To číslo bude obyvatele Japonska strašit asi ještě hodně dlouho. Ekonomika země se během letošního druhého čtvrtletí propadla v přepočtu na celý rok o masivních 27,8 procenta, tedy nejvíce za celou dobu jejího sledování v současné podobě. Co ale zmíněný údaj ve skutečnosti vůbec znamená?
Že má japonské hospodářství nakročeno k dalšímu poměrně významnému poklesu, bylo evidentní už delší dobu. Ostatně, jeho hrubý domácí produkt se vytrvale smršťuje už od loňského podzimu. V závěrečných třech měsících roku 2019, kdy ještě svět – tedy snad jen vyjma Číny – žádný koronavirus nezajímal, totiž poklesl o rovných sedm procent.
Poté následovalo další zpomalení, tentokrát ve výši 2,5 procenta, což na první pohled vzhledem k nastupující pandemii nevypadalo zas až tak marně. Jenže jak se ukázalo vzápětí, jednalo se spíše o pověstné ticho před bouří, neboť ono devastující ekonomické tsunami dorazilo až s příchodem druhého letošního kvartálu.
Současná velikost japonského HDP se podle analytiků pohybuje na úrovni nějakých 485 bilionů jenů, což odpovídá zhruba 100 bilionům korun, respektive 4,56 bilionu dolarů. V dobách největšího ekonomického rozmachu, které se datují k počátku uplynulé dekády, na tom ale ostrovní země byla mnohem lépe.
Před osmi lety se totiž Japonsko mohlo chlubit hospodářstvím o velikosti až 6,2 bilionu dolarů, tedy zhruba o třetinu větším než dnes. Stačila však jedna nově objevená a snadno šiřitelná nákaza, a vše je rázem v trapu. Jinými slovy, Japonsko se v důsledku koronaviru propadlo čistě z pohledu svého hrubého domácího produktu o nějakých devět let nazpět.
Příčin vedoucích k aktuálnímu hospodářskému sešupu je
hned několik. Podle řady analytiků si nicméně za něj Japonci mohou do jisté
míry sami. Během uplynulých tří měsíců si totiž „syslili“ peníze doma pod
polštářem a utráceli jen zřídkakdy.
„Tento velký úpadek lze vysvětlit snížením spotřeby a exportu,“ potvrdil v komentáři citovaném zpravodajskou agenturou Reuters ekonom Takeši Minami z organizace Norinchukin Research Institute.
Právě domácí poptávka, tedy hlavní činitel podílející se na celkovém tamním HDP, zůstala výrazně za očekáváním, když se vinou karanténních opatření ve srovnání s předchozím čtvrtletím smrskla o citelných 8,2 procenta. Původní odhady přitom naznačovaly, že by zmíněný ukazatel mohl být o 1,1 procentního bodu lepší.
„Japonsko je poslední z řady asijských ekonomik, která hlásí drasticky horší výkon HDP během druhého kvartálu,“ uvedla analytička BBC Karishma Vaswaniová. „Není to ale nijak překvapivé: před pandemií totiž nikdo neutekl, lidé by zůstali doma a přestali by utrácet, i kdyby nebyla zavedena žádná přísná karanténní opatření. To má dominový efekt na tržby firem, jelikož spotřebitelé méně nakupují a firmy méně vydělávají,“ zhodnotila Vaswaniová.
Tristní bilanci vykázal rovněž čistý vývoz, tedy rozdíl mezi exportem a importem, jenž klesl o 18,5 procenta. To je však na jednu stranu celkem pochopitelné, neboť je potřeba pamatovat na omezení v podobě uzavřených hranic.
Navíc se sluší podotknout, že zahraniční obchod se na celkovém HDP na rozdíl od domácí poptávky nepodílel z poloviny, nýbrž „pouhými“ třemi procenty. Co naopak mírně překvapilo – v pozitivním slova smyslu – byla položka kapitálových výdajů, která se snížila jen o 1,5 procenta namísto předpovídaných 4,2.
Výsledná čísla zdejšího hospodářství za druhé letošní čtvrtletí jsou na první pohled odstrašující, je však potřeba je zasadit do kontextu. V první řadě například tím, že zmíníme minimálně jednu další vyspělou zemi, která je na tom ve srovnání s Japonskem ještě o něco hůř. V případě Spojených států amerických totiž došlo během jarních měsíců k propadu dokonce o nevídaných 32,9 procenta.
Nad takovými ciframi se běžný laik zděsí, jak ale vysvětluje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák, ve skutečnosti tato čísla zase tak hrozivá nejsou.
„Údaje o dramatickém propadu ekonomiky v Japonsku a v USA ve druhém čtvrtletí jsou pro českého čtenáře trochu zavádějící. Obě země totiž zveřejňují vývoj HDP takzvaně anualizovaně, zatímco v Česku stejně jako v dalších evropských zemích se standardně zveřejňuje ukazatel HDP v poměru k předchozímu čtvrtletí a v poměru ke stejnému čtvrtletí předchozího roku,“ upozorňuje.
„V případě japonského poklesu HDP ve druhém čtvrtletí o 27,8 procenta to zjednodušeně znamená, že takto by japonská ekonomika poklesla za rok, pokud by stejně jako ve druhém čtvrtletí tamní HDP klesal i v nadcházejících třech po sobě jdoucích čtvrtletích,“ vysvětluje Novák.
Takže jak je tom z hlediska aktuální ekonomické výkonnosti země vycházejícího slunce doopravdy? Dle zkušeného analytika vlastně celkem podobně jako ta naše.
„V případě, že je japonský HDP převeden do ‚evropských‘ čísel, tak ve druhém čtvrtletí došlo k poklesu o 7,8 procenta mezikvartálně a o 10 procent meziročně, což je již velmi podobný výsledek jako v případě Česka, kde HDP podle předběžného odhadu ČSÚ ve druhém čtvrtletí poklesl o 8,4 procenta mezikvartálně, respektive 10,7 procenta meziročně,“ dodává Novák.
Podle některých ekonomů je navíc důvod se domnívat, že to nejhorší má Japonsko již za sebou a že v následujících měsících se jeho hospodářství dostane opět do černých čísel.
„Očekávám, že během třetího čtvrtletí se HDP vrátí k růstu. Ale celosvětově to oživení bude, snad jen s výjimkou Číny, pomalé,“ doplnil Minami, který sází zejména na zvyšující se domácí spotřebu.
Inu, jak se říká, první dojem může být mnohdy zavádějící a současná ekonomická situace v Japonsku, o níž všichni hovoří jako o odstrašujícím případu, nám v tomto ohledu dává za pravdu. Po zasazení do kontextu totiž uvedená čísla už tak hrůzostrašně nevypadají. Ba naopak, vzhledem k okolnostem vlastně z nově zavedeného „normálu“ nijak nevybočují.
