Na poli mezinárodní letecké dopravy bylo během středy až nezvykle rušno – tedy alespoň v kontextu posledních 10 měsíců. O pozdvižení se postaral americký Boeing, jenž obdržel kýžené povolení k návratu jeho Maxů do vzdušného prostoru EU, aby vzápětí oznámil dosud nejvyšší čistou ztrátu ve své historii.
Ta za celý loňský rok dosáhla částky 11,9 miliardy dolarů, což v přepočtu dělá zhruba 256,3 miliardy korun. Ještě v roce 2019 se přitom hospodaření společnosti nacházelo ve ztrátě „pouhých“ 636 milionů dolarů.
Nejnovější finanční výsledky tak jen dokládají, v jak složité situaci se americký výrobce aktuálně nachází. Jeho tržby se vloni meziročně snížily o čtvrtinu na 58,2 miliardy dolarů, když v důsledku přetrvávající koronakrize dokázal svým zákazníkům dodat jen 157 letounů. A to skutečně není mnoho. Jen pro představu, v dosud rekordním roce 2018 jich dodal o 649 více.
Kvůli pandemii muselo vedení společnosti navíc přehodnotit taktéž plán dodávek jejího dosud nejnovějšího dálkového stroje – Boeingu 777X. První aerolinky se ho měly původně dočkat už v příštím roce, teď ale připadá v úvahu až rok 2023. Jeho vývoj přitom jen v loňském čtvrtém čtvrtletí přišel firmu na 6,5 miliardy dolarů.
Na zveřejnění aktuálních finančních výsledků zareagovaly akcie Boeingu strmým pádem. Odepisovaly 3,3 procenta a poprvé od loňska se ocitly pod hranicí 200 dolarů za kus.
Jejich propad nezastavil ani fakt, že se americká společnost po bezmála dvou letech dočkala ze strany Agentury Evropské unie pro bezpečnost v letectví (EASA) povolení, které umožňuje strojům B737 Max opětovný návrat na evropské nebe. Ani to, že již před časem dospěly k podobnému stanovisku taktéž regulační orgány v Brazílii, USA či Kanadě.
Odhaduje se, že toto celosvětové uzemnění letounů 737 Max přišlo Boeing na zhruba 20 miliard dolarů (přibližně 44 miliard korun).
Hned sedm Maxů má ve své flotile i největší tuzemský letecký dopravce, skupina Smartwings. Její mluvčí se nechala slyšet, že první letoun této verze oblíbené „sedmtřisedmičky“ nasadí do běžného provozu v druhé polovině února.
Aby se tak ale mohlo stát, musí podle ČTK společnost ještě proškolit piloty a personál, zaktualizovat všechny systémy a provést ověřovací let, což jí potrvá zhruba tři týdny.
Dotčená letadla chtějí Smartwings postupně nasadit na své linky na Kanárské ostrovy, Madeiru, do Spojených arabských emirátů, Ománu, Izraele či na Kapverdy.
