Kolekci
pro letošní podzim a zimu má Ladislav Blažek připravenou a říká,
že hlavním trendem bude pohodlnost. Majitel známé oděvní značky
pro výrobu špičkových pánských oděvů Blažek se však v
těchto dnech sám pohodlně necítí: v důsledku covidu nechal na
firmu soudem uvalit tříměsíční mimořádné moratorium, aby
stabilizoval byznys a ochránil společnost před věřiteli.
Vyhlášení moratoria zní téměř strašidelně – bez něj byste to nezvládl?
Možná to zní strašidelně, ale strašidelná byla a pořád je doba, kterou prožíváme. Několik měsíců jsme měli zavřeno, přitom byla zrovna naskladněná nová kolekce jaro-léto, vyjeli jsme s kampaní a najednou měli nulu, investice byly v podstatě úplně znehodnoceny. Covid moratorium nám jednoznačně dává možnost zachovat plný chod společnosti, celé maloobchodní sítě, včetně veškerých souvisejících služeb jako například provádění krejčovských úprav na každé prodejně. Dává nám zkrátka čas.
Lze detailněji přiblížit měsíce, které vás k moratoriu přivedly?
Krize pro nás začala už před březnovým lockdownem, a to v únoru, kdy začaly vyskakovat zprávy o nakažených z Itálie a vyděšení lidé přestali chodit do nákupních center a podobně. Strašidelné období trvalo prakticky až do června, protože předtím se sice otevřelo, ale zhruba dva týdny probíhaly nákupy s rouškami, což byl pro naše zákazníky takový diskomfort, že většinou řekli, že přijdou, až opatření úplně pominou. V červnu přitom mělo být podle obchodního plánu odprodáno 60 až 70 procent kolekce pro jaro a léto, nám se podařilo přes online prodat asi 8 procent.
Online samozřejmě vyskočil, ale absolutně nás nemohl zachránit. V Česku máme 24 prodejen a na Slovensku 8, zákazníci jsou zvyklí na jejich moderní a přívětivý design, na proškolený personál, na krásné látky, na které si rádi sáhnou, prostě si chtějí nákup u Blažka užít. A v modním byznysu je časová hodnota zboží bohužel neúprosná – kolekce na jaro a léto je ušita z lehkých a světlých látek, nedá se prodávat na podzim.
Co jste s ní tedy udělali?
Dali ji do výprodeje. Pozitivní aspoň je, že se ji podařilo odprodat a díky tomu nemáme plný sklad něčeho, co bychom nemohli v následujících měsících použít a příští rok by o to trh neměl zájem. Samozřejmě jsme ale ztratili významnou část marže, celkový výpadek tržeb dělá zhruba 100 milionů korun.
Přesto znovu stejná otázka: bez moratoria by to zvládnout nešlo?
Čas, který nám moratorium dalo, je pro nás opravdu klíčový. Potřebujeme ho, protože v tuto chvíli neumíme vyhodnotit, co přinese druhá vlna pandemie, která tady už v podstatě je. Nemyslím, že přijde lockdown, jaký byl na jaře. Ale situace se zhoršuje a nějaká opatření jistě přijdou. Na zjištění, jak druhá vlna ovlivní nákupní chování a naše tržby, potřebujeme několik týdnů, které nám moratorium poskytlo.
Právě v těchto dnech se láme období, kdy končí doba letních nákupů a vyjíždíme s kolekcí pro druhou část roku. A uvidíme, co se bude dít. Zároveň už ovšem musíme plánovat kolekce na příští rok, v tomhle je modní byznys neúprosný a staví nás do velmi obtížné role: jak máme plánovat, když nevíme, co bude zítra? Přesto nějaké rozhodnutí udělat musíme.
Rýsuje se?
Móda se už několik sezon přesouvá k neformálnosti, těžký oblek anglického stylu je na ústupu. Tenhle trend jsme zachytili už před pár lety, ale myslím, že doba, v níž přibude home office a naopak ubude osobních obchodních schůzek, různých mítinků a veletrhů, zájem o neformální outfit ještě víc a nezvratně akceleruje. Vidím tedy v zásadě jedinou cestu: musíme se naučit reagovat na aktuální vývoj trhu, a proto bude nezbytné , aby byly procesy s dodavateli a výrobními kooperacemi kratší ve smyslu výrobních časů oděvů.
Už nebude možné plánovat s ročním předstihem, obchodní model se bude muset přebudovat. Doteď to bylo tak, že se kolekce připravovaly s ročním předstihem, výroba se zadávala půl roku dopředu, protože jsme vycházeli z letitých plánů prodejů a dokázali predikovat vývoj. Nyní budoucí prodeje vůbec predikovat neumíme, takže se oděvy budou muset vyrábět průběžně v malých sériích a dodávat do obchodů dejme tomu jednou za měsíc.
Jsou na to vaši dodavatelé a obchodní partneři připraveni?
Vůbec. A ani my na to nejsme připraveni. Přesto musíme nezbytně tímhle způsobem uvažovat a jednat v tomto duchu s partnery. Už jsme s tím začali a upřímně – spoléhám na podnikatelský a tvůrčí potenciál svého týmu, který má chuť bojovat, tvořit a nikdy nic nevzdává. Teď mluvím o budoucnosti, ale moratorium nám dává i větší prostor řešit minulost.
Závazky vůči věřitelům?
Zažádat o moratorium bylo možné do 31. srpna. Do té doby jsme pochopitelně velmi intenzivně zvažovali různé scénáře, ale z křížovky nám pořád a pořád vycházel obrovský otazník – že zkrátka nevíme, co se bude dít. Z podnikání jsme samozřejmě zvyklí na spoustu nepředvídatelných situací, ale tady bylo takové množství nových neznámých, že jsme si řekli: Bude dobré moratoria využít. Vnímáme to jako zajištění určitého klidu k přípravě na boj o restart značky Blažek.
Jsme bezesporu oblíbená pánská modní značka, naše DNA je v originálním českém designu, kvalitním krejčovském zpracování, vybraných italských materiálech, vlastní maloobchodní síti pečující o zákazníky. Je určitě na čem stavět, naše základy jsou pevné, zdravé a dlouhodobé, firma funguje od roku 1992. S ohledem na tohle všechno mi dává jasný smysl snažit se současné problémy maximálně překonat. Jsem přesvědčen, že když to uděláme dobře, dočkáme se s vysokou pravděpodobností světlých zítřků.
Zamluvili jsme závazky vůči věřitelům.
Moratorium nás samozřejmě chrání i před zneužitím situace spekulativním účelem. Jsme pod ochranou před věřiteli, takže nás nikdo nemůže spekulativně šikanovat, svým způsobem vydírat, hrozit návrhem na konkurz. To by se samozřejmě bez moratoria mohlo stát, i v tomto ohledu máme klid a můžeme se soustředit na kvalifikované vyřešení problému.
Nemáte ale obavu, zda vyhlášení moratoria nepoškodí image značky?
Vždy jsem se inspiroval vyspělými trhy na západ od nás. Takže vím, že v USA jsou momentálně všechny módní značky pod ochranou před věřiteli, protože byznys, a speciálně ten módní, počítá s roky hubenými a roky tučnými. Pravidelně přichází krize, jenže ta nynější není cyklická, absolutně se nedala čekat. Moratorium je skutečně svým způsobem signálem SOS, přesto jsem přesvědčen, že jsme udělali adekvátní krok.
Navíc z reakcí zákazníků a obchodních partnerů vidím, že tento krok není reflektován negativně. Je vnímán jako deklarování rozhodné snahy držet situaci ve svých rukou. Dokonce jsem si k tomu vybral tým – neříkal bych tomu rovnou krizový management, ale potřebuji nyní zkušené právníky a ekonomické poradce, kteří nastalé situaci rozumějí a umějí nám fundovaně poradit.
Propouštět a zavírat obchody nemusíte?
Trochu jsem zúžili tým na centrále a přeskupili některé činnosti a procesy. V maloobchodní síti jsme měli počet zaměstnanců i v časech prosperity nastaven bez rezerv. U obchodů zatím nedošlo k zavření žádného – máme zákazníky ze všech koutů republiky a rádi bychom jim zůstali nablízku. Spíš se u některých poboček zamýšlíme nad zmenšením plochy nebo nad vyjednáváním nových nájemních podmínek reflektujících současný vývoj trhu. Ale v tomto ohledu není nic definitivně rozhodnuto.
S nájmy i s platy zaměstnanců vám mohl pomoci stát. Využili jste toho? A pokud ano, jak jste s přístupem státu spokojen?
Připojil bych se k tomu, co bylo mockrát anoncované: pomoc byla hodně pomalá. O refundaci mezd za březen jsme zažádali v dubnu, dostali ji v červnu. Vlekla se i pomoc s nájmy, přitom v době, kdy máte každý den tržby na nule, by firma potřebovala pružnější reakci. Nakonec ale podpora přišla, to je asi nejdůležitější.
Neděsí vás představa, že v krizi lidé zchudnou a obleky budou tím, co si ve výdajích odpustí?
Jistě, oblečení je zbytná věc. Každý máme v šatníku věci na sebe, ze kterých se dá vyžít. Takže ano, mám pochopitelně obavu, že bude nezaměstnanost, že mzdy půjdou ve spoustě oborů dolů. Ale jsme zase u moratoria a času, který získáváme, abychom zjistili, co bude dělat trh, jak se nadcházející doba dotkne nálady zákazníků. Za letošek budeme stoprocentně hluboko v červených číslech, ale pro spoustu firem nebude tento rok o tom, zda vydělají víc, nebo míň. Bude o tom, zda ztrátu přežijí, nebo je potopí.
Asi teď nemáte zrovna lehké spaní.
Zaplaťpánbůh jsem se spánkem nikdy problémy neměl. Zatím spím dobře.
