Jednou z firem, pro které byznys pod tlakem koronavirové pandemie ani v nejmenším neusnul, je český výrobce zdravotnických lůžek Linet.
Firma ze Slaného naopak jede na absolutní maximum svých kapacit. Aktuálně eviduje poptávku po více než 22 tisících lůžek, což za běžného stavu představuje zhruba pětinu veškeré produkce. Své široké portfolio firma zredukovala na sedm modelů, a v současné době tak na trh dodává pouze lůžka akutní a intenzivní.
„Je to solidní fičák,“ říká do telefonu CEO Linetu Tomáš Kolář. „Například superintenzivních lůžek za zhruba půl milionu korun běžně za rok vyrobíme asi 2500. Nyní jich budeme dělat 1200 měsíčně. A jsme vyprodaní do září,“ přibližuje Kolář situaci ve výrobě.
Zápřah lze také vyjádřit následovně – co do tržeb, představuje první kvartál letošního roku podle Koláře dvojnásobek až dvouapůlnásobek prvního čtvrtletí roku loňského. Linet také najímá stovku nových pracovníků, aby poptávku dokázal uspokojit.
„A to nás pandemie zastihla ve špičce, kdy jsme měli plné sklady,“ podotýká šťastné dílo náhody šéf největšího dodavatele zdravotnických lůžek v Evropě. Sám si přitom dobře pamatuje na začátek pandemie. „Itálie pro nás představovala téma už na konci února. Když jste ve spojení s lidmi, kteří tam žijí, je to úplně něco jiného. Šíři problému jsme viděli už tehdy,“ vybavuje si živě.
Jen do Itálie tak během pár týdnů z Linetu putovalo na tři tisíce lůžek, což je za normálních okolností objem, který firma do země dodá za celý rok. Ihned nato následovalo Španělsko a postupem času se nejvíce masivní poptávka ozývá ze Spojených států.
„Jejich přístup je oproti Evropě jiný v tom, že hodně balancují ekonomiku a zdravotní dopady. Zatím se mluví skoro výhradně o New Yorku, ale jednotlivá ohniska se každopádně objeví po celé zemi,“ zamýšlí se Kolář.
Ačkoli tak Linet zažívá rekordní přísuny objednávek v krátkém čase, neznamená to, že je vůči případným otřesům zcela imunní. Kolář v tomto ohledu zdůrazňuje provázanost dodavatelského řetězce. Když se například zavřely ve Spojeném království školy, spousta matek byla nucena zůstat doma s dětmi. Jeden z tamních dodavatelů Linetu přitom zaměstnává převážně ženy, čímž „bylo vymalováno“.
Podobné scénáře se ve větší četnosti objevují ve „vypnuté“ severní Itálii – nejpostiženějším regionu a shodou okolností, pro změnu nešťastných, sídle zásadních dodavatelů firmy. V tomto případě nicméně sehrála vláda dobrou roli, když se pomocí přímé intervence ministra zahraničí Tomáše Petříčka podařilo tamní fabriky udržet v provozu, což Kolář považuje za velkou dílčí výhru.
„Nyní se opravdu naplno ukazuje, že globální ekonomika není globální jen na papíře. Věřím, že to dáme, ale je to extrémně křehké.“
