Petr Kasa spolu se svým bratrem Martinem vymyslel a vede třetí největší síť lékáren v zemi Pilulka.cz. Firma, která začala prodávat léčiva čistě online, má dnes také síť lékáren kamenných a představuje zdárný příklad splynutí kamenného a digitálního světa.
Ve svém sloupku se Petr Kasa zamýšlí nad tím, jaké příležitosti by nejen jeho byznysu mohla nabídnout stávající situace.
V klidných dobách je velmi složité prosadit jakoukoli změnu, urychlit vývoj, najít dostatečně silný argument, proč se do toho pustit. Jedním z typických příkladů může být elektronizace státní správy či zdravotnictví. Všichni dlouhodobě cítíme, že pozitiva těchto kroků dramaticky převládají nad negativy.
Ale jak docílit toho, aby se v době klidu ledy hnuly? Těžko, velmi těžko.
A pak jednoho dne přijde krizové období a rychlé změny se stanou nezbytnými. Nastává okamžik, se kterým se každý manažer či podnikatel mnohokrát v životě setkal. Kroutíme hlavou a říkáme si, proč já to neudělal už dávno?
Mnoho let se mezi lékaři mluví o pojišťovnou placených konzultacích s pacientem na dálku. Pojišťovny se tomu dlouhé roky brání. Každý odborník na zdravotnictví však potvrdí, že velký počet návštěv praktických lékařů by se dal uskutečnit distančně.
V době, kdy se lékaři snaží minimalizovat návštěvy ve svých ordinacích pouze na akutní případy, to ale najednou jde. Spoustu času a starostí spojených s vyhledáváním, objednáváním a návštěvou lékaře si tak konečně mohou pacienti ušetřit.
První pojišťovny vyslyšely roky práce projektů jako například uLékaře.cz. Možnost konzultace zdravotního stavu najednou probíhá i online. Lékař je ohodnocen za provedený telemedicínský výkon přesto, že pacienta fyzicky neměl v ordinaci. Všichni tak nějak tušíme, že to mohlo jít mnohem dříve, ale až kritické časy přinášejí změny ukazující realitu následujících let.
Dalším oříškem je elektronizace lékárenství. Není to obor, který by měl na růžích ustláno. Lékárny jsou zdravotnická zařízení stejně jako ordinace lékařů. Většina denního provozu se tam neřídí zákony obchodu, ale snahou maximalizovat péči o pacienty. Má to ale jedno velké ale.
Na rozdíl od lékařů, právníků, notářů a bohužel třeba i instalatérů, kteří generují svůj ekonomický zisk prodejem své služby, je lékárník ohodnocen finančně pouze obchodní marží. Nebýt drobné fixní platby pojišťoven za recept (malý zlomek příjmu lékárny), byly by příjmy ve výsledovce lékárny tvořeny pouze obchodní marží z prodeje „krabiček“.
Dosud největší počin elektronizace lékárenství, eRecept, za chvíli oslaví 10 let. Rozmachu jsme se dočkali až v lednu 2018, kdy se stal povinným. Za poslední dva roky lékaři vystavili téměř 150 milionů eReceptů, a ušetřili tak mnoho času, energie i peněz. Kdy ale dojde na další změny této polovičaté cesty?
V době pandemie koronaviru a po dlouhých letech lékárníci přicházejí s prvním krokem. Vyzývají pacienty, ať volají a mailují do lékárny před návštěvou, a doručení léků třetí osobou není sci-fi.
Uvolnit zásilkový výdej léčiv po vzoru západních zemí, jako jsou Německo, Nizozemsko, Švédsko či Velká Británie, sice zatím zůstává snem mnoha pacientů, ale blýská se na lepší časy. Třeba přijde doba, kdy bude lékárník řádně ohodnocen za své služby a odbornost, a nikoli za podpůrné obchodně-administrativní úkony.
Za několik posledních týdnů byl každý z nás vystaven tolika novým výzvám a situacím, na které najednou nešlo aplikovat dřívější stereotypní reakce. Jak bychom mohli nakoupit potraviny? Jak se děti učí ve škole? Kde seženu doktora? Jak koupit léky? Jak spolu komunikujeme? Kolik času tím trávíme?
Za těch několik týdnů se nám změnil život jako nikdy předtím. A nevrátí se už nikdy zpět. Usnul jako podzimní příroda, a až se probudí, bude tu jaro, šance pro vše nové a jiné.
