Česká kina od čtvrtka promítají snímek Ridleyho Scotta s názvem Klan Gucci, který divákům osobitým způsobem přibližuje pohnutý osud jedné z nejznámějších módních dynastií. Scénáristé nicméně několikrát sáhli k umělecké zkratce a řadu detailů zcela vypustili, Forbes proto přináší skutečný příběh na pozadí vraždy, která otřásla legendární italskou rodinou.
Ta osudová chvíle, která všechno změnila, nastala pozdě navečer 8. ledna 1997. Anonymní volající si vyžádal mluvit s Filippem Ninnim, policejním šéfem pro italský region Lombardie, a dožadoval se schůzky. Po telefonu dále mluvit nechtěl. „Řeknu vám jediné: Gucci,“ prozradil jen.
Ninni byl jedním z hlavních detektivů pracujících na dalším z nevyřešených italských zločinů – vraždě Maurizia Gucciho, někdejšího šéfa stejnojmenného módního domu, který založil jeho dědeček.
Gucci zemřel o dva roky dříve, 27. března 1995. Neznámý útočník ho zastřelil, když ráno vcházel do budovy na Via Palestro v Miláně, kde Gucci pracoval. Různé stopy vyšetřování nikam nevedly. Byl Gucci zapleten do pochybných transakcí? Došlo v rodině, neslavné pro její historii vnitřních sporů, k roztržce?
Po setkání s Ninnim se informátor představil a vysvětlil, že pobývá v jednohvězdičkovém hotelu v Miláně, kde slyšel, jak se noční vrátný chlubí tím, že najal Gucciho vraha. Odhalení navedlo úřady na klikatou cestu, která nakonec odkryla vražedný plán a zápletku příliš banální i pro telenovely.
Její protagonistka? Gucciho exmanželka Patrizia Reggiani.
Když se koncem 60. let poprvé setkali na večírku milánské elity, byli oba čerstvě po dvacítce. Vnuk zakladatele módního domu Gucci byl údajně ohromen Patriziinou krásou a zeptal se kamaráda: „Kdo je ta krásná dívka v červeném oblečení, která vypadá jako Elizabeth Taylor?“
Vzali se v roce 1972, a to navzdory odporu Gucciho otce Rodolfa proti jejich spojení. Vypadali tehdy jako nejkrásnější pár na světě. Společný la dolce vita však trval jen něco málo přes deset let. Manželství se rozpadlo v roce 1985 a další dekádu se táhl rozvod, provázený tvrdými právními bitvami.
Zleva: Maurizio Gucci, Allegra Gucci, Alessandra Gucci a Patrizia Reggiani | Foto Armando Rotoletti / Luzphoto
V pozdějším rozhovoru pro televizní pořad Storie Maledette uvedla Reggiani, že ji manžel opustil náhle – odjel na krátkou služební cestu do Florencie a nikdy se nevrátil. O rozvodu se dozvěděla od rodinného lékaře.
Klíčovým okamžikem, který změnil jejich vztah, byla údajně smrt otce Rodolfa Gucciho v roce 1983. Maurizio podle exmanželčiných slov začal jednat, jako by se už nemusel starat o nic a o nikoho. Když v roce 1992 podstoupila operaci nádoru na mozku, bývalý manžel jí prý neposkytl žádnou oporu.
Gucci se ale rozhodně staral o svou roli v rodinném podniku, kde začal pracovat už ve svých 15 letech v balírně. Po smrti otce zdědil 50% podíl, stal se předsedou společnosti a začal upevňovat svou moc. Zapojil se do různých soudních bitev ve zjevné snaze vyhnat členy své rodiny z představenstva – jejich podíly nakonec koupila bahrajnská investiční společnost Investcorp za údajných 135 milionů dolarů.
Do roku 1993 prodal Maurizio Gucci společnosti Investcorp svůj zbývající podíl někde mezi 150 až 200 miliony dolarů, čímž ukončil italské vlastnictví společnosti – a stal se velmi bohatým mužem (módní dům Gucci je dnes součástí portfolia francouzské luxusní skupiny Kering). Zhruba ve stejné době si Reggiani vydobyla vyplácení přibližně milionu dolarů ročně.
Reggiani však nebyla ani zdaleka spokojená. Ničilo ji, jak Gucci řešil záležitosti společnosti, a v dalším rozhovoru v médiích připomenula slova svého exmanžela: „Víš, proč naše manželství selhalo? Protože ses považovala za prezidenta a tady je jen jeden prezident.“
Samozřejmě nepomohlo, že si Gucci našel novou, mladší partnerku a šířilo se, že plánují svatbu.
Patrizia Reggiani (uprostřed) s dcerami na pohřbu svého exmanžela Maurizia Gucciho | Foto Armando Rotoletti / Luzphoto
Rozsah Patriziiny nelibosti vyšel na povrch během soudu, kdy byl přehrán záznam telefonní zprávy, kterou Reggiani exmanželovi nahrála. „Dosáhl jsi takového extrému, že tebou pohrdají i tvé dcery, které tě už nechtějí vidět, aby mohly zapomenout na trauma, které jsi jim způsobil,“ rozehřívá se Reggiani.
„Jsi zdeformovaným výrůstkem, jsi bolestivým slepým střevem, na které každý z nás chce zapomenout,“ bylo slyšet hlas plný zloby a emocí. „Pro tebe si peklo teprve přijde.“
Patriziina zahořklost vůči jejímu bývalému manželovi byla dobře známá – a stejně tak skutečnost, že poptávala nájemného vraha. Dvakrát požádala svého uklízeče, aby jí pomohl, a dokonce se poradila s právníkem, co by se stalo, kdyby se Maurizia „zbavila“. Přiznala to u soudu i v několika rozhovorech.
„Chtěla jsem to udělat, a tak jsem chodila a žádala lidi, aby to udělali. Ale tam moje úmysly skončily, byla to pouhá posedlost,“ řekla pro Storie Maledette. „Která žena nikdy neřekla: Já ho zabiju?“
Nikdo nevěděl o její posedlosti víc než Giuseppina (Pina) Auriemma. Žena označovaná médii za jakousi samozvanou čarodějnici byla její důvěrnicí od jejich prvního setkání v Ischii v 70. letech. Roku 1994 se Pina k Patrizii nastěhovala, aby jí pomohla s napsáním knihy o vztahu s Guccim – Reggiani měla pocit, že její paměť byla nepříznivě ovlivněna operací mozku, a potřebovala pomoc s vybavením si určitých událostí.
Co se stalo dál, bylo u soudu hořce sporné. Výpovědi obou žen o okolnostech vraždy se zásadně lišily. Pina, která se potýkala s dluhy, soudu řekla, že se „ve chvíli slabosti“ podvolila jedné z Patriziiných žádostí o najmutí zabijáka.
Bylo doloženo, že se Pina spojila s Ivanem Savionim, nočním vrátným v hotelu, kde přebývala při svých návštěvách Milána. Savioni poté vyjednal cenu za Gucciho život s mužem jménem Orazio Cicala, který souhlasil s nalezením a najmutím vraha. Reggiani tvrdila, že o jednání své důvěrnice nic netušila a byla následně vydírána, aby souhlasila se zaplacením 600 milionů lir (zhruba osmi milionů korun) za vraždu, počínaje složením zálohy ve výši 150 milionů lir.
Po anonymním telefonátu v noci 8. ledna 1997 začala policie Savioniho vyšetřovat. Vrátný znovu hledal zabijáka – cílem tentokrát bylo vyhrožovat Reggiani, aby zaplatila zbytek dohodnutých peněz, a v případě potřeby ji dokonce zabít.
Pina Auriemma byla zatčena časně zrána 31. ledna 1997. | Foto Armando Rotoletti / Luzphoto
Policista v utajení předstíral, že se o tuto práci zajímá, a tajně nahrál jejich rozhovor. Brzy ráno 31. ledna 1997 byli všichni zúčastnění zatčeni a obviněni: Reggiani, Pina Auriemma, Savioni, Cicala a Benedetto Ceraulo, zabiják obviněný z Gucciho vraždy.
Vyšetřování prokázalo, že to byl právě Cicala, kdo řídil zelený Renault Clio, ze kterého Ceraulo smrtelně zasáhl Gucciho a zranil vrátného Giuseppeho Onorata, který přežil.
Důkazy proti Reggiani zahrnovaly mimo jiné záznam z jejího deníku ze dne 27. března 1995, dne Gucciho vraždy, obsahující jediné slovo. Jaké?
„Paradeisos“, řecké slovo pro ráj.
Vinná nevinná
Zatímco média přejmenovala „Lady Gucci“ na „Černou vdovu“, Reggiani nikdy nepřiznala, že si vraždu objednala. Ceraulo, který se také nikdy nepřiznal, dostal doživotní trest, Reggiani a Cicala byli každý odsouzen na 29 let, zatímco Pina Auriemma a Savioni vyfasovali 25 a 26 let.
Benedetto Ceraulo a Orazio Cicala u soudu | Foto Armando Rotoletti / Luzphoto
V listopadu 2000 italská média informovala, že Reggiani se pokusila o sebevraždu den poté, co byla převezena ze San Vittore, vězení v srdci Milána, do věznice Opera na okraji města. Vinu však nadále nepřiznávala.
„Považuji se za nevinnou, i když jsem udělala mnoho chyb,“ ohlédla se za minulostí v rozhovoru z roku 2002. O 12 let později byla na svobodě a přijala částečný úvazek v klenotnické firmě Bozart. Jejím úkolem, jak pro americký Forbes řekl majitel firmy Maurizio Manca, byla práce stylistky a také dohled nad designem kolekce kabelek.
„Bylo vidět, že to byla žena zvyklá vydávat rozkazy, ale vyjasnili jsme si vše na začátku a poté si vytvořili téměř harmonický vztah,“ shrnul Manca.
Reggiani v klenotnictví pracovala tři roky a občas se s kolegy a kolegyněmi podělila o staré vzpomínky. „Někdy s lítostí, někdy se zármutkem, někdy s nostalgií,“ řekl Manca. „Mluvila o době, kdy se setkala s Trumpovými a Kennedyovými, o tom, co měla na sobě v té době a co by si místo toho vzala na sebe teď.“
V posledních letech čelí Reggiani finančním požadavkům, které předložil vrátný zraněný Gucciho vrahy – a také Gucciho partnerka v době jeho vraždy, Paola Franchi. Peníze zajištěné rozvodem ale Reggiani k dispozici nemá, protože její dcery Alessandra a Allegra odmítly matce vyplatit rozvodové vyrovnání.
Generační spor skončil u soudu, který před třemi lety rozhodl, že Reggiani má nárok na svou rentu. Proti tomuto rozhodnutí však bylo podáno odvolání a věc dále čeká na vyřízení u italského Nejvyššího soudu.
Patriziiny finance dříve spravovala její matka Silvana Barbieri, která byla podle Reggiani proti jakékoli výplatě Franchi či Onorata. Matka však zemřela v dubnu minulého roku a Reggiani oznámila, že hodlá Franchi i Onorata vyplatit. „Obracím nový list,“ řekla italské televizní show Storie Italiane v listopadu loňského roku. „Chci dělat to, co je správné.“
Když byla dotázána, co soudí o připravovaném filmu režiséra Ridleyho Scotta, kde ji má ztvárnit Lady Gaga, popsala své zděšení. „Mám dvě dcery a nelíbí se mi, že znovu musejí prožívat situaci spojenou s jejich otcem.“
Chce se dodat, že „situaci“ šlo předejít i jinak…
