy na pražském
Starém Městě mentální blok. „Občas mívají pocit, že je to
pro ně nedostupné. Radši tak utratí značnou sumu za šperky
v nákupním centru. Přitom u nás by mohli za stejný obnos
pořídit šperk s letitou tradicí a výrazně větší
investiční hodnotou,“ promuje Hájek svůj butik, který patří
k několika málo monobrand obchodům
pařížského šperkařského domu Boucheron.
Zda se prognózy o novém pojetí luxusu naplní, ukáže čas. V stavu obležení je brzy na cokoli jiného než na spekulace a odhady. Naději může zabarikádovaným obchodníkům paradoxně přinášet pohled do Číny.
https://www.instagram.com/p/B-ZDCgJqkuH/?utm_source=ig_web_copy_link
V Šanghaji se už začal pomalu vracet k normálu každodenní život i na luxusních nákupních třídách. Jak reportují New York Times, po téměř dvou měsících přísných blokád začínají butiky vítat první zákazníky: s otevřenou náručí, i když obvykle i s teploměry a dezinfekcí na ruce u dveří.
Do některých podniků návštěvníky pustí pouze se zeleným QR kódem (zelený, žlutý nebo červený kód generovaný Alipayem označuje zdravotní stav uživatelů).
Sociální sítě ukazují, že před Chanelem se v Šanghaji dokonce tvoří fronty. „Po krizi v 2008 se celosvětově zvedla poptávka po luxusním zboží, protože si lidé chtěli udělat radost a kompenzovat tak depresivní náladu ve společnosti. Z toho profitovala také Pařížská ulice v Praze. Předpokládáme, že se tento jev projeví i po odeznění pandemie COVID-19,“ míní Tomáš Soukup z JLL.
