Poslední rok nemluvíme o ničem častěji, ale přesto o něm zatím nevíme vše. Stále více se nicméně potvrzuje, že covid-19 může zanechat následky, které trvají i po odeznění akutní fáze nemoci. Fyzickým obtížím jsme se už věnovali, ale studie ukazují i na potíže psychického charakteru, které prodělá až pětina nemocných.
Výzkum vědců z univerzity v Oxfordu dokonce předpokládá, že takové neduhy postihnou jednoho ze tří pacientů, a to i půl roku po pozitivním testu.
Nejčastěji se jedná o úzkost, která je mnohdy navázaná na nespavost. Změna spánkového cyklu, která s proděláním nemoci přichází, je totiž v úzké spojitosti právě s duševním zdravím.
Přednosta psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Anders ale naznačuje, že zatím v českém prostředí nepotkal pacienta, kterému by psychické potíže způsobil výhradně covid.
I podle studie Tobyho Hillmana z Univerzity College v Londýně, pacienti museli mít ke stavům úzkosti či deprese nakročeno už před pandemií a samotné prodělání nemoci jejich stav sice zhoršilo, ale nenastartovalo.
Dodržovat spánkovou hygienu bychom sice měli bez ohledu na pandemii, ale pokud jste covid prodělali, kvalitní spánek vám může cestu k celkové rekonvalescenci podstatně ulehčit.
Přispět k tomu můžete tak, že budete denně vstávat a chodit spát ve stejnou dobu, dvě hodiny před ulehnutím na sebe nenecháte svítit žádné modré světlo, alkohol vyměníte za bylinkový čaj a zařadíte několikaminutová uvolňující dechová cvičení.
Covid-19 nicméně dokáže lidský organismus zasáhnout velmi silně a je tak bohužel možné, že i přes vaši důslednost nic z výše uvedeného nepomůže a porucha spánku bude snižovat vaši schopnost soustředění, náladu i pracovní výkon.
I proto se už na trhu objevují první rekonvalescenční programy, které se na covid-19 zaměřují. Například britsko-švýcarská klinika Paracelsus Recovery nabízí speciální pobytový program, ve kterém se vám za zhruba v přepočtu 200 tisíc korun týdně bude věnovat tým specialistů duševního zdraví, kteří vás slibují zbavit postcovidového stresu a úzkosti.
V Česku je v tomto ohledu zatím díra na trhu, ale Martin Anders vyzývá, abychom své potíže rozhodně neignorovali. Záleží samozřejmě na tom, jakého jsou charakteru. Ale krátce trvající nespavost i lehčí formy úzkosti je podle něj vhodné adresovat klidně i praktickému lékaři.
„Střední formu potíží, které trvají delší dobu, by měl konzultovat psychiatr, ale vyskytnou-li se sebevražedné myšlenky, pak se neprodleně obraťte na jakéhokoliv lékařského specialistu,“ varuje Anders.
