Ulice jsou tváří města. Místa, kde se lidé setkávají, kde utrácejí peníze. A čím kvalitnější veřejný prostor, tím více peněz se v něm točí. Kvalita veřejných prostor zvyšuje hodnotu pozemků i nemovitostí, lépe v nich fungují obchody. Ačkoliv jsou poučky jasné, v Praze veřejný prostor na mnoha místech skřípe.
Důvodů je několik. Někde se nedaří změnu protlačit politickou cestou, jinde prostě všechno dlouho trvá. I zkušený developer stráví v Praze povolovacími procesy kolem sedmi let, a pokud chce nějaké místo proměnit město, není proces o moc rychlejší.
Navíc do něj vstupují městské společnosti, správci sítí, firmy dodávající energie, bezpečnostní složky se svými normami a konečně i veřejnost. Ti všichni mají často protichůdné zájmy – i proto Praha na úpravy některých nefungujících veřejných prostor stále čeká.
Přitom se i v Praze ukazuje, že pokud nějaké místo funguje dobře, přirozeně přitahuje lidi. „Dobrým příkladem kvalitního veřejného prostranství, které lidé využívají, je třeba Anděl. Ten funguje jednak díky stavbám okolo, ale i díky řešení veřejných prostranství,“ říká ředitel Sekce detailu města z pražského Institutu plánování a rozvoje Jaromír Hainc.
Anděl přitom mohl potkat úplně jiný osud: původně se plánovalo, že přes dnešní tramvajovou křižovatku povede automobilová průjezdní tepna. Nakonec z ní sešlo a Anděl je dnes živým místem obklopeným kancelářemi, obchody i byty.
„Dobrým oživením veřejného prostoru prošel i Karlín kolem tramvajové trati v Sokolovské ulici, která nabyla na významu jako takové městské korzo,“ doplňuje Hainc.
Podle něj se bude situace kolem veřejných prostranství zlepšovat, a to i přesto, že Praha je v lecčem poměrně konzervativní a někdy se obává větších změn. Třeba i díky tomu, že se o veřejný prostor začínají stále více zajímat i developeři a soukromý sektor.
„Máme řadu příkladů třeba z Hradebního korza (oblast kolem ulic propojujících Národní divadlo, Národní třídu a náměstí Republiky, pozn. red.) kdy by investoři rádi do veřejných prostor investovali. I to je pro ně vizitka. Snažíme se proto najít cestu, jak to umožnit v mechanismech veřejného investování,“ dodává Hainc.
Tady jsou nicméně příklady několika nejzásadnějších míst, kde veřejný prostor tak úplně nefunguje. A kde se má zároveň v budoucnu zlepšit.
Václavské náměstí
Po Staroměstském náměstí asi nejdůležitější místo v hlavním městě už dlouhou dobu nefunguje tak, jak by vzhledem ke svému významu mělo. Horní část náměstí vypadá jako parkoviště a středový pás, kde se střídají různé druhy záhonů se zanedbanými lavičkami, působí spíše rušivě.
Na svoji proměnu přitom Václavské náměstí čeká už od roku 2005, kdy v architektonické soutěži zvítězil návrh rekonstrukce od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects. Obnova nakonec začala až loni, kdy město zahájilo rekonstrukci spodní části náměstí.
„Václavské náměstí bylo skutečně ve stavu, který neodpovídal standardům pro takto významné místo české historie a současnosti. Výraznou změnou pro něj bude obnovení tramvajové trati v původní stopě. Věřím, že spolu s dalšími projekty, jako je Muzejní oáza a rekonstrukce Národního muzea, dodá celková rekonstrukce náměstí místu nový impulz,“ uvádí Hainc.
Rekonstrukce spodní části náměstí od Můstku k Vodičkově ulici vyjde na zhruba 430 milionů korun a dokončena má být ještě letos. Už nyní je tam část nové dlažby nebo nové stromy. Poté chce město začít pracovat na horní části náměstí, kde nakonec po dlouhých debatách povede tramvaj spojující Vodičkovu s Vinohradskou ulicí.
Mariánské náměstí
Dlouholetým restem ve veřejných prostranstvích je také Mariánské náměstí. Místo, kolem kterého sídlí významné instituce jako Národní a Městská knihovna nebo samotný magistrát, dlouhou dobu fungovalo hlavně jako parkoviště.
To už magistrát před dvěma roky zrušil, náměstí ale zatím na obnovu čeká. Architektonická studie od ateliéru Xtopix navrhla například novou dlažbu, která bude tvořit jednolitou plochu a odstraní současné obrubníky. Nově má mít náměstí také tři javory, lavičky, stolky, kašnu a vodní trysky anebo místo pro pořádání různých akcí.
Mariánské náměstí nyní
Plánovaná podoba
Změnit se má i nevzhledné koryto v Platnéřské
Bude tam venkovní galerie
Jenže ani náměstí přímo pod okny pražských radních se problémy nevyhnou. Podle představ města mají práce na rekonstrukci začít na přelomu let 2022 a 2023. To ale mohou zbrzdit památkáři ministerstva kultury.
Ti požadují, aby na náměstí zůstaly chodníky a vozovka v současné podobě a aby byly oddělené obrubníky. Město chce naopak všechny bariéry odstranit a srovnat náměstí do jedné úrovně. A proto magistrát podal nedávno na rozhodnutí památkářů žalobu. Obnova náměstí se tak může ještě protáhnout.
Revoluční
Je to jedna z nejvýznamnějších tříd v Praze, která spojuje náměstí Republiky s Vltavou a přes Štefánikův most s Letnou. Jenže pohyb po ní není vůbec příjemnou záležitostí. Úzké chodníky, málo přechodů, popraskaný asfalt a silná automobilová doprava… To vše má za následek, že ulice nenaplňuje svůj potenciál.
„Z analýz se ukázalo, že jsou ceny nájmů nebo možnosti využití parterů domů mnohem nižší, než by mohly být. A má to přímou souvislost s kvalitou veřejného prostranství,“ říká Hainc.
Ulice se má začít měnit v roce 2024. Pražští radní už schválili novou verzi studie úprav. Ta počítá s kompletním vydlážděním vozovky a zavedením rychlostního limitu třiceti kilometrů za hodinu. V ulici přibude také asi třicet nových stromů.
Budoucí podoba Revoluční | Vizualizace IPR
Magistrála
Automobilová tepna skrz Prahu je sama o sobě takovým synonymem jizvy ve městě. Jenže současná Praha se bez severojižní magistrály neobejde. Její okolí však není zrovna zářným příkladem toho, jak by mohl veřejný prostor fungovat a vypadat.
Město před několika lety s pompou představilo projekt takzvané humanizace magistrály z pera ateliéru dánského architekta Jana Gehla. Ten navrhoval zásadní zklidnění této tepny a vytvoření míst přívětivějších pro chodce. Vzniknout mělo několik nových přechodů, počítalo se s úpravami semaforů, aby měli chodci déle zelenou, měly přibýt nové koše, lavičky nebo stojany na kola.
O budoucnosti magistrály se však pražští politici neustále přou, a proto je celý projekt zatím spíše u ledu. Město zkouší zavádět alespoň některé dílčí úpravy, jako bylo například rozšíření přechodu pro chodce mezi Národním muzeem a Václavským náměstím.
„Za muzeem přibude ještě jeden přechod, který souvisí s úpravou křižovatky a plánovaným dovedením tramvaje na Václavské náměstí. Byl už třeba rozšířen i chodník podél magistrály k hlavnímu nádraží. Ale je potřeba říci, že pro magistrálu není nyní alternativa, protože nemáme dokončený okruh,“ doplňuje Hainc.
