Autorka textu Monika Zahálková zastává post výkonné ředitelky České bankovní asociace. Dříve působila coby jednatelka CG Institutu či členka představenstva mediálního domu Economia.
Není odvětví, které by nepoznamenala koronavirová pandemie. To platí i pro bankovní sektor. Banky byly vystavěny bezprecedentní globální krizi, která prověřila jejich stabilitu, flexibilitu, kvalitu jejich vztahů se zákazníky, ale také odolnost jejich zaměstnanců. A to v mnoha různých směrech.
Pokud bych ale měla vybrat oblast, která banky v uplynulém roce charakterizovala nejvíce, byla by to určitě digitalizace.
Více než dvě třetiny bankovních zaměstnanců již rok v různých intervalech pracují z domova, a tomu musely finanční domy přizpůsobit nejen interní systémy, ale i obchodní modely, neboť řada klientů přestala chodit na pobočky a začala s bankou komunikovat digitálně.
Banky tak byly nuceny výrazně posílit investice do digitalizace svých procesů a urychlit rozvoj digitální komunikace se svými klienty. Naučily se do virtuálního světa přesunout služby a aktivity, o kterých v minulosti v této souvislosti vůbec nepřemýšlely.
To, jak rychle uměly banky na danou situaci zareagovat, jen potvrdilo, že v oblasti inovací a digitalizace patří dlouhodobě k lídrům a že díky svým možnostem mohou výrazně přispět k digitalizaci českého státu.
Důkazem toho je jeden z nejinovativnějších projektů uplynulého a letošního roku – bankovní identita, která postupně nahradí dosavadní způsoby prokazování totožnosti díky použití stejných přístupových údajů jako do internetového bankovnictví.
Banky také prokázaly, že stojí na straně klientů. V době, kdy se celé Česko takřka ze dne na den ponořilo do nejistoty a o zákonném moratoriu ještě nepadlo ve vládě ani slovo, začaly z vlastní iniciativy klientům postiženým pandemií odkládat splátky úvěrů. Celkem v loňském roce vyřídily čtyři sta tisíc žádostí o odklady, a to i přesto, že většina jejich zaměstnanců pracovala z domova.
V masivním měřítku také poskytovaly klientům státem zaručené úvěry z vládních programů Covid, určené na pokrytí potřeb provozního financování podniků. Celkem schválily úvěry v objemu přes 42 miliard.
Kromě toho vykonávaly banky svůj každodenní byznys. Za uplynulý rok poskytly nejvíc hypotečních úvěrů v historii. Objem nových hypotečních úvěrů dosáhl neuvěřitelných 217 miliard korun.
Dramaticky narostly vklady firem i domácností a od července uplynulého roku převyšují objem poskytnutých úvěrů, přičemž nůžky mezi vklady a úvěry se stále více otevírají.
Likvidita bank se tak za pandemický rok výrazně zvedla a banky mají přebytek likvidity v řádech stovek miliard korun. Což je v podstatě dobrá zpráva, neboť se to bude při oživení ekonomiky velmi hodit.
V neposlední řadě stojí za to zmínit, že se české banky definitivně vydaly cestou udržitelného rozvoje.
Tomuto tématu se věnují už řadu let a svoje úsilí v poslední době ještě vystupňovaly, a to až do podoby uzavření Memoranda České bankovní asociace pro udržitelné finance, které k tomuto dni podepsalo již třináct bank. Finanční domy se jím otevřeně přihlásily k posilování ekologického a společensky odpovědného podnikání v Česku.
Bankovní sektor přestál pandemický rok velmi dobře. Banky udělaly celou řadu změn ve prospěch klientů, a přestože jejich hospodářské výsledky byly v uplynulém roce silně negativně ovlivněny tvorbou opravných položek na pokrytí rizik, jsou kapitálově nadstandardně vybaveny a zůstávají silné s velkým prostorem pro financování celé ekonomiky včetně domácností. To budeme při rozjezdu ekonomiky po pandemii potřebovat.
