Bon soir, mademoiselle Paris? Lionel Messi by rozhodně neměl v kapse jeden frank, měl by víc než krupiér a stín Sacre-Coeur by ani náhodou nepřikryl jeho oslňující kariéru. Argentinská fotbalová superstar se po zdánlivě nekonečné éře v Barceloně s velkou pravděpodobností stane hráčem klubu PSG ve francouzské metropoli.

Nebo snad přece ne, všem očekáváním navzdory? „PSG je jedna z možností, ale zatím nic není potvrzeno,“ uvedl před pár momenty sám Messi.

Tato slova vypadla z jeho úst na tiskové konferenci začínající pár minut po poledni v Barceloně. Loučení s tamějším klubem byla tiskovka věnovaná především a bylo to emotivní představení. „Jako když krvácím. Byl jsem přesvědčen, že tady zůstanu, Barcelona je můj domov. Můj plán byl být zde dál, ale…,“ zlomil se Messimu před novináři hlas.

Sport

Víc než jen dluh. Jak fotbalová Barcelona přišla o peníze i Messiho

5 min

Promluvit ho zjevně stálo velké úsilí. Než k tomu došlo, zakrýval si fotbalista před kamerami kapesníkem plačící tvář a skrz slzy zprvu hovořit nemohl. Není divu: v katalánském týmu byl od svých třinácti, tedy 21 let, s žádným jiným klubem nespojil svou velkolepou kariéru, ozdobenou vějířem trofejí a rekordů.

Až doteď.

Přesune-li se vskutku PSG, nebude to překvapením. Ztraceného barcelonského syna může „adoptovat“ jen velmi málo klubů, přičemž ten pařížský je nejžhavějším adeptem.

A to díky svému vlastníkovi, společnosti Qatar Sports Investmenst (QSI), jež má prakticky neomezené finanční zdroje. Společnost vstoupila do klubu v červnu 2011 a za deset let udělala z PSG – který sice nebyl do té doby uťápnutý, ale ve srovnání s vrcholnou konkurencí si někdy jen horko těžko zachovával důstojnost – fotbalovou těžkou váhu s absolutně nejvyššími ambicemi.

„Nikdo se mě nemusí ptát, jaké mám s klubem cíle,“ prohlásil jednou výmluvně šejk Nasser al Khelaifi, šéf QSI i PSG. „Sestavte si v duchu všechny nejprestižnější soutěže na planetě a pomyslně se mě zeptejte, zda mám v plánu, aby je tým vyhrál. A pak za mě i odpovězte: Ano, samozřejmě!“

Graf týdne

Když 1,6 miliardy na přední příčky nestačí. Tohle jsou nejcennější fotbalové kádry

2 min

Ano, samozřejmě. Navzdory tomu však PSG stále marně pošilhává po té nejcennější klubové trofeji – vítězství v Lize mistrů. Loni se dostal až do jejího finále, v něm ale skončila jeho impozantní série čtyřiatřiceti zápasů v evropských pohárech, ve kterým vždy dokázalo mužstvo skórovat; porážka 0:1 s mnichovským Bayernem způsobila, že o poháru sní v Paříži dál.

Na rozdíl od Messiho. Jedna z největších hvězd fotbalové historie vyhrála Champions League rovnou čtyřikrát a není pochyb, že v novém působišti bude usilovat o to, aby počet zaokrouhlila na pět. Není zároveň pochyb, že díky jihoamerické posile by se šance PSG na vytoužené prvenství zvedla.

Dávno už se zvedla finanční situace klubu, pochopitelně vlivem katarských petrodolarů proudících do klubu s tak silou, že proti ní je i rozvodněná Seina nepatrným potůčkem.

21 %

Průměrný nárůst ročního obratu PSG za deset let vlády společnosti QSI.

Za deset let vlády QSI byl průměrný nárůst ročního obratu 21,3 procenta, příčemž v roce 2020 byl tento obrat 540,5 milionů eur (přes 13,5 miliardy korun). Fotbalovou Ligu mistrů klub s Eiffelovkou ve znaku dosud nevyhrál, v „Lize mistrů“ nejhodnotnějších sportovních značek světa drží velmi výsadní postavení.

Primárně fotbalové peníze se navíc rozlijí i mimo hranice hřiště. Výrazně mimo. Údaj ze sezony 2018/2019 – čili z období, které ještě nedevastoval covid – mluví o tom, jek velkým katalyzátorem ekonomiky pařížského regionu klub byl: pro tamější distrikt vyprodukoval 182,2 miliony eur. A příspěvek k veřejným financím, který klub a hráči zaplatí prostřednictvím daní? 1,9 miliardy eur.

Případný příchod Messiho do PSG – stejně jako předchozí příchody Neymara či svého času Zlatana Ibrahimovice nebo Davida Beckhama – nemusí být mnohým sympatické. Počínání šejků tak trochu připomíná nenasytného Otesánka na hostině, který vyzobe ty největší lahůdky.

Žebříčky

Nejvíc si loni vydělal McGregor. V žebříčku Forbesu mu na záda dýchají Messi a Ronaldo

11 min

Nesympatické, však neznamená hloupé. Přes občasné problémy lze počínaní PSG vnímat jako promyšlenou marketingovou strategii generující další peníze.

A jak už bylo řečeno, tyto peníze nejdou jen do klubu. Během sezony končící na jaře 2019 pomohl PSG udržet v Paříži a okolí 2150 pracovních míst, k nim jde přihodit ještě dalších 1480 pozic ze společností a firem, které s klubem spolupracují.

Další sumy plynou ze zahraničních návštěvníků, pro něž je PSG lákadlem a kteří utratí v průměru každý 511 eur. To jsou ovšem pouze příklady, ve výčtu ekonomické síly, vlivu a dopadu se dá dlouze pokračovat. Příchod Lionela Messiho je posledním a velmi pádným důkazem této moci.

Zlé jazyky tvrdí, že v Paříži jsou dva Disneylandy – ten s Mickey Mousem a ten fotbalový.

Zlé jazyky tvrdí, že v Paříži jsou dva Disneylandy – ten s Mickey Mousem a ten fotbalový. Něco na tom možná bude, jenže nemusí to být nutně vnímáno v negativním smyslu. Disneyland má v ideálním přinášet velkolepou zábavu plnou nevídaných atrakcí, do nichž investuje velké peníze, ale díky tomu ještě víc vydělá a je zalit uznáním a zejména úspěchem.

Teď touží v Paříži po velké „atrakci“ z Argentiny. Žádná větší ani nemůže být.