Proflákané „hodiny počítačů“ na základních školách dávno odvál čas. Kyberbezpečnost patří k nejperspektivnějším studijním i profesním oborům budoucnosti a celé její tržní odvětví má podle odhadu Global Market Insights vyrůst ze 120 miliard dolarů v roce 2017 na 300 miliard do roku 2024.
Počet pracovních pozic v oboru už podle serveru Monster před dvěma lety rostl ročně o 37 procent a weby Forbes.com, Business Insider i MIT Technology Review řadí odbornosti spřízněné s kyberbezpečností k nejžádanějším profesím pro nadcházející generace.
Fakulta informatiky brněnské Masarykovy univerzity (MUNI) tak se svým čerstvě vypsaným bakalářským studijním programem Kyberbezpečnost evidentně přichází ve správný čas.
Samotné studium kyberbezpečnosti není na české univerzitní půdě úplné unikum – stejný obor se dá už dnes studovat na VUT i ČVUT. Výjimečnost bakalářského programu Kyberbezpečnost na MUNI však spočívá v tom, že je to poprvé, co se nestuduje jako akademický, nýbrž jako profesní obor (díky novele vysokoškolského zákona, která tyto varianty rozlišila).
Studium je tak ušité na míru výhledu, kdy mohou studenti po absolvování vyrazit rovnou do praxe, aniž by se museli setkávat se šokem z kontaktu z praktickou podobou do té doby akademického oboru. Praxi vykonávají už během studia, a to u soukromých firem i státních organizací, které na jejich profesním vývoji s univerzitou spolupracují a studenti si tak kyberbezpečnostní praxí ze studia nic neukrajují; naopak za ni získávají kredity.
Představě, že by novým studijním programem škola chrlila do světa další hordy „ajťáků“, kteří se z útrob počítačů noří, jen když potřebují do telefonu zakřičet „a zkoušeli jste to vypnout a zase zapnout?“, oponuje garant studijního programu na brněnské Fakultě informatiky Tomáš Pitner.
„Klasické představě ze seriálu IT Crowd je náš záměr na míle vzdálený,“ říká Pitner. Zatímco před dvěma dekádami se mohl obor kyberbezpečnosti týkat jen užšího výseku společenského dění, dnes už nosíme počítač všichni v kapse a kyberbezpečnost se týká v podstatě každého odvětví lidské činnosti.
Foto Airbus
„Stále je to studijní program s převahou informatiky,“ upřesňuje docent Pitner. „Počítáme s tím, že absolventi budou schopni nainstalovat operační systém, nastavit ho a zabezpečit. Současně už ale nemá smysl produkovat systémového administrátora, aniž by převážná část jeho know-how nespočívala v kyberbezpečnosti.“
Tam navíc profesní uplatnění vystudovaných kyberbezpečáků nekončí. Svým způsobem totiž nekončí vůbec nikde. „Klíčovou věcí je, že musíme studenty připravovat, aby kromě své základní profese byli ochotni a schopni poznat i další domény, v nichž ji budou moct uplatňovat,“ rozvádí Pitner a zmiňuje trojici oblastí, v nichž bude podle něj profesionálů na kyberbezpečnost potřeba nejvíce: zdravotnictví, doprava a energetika.
„Aby mohli fungovat jako profesionálové, nemohou zůstávat jen v oboru kyberbezpečnosti, ale musí vědět, o čem je i celá další doména,“ říká garant programu Pitner. „Musí si zvyknout na to, že jsou sice vzděláni v určité specializaci, ale že ji budou využívat pro jinou oblast, kterou musí znát. Svět IT už není uzavřený sám pro sebe.“
Pitner situaci připodobňuje k tesařovi, který sice tvoří krovy pro dům, ale jeho znalost u nich nemůže končit – musí také vědět, že v tom domě hodlají za nějakých podmínek bydlet lidé. Stejně tak by měl absolvent kyberbezpečnosti chápat, jak funguje proces léčení v nemocnici, v níž najde jako bezpečnostní expert přes počítačové systémy uplatnění.
Toho hodlá Pitner se svým programem dosáhnout využitím všech oborů, které má MUNI současně pod jednou střechou. „Máme tu právníky, máme tu sociology, máme tu lékaře a těžíme z toho, že jsme mohli program vybudovat se znalostmi z bezpečnostních studií na naší Fakultě sociálních studií, stejně jako se studiem právních dopadů technologií na Právnické fakultě.“
Synergie uvnitř univerzity tak umožňuje studijní program kyberbezpečnosti vybudovat jako víceúrovňový obor, jehož studenti by měli vedle odbornosti v informačních technologiích disponovat i širším rozhledem v legislativě či globální geopolitické situaci. Ajťácká jednooborovost letí na smetiště dějin se starým harddiskem a budoucnost patří profíkům s rozhledem ne nepodobným potenciálu počítačového „cloudu“.
Ačkoliv se o vznikajícím studijním programu Kyberbezpečnost začalo psát letos v březnu jako o chystaném projektu pro rok 2021, koronavirová krize jeho spuštění akcelerovala tak, že na něj MUNI nyní nečekaně nabírá studenty v dodatečně vypsaném přijímacím řízení už pro tento semestr.
„Cítíme, že více zájemců má tendenci si takový obor vybrat už teď,“ vysvětluje Pitner. „Objevily se například medializované kyberzranitelnosti ve zdravotnictví, další hrozby se ukázaly ve chvíli, kdy lidé díky home officům masivně začali používat vlastní zařízení.“
Zmiňme kupříkladu bezpečnostní rizika, která se objevila s globálním používáním mizerně zabezpečené komunikační platformy Zoom a vypovídající je též údaj VPN služby Atlas: v posledních 12 měsících vzrostl počet kyberútoků na firmy v USA o 93 procent. Výmluvná je také informace, že přechod firem na distanční režim přes soukromé počítače zaměstnanců zvedl cenu akcií antivirové firmy Avast za posledních 12 měsíců o 80 procent a vystřelil její tržní hodnotu téměř na 180 miliard korun.
Na komiksově formulovanou otázku, zda nový obor Fakulty informatiky na MUNI nemůže do světa vedle bojovníků za kyberbezpečnost dostat i nové kyberzloduchy, kteří s nabytými znalostmi přejdou na temnou stranu síly, odpovídá Tomáš Pitner lakonicky. „Stále platí to, co studenti slibují už od vzniku Fakulty informatiky v roce 1994, když při absolvování přebírají diplom. Položí ruku pedelovi na žezlo a pronesou slova o tom, že nezneužijí znalosti získané při studiu.“
Je to taková Hippokratova kyberpřísaha. A do budoucna bude přinejmenším stejně hodnotná jako ta, kterou dnes při absolvování studia pronášejí mladí medici a medičky. I u kyberbezpečnosti půjde o život.
