Ceny pražských nemovitostí nadále stoupají do neúnosných výšin. Přesto by se ale ve srovnání s ostatními světovými metropolemi daly označit za nízké. A i jejich loňský růst byl spíše průměrný.
V hlavním městě se nyní pořizovací částka za jeden metr čtvereční pohybuje v průměru kolem stěží uvěřitelných 120 tisíc korun. Pod šesticifernou hranici se kupec dostane už jen v okrajových částech Prahy.
Naopak pokud dychtí po prostornějším, moderněji zařízeném bydlení v žádanějších lokalitách, značně si připlatí. Průměrná cena u „lepších“ nemovitostí je 180 tisíc korun za čtvereční metr.
S tímto číslem ostatně nedávno operovali i londýnští analytici sestavující pravidelný The Wealth Report, který mimo jiné každý rok srovnává desítky klíčových nemovitostních trhů po celém světě a přináší pohled na to, kolik metrů čtverečních nadstandardního bydlení si lidé mohou v jednotlivých městech koupit za milion dolarů (zhruba 22 milionů korun).
Vycházeli přitom z reálných prodejních cen a kurzu aktuálního ke konci roku 2020.
Podle tohoto kritéria došli k závěru, že za milion dolarů si koupíte nejmenší obytnou plochu v městských státech Monako (15 metrů čtverečních) a Hongkong (23 metrů čtverečních), jimž první dvě pozice náleží už posledních dekádu. Následuje Londýn, New York a na pátou příčku nově poskočila švýcarská Ženeva, kde se loni v tomto segmentu zdražovalo o více než sedm procent.
Pražané si pak za stejnou sumu mohou koupit byt o výměře v průměru 123 metrů čtverečních. Českou metropoli, která v původní studii zahrnuta nebyla, spočítali analytici podle téže metodiky pro Forbes.cz dodatečně.
Globální realitní společnost Knight Frank, která The Wealth Report vydává, kromě toho porovnala, jak se loni ve světě pohybovaly ceny nemovitostí.
Z analýzy vyplývá, že vůbec nejvíce (skoro o třetinu) rostly v Turecku, jehož města Ankara, Izmir a Istanbul obsadila tři nejvyšší příčky, dále v Rusku (Petrohrad, Moskva) a na Novém Zélandu (Auckland, Wellington).
Proč zrovna Turecko? Na vině je vysoká inflace a pád turecké liry v posledních měsících.
V horních patrech žebříčku (na 11. pozici) se umístila také slovenská Bratislava s meziročním nárůstem 15,9 procenta. Praha zapadla do průměru a se zvýšením cen o 5,2 procenta se na 73. příčce ocitla v blízkosti Athén, Záhřebu, Helsinek či Berlína.
Nutno ovšem zmínit, že pražské ceny dlouhodobě nestoupají úměrně mzdám. Zatímco obyvatel české metropole by na průměrný byt o sedmdesáti metrech čtverečních vydělával čtrnáct let (pokud by neměl žádné další výdaje), Berlíňanovi by stačilo o šest let méně.
Ze 150 analyzovaných měst rostly hodnoty realit u 81 procent z nich. U pětiny dokonce dvouciferným tempem. K častému poklesu docházelo ve Středozemí a v Asii, zejména v Indii. Výjimku představuje jihokorejský Soul, jemuž s meziročním růstem 22,3 procenta připadla sedmá příčka.