Miliardové investice a Muchova Slovanská epopej navrch. Developerská skupina Crestyl má velké plány, a to nejen v centru Prahy. Společnost aktuálně připravuje realizaci celkem čtyřiatřiceti projektů, z nichž každý je v různé fázi přípravy. Jen jeden z nich má však ambici přesáhnout svým věhlasem hranice České republiky – Palác Savarin.
Savarin zahrnuje pečlivou rekonstrukci stávajících historických budov poblíž Václavského náměstí a vznik úplně nového veřejného prostoru se zelení, otevřeným prostranstvím ve vnitrobloku a komerčními plochami. Hlavním tahákem projektu však bezesporu jsou připravované expoziční prostory, které mají ambici zažehnat dlouholetý spor mezi Prahou a dědici Alfonse Muchy.
O připravované galerii i dalších tématech se pro Forbes.cz rozpovídal Simon Johnson, generální ředitel společnosti Crestyl.
Jaký byl rok 2020 pro Crestyl?
Myslím, že náročný rok měly loni všechny firmy. Přesto si ale troufám říct, že jsou naše výsledky daleko lepší, než by člověk očekával. V rámci prodeje bytů jsme vyrostli o 1,5 miliardy, dalších více než 400 milionů jsme získali z nájmů a investovali jsme přes miliardu. Byznys tedy šel poměrně dobře, podobně jako v předešlých letech.
Jaké vaše největší projekty momentálně běží?
V roce 2020 jsme zahájili například výstavbu projektu Dock in Five a rezidenčního bydlení v rámci projektu Hagibor. Pokračujeme také ve Vysokém Újezdu, kde máme rozsáhlé pozemky určené pro rezidenční výstavbu.
Projekt Hagibor
Co u vás v tuto chvíli převládá – bytové domy, nebo kanceláře?
Výhodou Crestylu je, že se zaměřuje hned na několik oblastí – děláme retail, bytovou výstavbu i kanceláře. A to i současně. Když se podíváte na naše stavby, jako je Dock in Five nebo Savarin, to jsou čistě multifunkční záměry. Doky jsou ze své podstaty nová čtvrť, která má svůj adekvátní podíl bytové výstavby, kanceláří i služeb. V tom cítím určitou budoucnost.
Máte u kancelářských projektů nájemce nasmlouvané dopředu?
V dnešní době nelze úplně stavět takříkajíc do zásoby. U spekulativních staveb je to náročnější z důvodu financování, banky v době pandemie vyžadují více předjednaných nájemníků.
Třeba v případě Dock in Five to ale nebyl takový problém. Nájemce máme momentálně nasmlouvané přibližně pro 5,5 tisíce metrů. Jedná se ale o už etablovaný projekt – obsazujeme posledních 25 tisíc z celkem 85 tisíc metrů čtverečních, a tak jsme dostali možnost zajistit financování a stavbu zahájit.
Projekt Dock in Five
Jak to v tuto chvíli vypadá se zmíněným Savarinem? Kdy můžeme očekávat, že se kopne do země?
Projekt jsme rozdělili do dvou samostatných částí. První je palác na Příkopě – tam máme pravomocné stavební povolení a jednáme s budoucími nájemci. Zahájení výstavby pak očekáváme do poloviny tohoto roku.
Druhá část, což je novostavba zkombinovaná s historickými stavbami v ulicích Panská, Jindřišská a na Václavském náměstí, zatím čeká na vydání územního rozhodnutí. Covid-19 nám bohužel hodně zasahuje do časového harmonogramu, ale předpokládám, že rozhodnutí získáme ještě tento rok.
Projekt Palác Savarin
Ve které z těchto částí chcete vybudovat expozici pro Slovanskou epopej?
Galerie bude umístěna ve druhé části.
V jaké fázi jsou vlastně v tuto chvíli jednání o Epopeji?
Nyní přišla na řadu smluvní jednání o konkrétních podmínkách mezi magistrátem a Crestylem. Plán je takový, že obrazy stráví následujících pět let v Moravském Krumlově a po návratu do Prahy budou dalších 25 let umístěny u nás v Savarinu.
Jednání se účastní také Nadace Mucha – nezávislá, obecně prospěšná společnost s mezinárodní působností založená v roce 1992 vnukem malíře Johnem Muchou a snachou Geraldine Thomson Mucha. Nadace galerii poskytne mnoho studií, pastelů, kreseb, olejomaleb, fotografií a psaných dokumentů, které vznik Slovanské epopeje provázely.
Projekt Palác Savarin
S jakými architekty na vizi budoucí galerie spolupracujete?
Celý projekt je zpracovaný studiem Thomase Heatherwicka. Ten myšlenku galerie poprvé zpracoval zhruba před rokem, zatím v rámci ideového návrhu. Po lednové dohodě s městem se těšíme, že další podobu budeme konzultovat s městskými orgány, jako je například Galerie hlavního města Prahy.
Myslím, že s týmem, který zahrnuje Heatherwick studio, zástupce magistrátu, městské galerie a Nadace Mucha, opravdu dokážeme vytvořit něco mimořádného. Studio Heatherwick má ostatně s výstavními prostory už značné zkušenosti. Jeho proměna starého sila v Kapském Městě na muzeum současného afrického umění Zeitz MOCAA byla oceněna jako světová stavba roku.
První náčrtek, jak by mohla expozice pro Slovanskou epopej vypadat.
Jak se vám se studiem Thomase Heatherwicka pracuje?
Občas jsou ty nápady divoké, ale je radost s nimi spolupracovat. Ta kreativita je inspirativní. To, že budou pracovat na prostorách pro Slovanskou epopej, je neskutečná příležitost. Je to něco, co nebude jen pro obyvatele Prahy, ale pro všechny její návštěvníky – v galerii se alespoň jednou zastaví každý školák v Česku.
Prostory však stále zůstanou ve vašem vlastnictví. Budete je městu poskytovat bezplatně?
V zásadě je myšlenka taková, že by veškeré náklady na provoz tohoto prostoru pokryly příjmy z lístků. Přebytky pak budou rozděleny mezi město a Nadaci Mucha. Nechceme z toho mít primárně zisk. Těšíme se na synergii umístění galerie v našem projektu.
V rámci Savarinu chcete ve vnitrobloku vytvořit veřejný prostor. Proč jste zvolili zrovna takové řešení – zvlášť když jsou stavební parcely v centru tak drahé?
Musím trochu poděkovat původnímu architektovi záměru Jakubu Ciglerovi. My jsme tento záměr koupili v roce 2015 od společnosti Ballymore, pro niž pan Cigler a jeho tým ze své podstaty vytvořili koncept barokního vnitrobloku. S Thomasem Heatherwickem jsme ho pak rozšířili a vylepšili.
Jakých změn se tedy území dočká?
Chceme obnovit původní barokní půdorys vnitrobloku v rámci linie Palác Savarin, park a jízdárna, jelikož je to poslední taková kombinace, která v centru Prahy zůstala zachována. S tím už ale počítal i původní koncept z roku 2012.
To, co Thomas Heatherwick do projektu přinesl, je myšlenka veřejných pochozích fasád a střechy. V Savarinu tak budete moct procházet vnější fasádou objektu až na střechu, která bude sloužit jako veřejný prostor. To není velký zásah do místního urbanismu, zároveň je to však přínos pro centrum města. Nádvoří, park, prostor kolem jízdárny, střecha i fasády dohromady vytvoří veřejný prostor o velikosti Františkánské zahrady.
Projekt Palác Savarin 
Projekt Palác Savarin 
Projekt Palác Savarin 
Projekt Palác Savarin
Fasády tedy budou sloužit retailu?
Ten projekt je multifunkční. Cílem není, aby ze Savarinu bylo nákupní centrum. Koncepčně bude fungovat trochu jako londýnský Covent Garden. V plánu je gastrozóna po vzoru velkých evropských metropolí a získali jsme pro ni největšího provozovatele gastro marketů na světě – společnost TimeOut, jejíž vlajková loď se nachází v Lisabonu.
Počítá se také s novým připojením na metro, které plynule navazuje na prostor mezi zelenou a žlutou trasou. Tím se výrazně uleví stávajícímu vstupu do stanice Můstek – dostat lidi na povrch mimo tuto trasu umožní nové rychlovýtahy.
Na území už jste řadu budov strhli. O jaké stavby šlo?
Dříve to byla průmyslová oblast. Stávala tam tiskárna, kde se za komunismu tiskly všechny noviny a časopisy s výjimkou Rudého práva, které bylo na Florenci. Historická budova jízdárny pak sloužila jako kantýna.
Všechny ty průmyslové stavby už jsme zbourali a již jsme také téměř dokončili archeologický průzkum celého území. Teď běží rozhodovací proces, který v Česku není jednoduchý. Pevně ale věřím, že to úspěšně dotáhneme do konce.
Projekt Dornych Brno
Plánuje Crestyl nové projekty také mimo Prahu a Brno?
Crestyl před lety začínal jako retailové portfolio a převážně jsme se věnovali menším městům. Loni jsme například prodali obchodní centrum v Kladně, což pro nás bylo byznysově velmi dobré načasování. Na přelomu roku jsme pak prodali hotel v Mostě, který si od nás koupilo město.
Na bytech a kancelářích však zatím pracujeme pouze v Praze a Brně. Právě brněnskému trhu se teď intenzivně věnujeme a vnímáme ho jako velkou příležitost.
Připravované projekty Crestylu:
- V rámci projektu Hagibor v pražských Strašnicích by na ploše o velikosti sedmi hektarů měla v následujících letech vzniknout zbrusu nová čtvrť. Momentálně je ve výstavbě první etapa rezidenční části. V průběhu roku pak developer zahájí také výstavbu další rezidenční etapy i prvních kanceláří. V rámci záměru, kterému v Crestylu říkají „projekt dvou tisíc stromů“, se obyvatelé nové čtvrti mohou těšit na velké množství zeleně. A to ve spolupráci s francouzským krajinářským architektem Michelem Desvignem, jenž se specializuje právě na sadové úpravy.
- K cílové rovince se blíží také dlouholeté angažmá společnosti v libeňských docích. Poslední kancelářská budova Dock in Five v oblasti, kde společnost celkem buduje na 480 bytů a přibližně 85 tisíc metrů čtverečních kanceláří, by měla být podle plánu dokončena už příští rok.
- Crestyl má napilno také v Brně. V lokalitě za Hlavním nádražím připravuje výstavbu multifunkčních budov, které nahradí stávající, nechvalně proslulou budovu bývalého Prioru. Společnost už získala k jeho demolici povolení, ta ale začne dřív, než bude pro projekt vydáno platné územní rozhodnutí. Hlavním architektem je mezinárodní plánovací a architektonické studio MTDI vedené Markem Tryzybowiczem, který se projektu osobně věnuje a má letité zkušenosti s realizacemi významných staveb po celém světě. Na projektu Dornych se také podílí významný lokální partner, kterým je brněnské studio Arch.Design.
- Na Smíchově u parku Sacré Coeur vzniká rezidenční projekt Neugraf, jehož dokončení je v plánu ještě letos. Další výstavbu pak developer chystá v pražských Vokovicích, kde má v blízkosti Šáreckého údolí vzniknout na 224 bytů. Rezidenční výstavba pokračuje také ve Vysokém Újezdě.
