Ohmatané zavazadlové boxy nad hlavou, špinavé kohoutky na
toaletě, mastná klika u dveří… Zkrátka a dobře bakterie (a nově i korona) všude,
kam oko dohlédne. Kdo by to neznal, že? Naštěstí se ale chystá změna, díky níž
lze trochu nadneseně konstatovat, že své ruce při cestování letadlem už de
facto k ničemu potřebovat nebudete.
Dostat se z místa A do místa B pomocí veřejného dopravního prostředku – ať už jakéhokoliv – je pro spoustu lidí právě vzhledem k výše uvedeným příkladům odjakživa hotovou noční můrou. A současná pandemie jejich strach jen a jen umocňuje.
Co tedy s tím? Možnosti jsou v zásadě tři: přestat cestovat, vynalézt lék na všechny nemoci lidstva, nebo navrhnout interiér dotčeného dopravního prostředku tak, aby se jednotlivá zařízení na palubě dala ovládat bezdotykově.
První dvě řešení vypadají poněkud nereálně, třetí alternativa by se ale již brzy mohla stát skutečností. Minimálně v odvětví letecké dopravy. Výrobci letadel, aerolinky, provozovatelé velkých mezinárodních letišť i interiéroví designéři na této výzvě pracují už roky. A v posledních měsících své úsilí z dobře známých důvodů ještě znásobili.
„Příslibem bezdotykového cestování je klid v duši,“ vysvětluje webu CNN Daniel Baron, šéf společnosti Lift Aero Design, která se zabývá právě navrhováním letadlových interiérů. „V kabině pro pasažéry jsou v tomto ohledu nejslibnějším místem toalety. Je známo, že spousta pasažérů se je zdráhala používat ještě před covidem – nechtěli se dotýkat špinavých povrchů. V posledních 10 letech jsme však byli svědky mnoha změn, máme bezdotykové kohoutky, záchodová prkénka a splachovadla. Další na řadě budou dávkovače mýdla, vysoušeče rukou plus dveře a zámky,“ poodhaluje.
Některá zařízení se budou ovládat automaticky, u jiných budou muset cestující zapojit své dolní končetiny. Tak či tak platí, že veškeré úpravy musí schválit příslušné autority. A protože s každým dalším týdnem, kdy letadla stojí na zemi, se pro jednotlivé aerolinky stává hrozba bankrotu čím dál reálnější, je potřeba naučit úředního šimla nikoliv cválat, ale doslova běžet jak o závod.
„Jakákoliv změna v architektuře letadla vyžaduje konzultaci, testování a certifikaci,“ potvrzuje Matt Round, hlavní designér londýnského studia Tangerine. „Takže je potřeba ten proces certifikace urychlit. Aby se tak stalo, musíme o tom co nejdříve začít diskutovat a také se musíme podívat na vztahy mezi zainteresovanými stranami.“
Co se samotné technologie týče, ta je naštěstí podle Nicole
Noackové ze sdružení Independent Aircraft Modifier Alliance (IAMA), jež se
problematice dodatečných úprav na letadlech věnuje, vesměs připravena. „Před
covidem byla hlavní výzvou návratnost investice, díky novému standardu by se
ale tyto technologie mohly stát klíčem k tomu, aby si pasažéři opět
vybudovali k cestování letadly důvěru,“ říká.
Stále se však najdou věci, na nichž je potřeba ještě zapracovat. Například když dávkovač mýdla nedokáže na daný podnět zareagovat jen proto, že dotyčný má tmavší pokožku, nebo když některá zařízení jsou natolik ‚přetechnizovaná‘, že si s nimi starší generace nevědí rady.
Přizpůsobit paluby dopravních letounů době covidové představuje aktuálně pro většinu leteckých společností naprostou prioritu. Jejich snaha by každopádně přišla vniveč, pokud by stejnou filozofii nerazila rovněž samotná letiště. Naštěstí pro všechny zainteresované se zdá, že ta jsou v tomto ohledu o poznání napřed.
Na bezkontaktové odbavení a letenky v mobilu jsme si již zvykli, nově by však podle zástupců Lufthansy mohla přibýt i mobilní aplikace na vyřizování zapomenutých zavazadel či zrušených letů.
„Právě jsme přišli se samoobslužným systémem, který v případě zpožděného zavazadla pošle pasažérovi zprávu, že mu bude doručeno později,“ nechal se slyšet mluvčí německého národního dopravce. „Šetří to čas – díky nové službě bude moci cestující nahlásit aerolince, kam ho mají poslat – a umožňuje mu opustit letiště, aniž by se kvůli tomu musel někde mačkat ve frontě.“
Bude-li z nějakého důvodu jeho let významně zpozděn, ba
dokonce zrušen, jiná aplikace ‚promění‘ jeho palubní lístek na jídelní voucher
a poradí mu, kde se nachází nejbližší hotel, v němž by mohl na náklady
aerolinky složit přes noc hlavu.
A zcela bezkontaktní by mohly v brzké budoucnosti rovněž být imigrační kontroly. Namísto předkládání osobních dokladů úředníkovi si pasažéři podle všeho vystačí s biometrickými pasy, jež přiloží ke skenovacímu zařízení, které samo rozhodne, zda máte právo opustit letištní halu, či nikoliv.
Nápadů je tedy, zdá se, víc než dost. A to je dobře, protože příliš mnoho času některým aerolinkám už skutečně nezbývá. Například American Airlines, největší letecká společnost světa, vykázaly jen ve třetím kvartálu letošního roku čistou ztrátu v přepočtu přes 55 miliard korun.
V černých číslech se naposled ocitly loni – to jen tak pro úplnost. Konkurenčním Southwest Airlines klesly během předešlých tří měsíců tržby o masivních 68,2 procenta, zatímco vedení hongkongského Cathay Pacific se pro změnu nechalo slyšet, že zruší až 8,5 tisíce pracovních míst, tedy zhruba celou jednu čtvrtinu.
Podle analytiků pak vykáže odvětví jako celek během tohoto a příštího roku celkovou ztrátu ve výši 200 miliard dolarů (přibližně 4,6 bilionu korun). Jen pro představu: dle údajů Světové banky taková suma zhruba odpovídá velikosti řeckého hrubého domácího produktu za rok 2019.
