Elektřina zdražila v porovnání s loňským rokem o desítky procent a její cena dosahuje úrovně z období krize na podzim roku 2008. Domácnosti a menší firmy se sjednanými tarify pocítí navýšení na přelomu roku, ty velké, které mají s energetickými společnostmi individuální smlouvy nebo samy nakupují na energetické burze, už nárůst zaznamenaly.
Zdražení funguje jako domino. Firmy ho promítnou do ceny svých produktů a každý jednotlivec se s ním setká hned dvakrát: jako odběratel i jako zákazník při nákupu zboží a služeb.
„Avizovaný růst cen elektrické energie řešíme již několik měsíců. U objektů, které jsou v našem vlastnictví – jako například hotely a některé administrativní budovy – se snažíme sjednat co nejlepší podmínky přímo s dodavateli energie,“ říká mluvčí společnosti HP Tronic Eva Kočicová.
V případě prostor, které mají v nájmu, jako jsou například prodejny sítě Datart, se ceny budou odvíjet od konkrétního smluvního vztahu pronajímatele nebo provozovatele s dodavatelem energie.
Výhodu mají ti, kdo si zafixovali cenu na delší období nebo pořizují energii od společností, které se na burze „předzásobují“ a nakupují – jako například ČEZ – elektřinu až na tři roky dopředu.
Zdražující elektřina míchá kartami i samotným obchodníkům s energií. Podle majitele holdingu Carbounion a 59. nejbohatšího Čecha Petra Pauknera, který mimo jiné obchoduje i s elektřinou, je v posledním roce situace jako na houpačce.
Když loni v březnu některé firmy rázem zavřely, na trhu se objevil velký přebytek elektřiny a obchodníci ji prodávali za velmi nízké ceny. „Po letním krátkém oživení bylo třeba uvažovat, jaké množství nakoupit. A tedy odhadnout, jak se bude trh chovat letos,“ popisuje Paukner.
Spotřeba začala stoupat, obchodníci dokupovali, cena se zvyšovala. Rozkolísaná situace se tak projeví i v letošním konečném účtu Pauknerovy firmy, jen zatím miliardář nechce odhadovat jak, protože rok zdaleka nekončí.
S rostoucí cenou elektřiny si naopak hlavu zatím příliš nelámou ve společnosti Řetězy Vamberk. „Přestože jsme výrobní podnik, výdaje za elektřinu netvoří v našich nákladech výraznou položku,“ říká její ředitel Milan Poloch.
„Dodávky zajišťujeme ve spolupráci se společností ESAB, která leží v sousedství naší firmy a nakupuje ji pro sebe přímo na burze. Ceny máme zafixované na dva roky,“ popisuje.
Zvýšení ceny se ale nakonec podle Jiřího Gavora z Asociace nezávislých distributorů energií dotkne všech. „Není na trhu subjekt, který nebude zdražovat. Všichni dodavatelé už buď zdražili, nebo se na zvýšení ceny připravují. Všichni totiž nakupují na burze a tam došlo k velmi výraznému navýšení,“ připomíná.
Jeho slova potvrzuje Hana Novotná z Bohemia Energy. „Záleží především na dvou faktorech: nákupní strategii jednotlivých dodavatelů a tom, jak se zachová konkurence. Je téměř jisté, že dodavatelé zdraží nejpozději do začátku roku 2022 – někteří i dříve. K výraznějšímu zdražení dojde nejpozději na přelomu roku,“ odhaduje.
Při současné ceně 74 eur za megawatthodinu by si tak nyní mohl odběratel u Bohemia Energy zafixovat cenu zhruba na úrovni 2250 korun za megawatthodinu, což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku o téměř sto procent víc.
Společnost Moravské naftové doly (MND) avizuje, že o svých cenách rozhodne v letošním třetím čtvrtletí. „Díky dlouhodobému zajištění cen má na nás rostoucí burzovní cena dopad pozvolný. Naši zákazníci si tak mohou zabezpečit aktuálně výhodné ceny až do konce roku 2022,“ komentuje situaci ředitel marketingu MND Jan Sýkora.
Hlavní vlna zdražování termínovaných produktů, které využívají domácnosti a menší firmy, přijde podle Jiřího Gavora začátkem topné sezony a na přelomu roku.
„U silové elektřiny bude nárůst minimálně patnáct až dvacet procent. Druhá složka ceny, tedy zhruba její polovina, kterou ovlivňuje Energetický regulační úřad, půjde nahoru o jednotky procent,“ odhaduje Gavor. Celkový dopad na účty domácností a menších společností tak bude podle něj okolo deseti procent.
„Na velké firmy dopadá nárůst bezprostředně – některé nakupují za smluvní ceny každý kvartál nebo měsíc,“ dodává Gavor. Na vině růstu ceny elektřiny je hodnota emisních povolenek, která raketově vystřelila vzhůru a během půl roku se zdvojnásobila. Zatímco před několika měsíci se prodávaly za dvacet až třicet eur za tunu vypuštěných emisí CO2, dnes se cena povolenek pohybuje okolo pětapadesáti eur.
Jiří Gavor vysvětluje, že se emisní povolenky staly finančním aktivem, které investoři považují za velmi bezpečné. Nakupovali je tedy nejen výrobci elektřiny, ale i banky, hedgeové fondy nebo penzijní fondy.
„Růst jejich ceny měl být plynulý do roku 2030, ani Evropská komise nepředpokládala takové tempo znásobené finančními spekulacemi,“ říká Jiří Gavor. O návratu ceny povolenek k úrovni před půlrokem podle něj nemůže být řeč. Pokud k nějaké korekci dojde, tak k hranici padesáti eur za povolenku.
Ředitel divize Trading společnosti MND Martin Pich doplňuje, že za nárůstem stojí i změna celého evropského systému povolenek, v rámci něhož Evropská unie zpřísňuje pravidla. Další energetický balíček navržený Evropskou komisí počítá mimo jiné s povinností platit i za znečištění způsobené dopravou nebo vytápěním budov.
Zároveň Evropská unie navrhuje zavést takzvané uhlíkové clo pro firmy dovážející neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Navržené změny, pokud je schválí členské státy a Evropský parlament, začnou platit v roce 2026. Unie sice neočekávala tak rychlý cenový sprint, ale v jejím zájmu je prodávat povolenky za vysokou cenu a plnit fond určený k transformaci energetického odvětví.
Martin Pich míní, že zákazníci rostoucí cenu energií včetně ceny uhlí a plynu snesou, ale výrazně větší problém bude mít do budoucna teplárenství. „Výroba tepla se stane kvůli ceně povolenek neekonomickou,“ konstatuje Pich.
Koncoví zákazníci se dle jeho slov začnou od tepláren odpojovat a přecházet k nízkoemisním zdrojům, které k výrobě tepla povolenky nepotřebují.
