Zápis do „Guinnessovy knihy obchodních rekordů“ se konat nebude. Z fúze společností AstraZeneca a Gilead, o níž se v posledních dnech nahlas mluvilo, s největší pravděpodobností sejde. Megafirma s tržní hodnotou 240 miliard dolarů tak zůstane v oblasti megalomanských snů.
Jakkoli byl však největší farmaceutický obchod historie zhacen, okolnosti vzájemného oťukávání významných farmaceutických společností jsou více než zajímavé. A to hned z několika důvodů.
Sága začala minulý měsíc, kdy AstraZeneca neformálně oslovila konkurenční Gilead. K ničemu víc nakonec nedošlo, agentura Bloomberg přesto s odkazem na informované zdroje uvedla, že pouhý návrh fúze je známkou návratu farmaceutického odvětví k něčemu, co se podobá standardnímu podnikání.
Případná fúze by měla jistou logiku. Americká firma Gilead během pandemie proslula díky látce Remdesivir, která podle studií prokazatelně zlepšuje stav pacientů s covidem-19. Britská společnost AstraZeneca produkuje uznávané léky na onkologická, kardiovaskulární a respirační onemocnění a vytvořila i svou experimentální vakcínu proti koronaviru.
Fúze by společnostem umožnila jakýsi frontální útok proti nákaze: garantovala by společný postup, větší koncentraci prostředků na výzkum a vývoj antivirotik, kooperaci vědců a rozsáhlejší prostor pro inovace a podstupování rizik. Pandemie navíc podtrhla, že boj s infekčními chorobami bude mít v příštích letech mnohem zásadnější význam a pro zisky farmaceutických firem bude klíčové, aby se na tuto oblast soustředily.
„Právě tomuto trendu AstraZeneca nejspíš věří a spojení s Gileadem, jedním z lídrů v této oblasti, by jí poskytlo platformu pro další růst,“ řekl pro Bloomberg John Rountree z londýnské poradenské společnosti Novasecta ještě předtím, než byl obchod „odpískán“.
Co stojí za rozhodnutím, že společnosti nakonec pokračují každá po vlastní linii? Stručně řečeno předpoklad, že obě mají slušné vyhlídky nezávisle na fúzi. Gilead právem sází na Remdesivir, který je zatím schválen pro nouzové použití a podle odhadů jej společnost může prodat až za 7,7 miliardy dolarů.
AstraZeneca má sice problémy s financemi (její zadlužení je zhruba dvakrát vyšší než míra ročního zisku), nicméně kromě fúze má i jinou cestu, jak se k hotovosti dostat – prodej akcií zájemcům z řad investorů.
Podle Financial Times Stock Exchange (FTSE), zahrnující 100 britských společností s nejvyšší tržní kapitalizací, se právě AstraZeneca dostala v polovině května na první místo – s kapitálem okolo 115 miliard liber sesadila z čela ropnou společnost Royal Dutch Shell.
Příčina vzestupu je jasná: akcie „pozlatila“ pandemie, v jejímž světle se právě farmaceutický průmysl jevil jako bezpečná investice. Financial Times však připomínají, že úspěšný příběh vzestupu společnosti AstraZeneca začíná dávno před koronavirem. Pascal Soriot, od roku 2012 generální ředitel firmy, si vysloužil velký respekt, když zaměřil strategii společnosti zejména na léky proti rakovině a respiračním chorobám.
Patrně nejprogresivnější léky na rakovinu tlustého střeva – Tagrisso a Imfinzi, které jsou registrovány i pro český trh – přinesly dvouciferný růst tržeb a AstraZeneca se během čtyř let vyhoupla na více než dvojnásobnou hodnotu. Šťastná léta by se přitom vůbec nekonala, kdyby v roce 2014 proběhla jiná fúze a AstraZeneca by se sloučila se společností Pfizer.
Už tehdy mohla vzniknout největší farmaceutická společnost světa, avšak AstraZeneca po zdlouhavých jednáních odmítla finální nabídku 63 miliard liber nabízenou Pfizerem za převzetí. Podle informací Financial Times dohodu dělily centimetry, ale její zhacení bylo pro akcionáře společnosti AstraZeneca požehnáním.
I zkušenost z této – řečeno slovníkem Václava Klause – nefúze hrála roli v aktuálních a rovněž nevydařených námluvách s Gileadem. A je tu ještě jeden aspekt. Americká senátorka Elizabeth Warren předložila „zákon proti monopolům v časech pandemie“, který by zakazoval jakékoli obchody nad 100 milionů dolarů. Návrh sice nemá žádnou šanci na prosazení, ale rozjel debatu, nakolik mohou fúze a akvizice přispět či škodit záchraně pracovního trhu v době hluboké ekonomické recese.
Odpovědí se dočkáme brzy: Facebook koupil platformu Giphy, hostující galerie pohyblivých obrázků, a dalším očekávaným veleobchodem je převzetí internetového rozvozu jídla GrubHub alternativní taxislužbou Uber.
Mezi spárované společnosti se nepřiřadí AstraZeneca s Gileadem, i tak by ale našlapování jednoho kolem druhého mohlo mít své dopady. „Zřejmě bude zintenzivněna debata o rozsáhlých fúzích v oblasti biofarmacie,“ citoval Bloomberg analytika Terence Flynna z investiční společnosti Goldman Sachs.
