„Zas jsem toho tolik neprovedl.“ Těmito neuvěřitelnými slovy začal plukovník Prymula v rozhovoru pro týdeník Respekt vysvětlovat noční návštěvu restaurace.
Jeho bezskrupulózní prohlášení a neochota dobrovolně rezignovat svědčí o jednom: možná je Prymula odborník na krocení epidemie, rozhodně je však asociál bez špetky soudnosti a studu.
Prymulovo chování je ale patrně jakousi hyperbolou, která ukazuje, že v čele Česka vůbec stojí nestoudní a nesoudní asociálové. Jednání ministra zdravotnictví svým způsobem koresponduje s postojem jeho šéfa, tedy premiéra Andreje Babiše.
Jestliže – řečeno Babišovým slovníkem – zaklekl na Česko koronavirus v takové míře, že stát žádá o pomoc cizinu, je namístě připomenout další Babišův výrok z letošního května. „Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“ stavěl se tehdy Babiš proti tomu, aby šly evropské peníze na boj s nákazou hlavně do nejvíc postižených zemí.
Premiér tehdejších koronavirových premiantů odmítal pomoc postižené Itálii a dalším zemím, které si průšvih podle něj zavinily samy. Po necelém půl roce škemrá vláda stejného muže o pomoc. Je to tak absurdní, že se člověk za Babiše stydí – čímž snad částečně vyvažuje, že premiér není studu schopen.
Ze zdánlivě úspěšného ostrova v okolním moři jarní nákazy, který peskoval ostatní země za břídilství v boji s koronavirem, se stala Atlantida úpěnlivě vysílající záchranné signály směrem k těm, pro které neměla pochopení. To, že je SOS vyslyšeno, lze vnímat jako výchovný políček pitomě namyšlenému žákovi, který nepochopil základní látku.
Základní látku politického zeměpisu: žádný ostrov minimálně v západním světě, kam je naprosto žádoucí a nutné patřit, neexistuje. Ekonomické problémy, uprchlická krize či pandemie se musí řešit společně, žádné další řešení není. Kdo chce, může proti tomu jít protestovat na Staromák, ale bude asi stejně úspěšný jako nedělní bloudi vzpouzející se na stejném místě proti přítomnosti covidu.
Ale proč neprotestovat proti nemoci, byť je vskutku malá pravděpodobnost, že ta se chrabrých Čechů lekne, odejde ze země a začne okupovat jiné?
Jak již poznamenala redakční kolegyně Klára Mandausová, na Staromáku by se teď coby vůdce dobře vyjímal plukovník Prymula – muž, který „toho zas tolik neprovedl“, a i když ho premiér pod tlakem veřejnosti patrně odvolá, vzpomínka na prezidentem zamýšlené státní vyznamenání v paměti národa zůstane.
Teprve teď se ukazuje, jak velkou chybou bylo někdejší vyřazení Járy Cimrmana z ankety o největšího Čecha. Babiše ani Prymulu ale nejspíš neodnese někam daleko vichr z hor.
Měli by tedy alespoň obdržet výjimku z jinak naprosto správného nošení roušek (Prymula si ostatně tuto výjimku „udělil“ ve středu sám). Měli by si roušky oba stáhnout a chytnout se za nos. Problém je, že toho podle všeho nejsou schopni.
