Náplavky, nábřeží a obecně území kolem vody v centru města jsou často prestižním místem každé metropole. Platí to samozřejmě i pro Prahu, která se svá nábřeží chystá v následujících letech měnit k lepšímu. A měla by se při tom v některých dalších metropolích inspirovat.
Městští plánovači z Institutu plánování a rozvoje vybrali na svém webu Campuj.online tři příklady zajímavých úprav nábřeží, které mohou být pro české hlavní město inspirací. Ať už podobou rekonstrukce, nebo tím, co mohou lidé u řeky zažít.
Tady jsou.
Kajakování v centru Chicaga
Řeka protékající Chicagem byla dlouhou dobu důležitou tepnou průmyslového rozvoje města, po kterém získala i své jméno. Vedle pracovních příležitostí a peněz přinesl průmysl ovšem také znečištění vody a s ním spojený odliv obyvatel města co nejdále od břehů řeky.
Její okolí však začalo město postupně kultivovat od 80. let minulého století i proto, aby k řece vrátilo život. Jednou z nejzajímavějších součástí revitalizace břehů Chicago River je projekt Chicago Riverwalk, který vytvořil podél řeky nové promenády.
Díky úpravám se řeka stala velmi oblíbeným místem k procházkám, sportování nebo setkávání obyvatel Chicaga. Nově si mohou lidé u řeky půjčit i kajak a projet se v něm po řece. K relaxaci slouží také schody River Theater, které spojují nábřeží s ulicí, a řeku obklopují i restaurace a další podniky.
Nábřeží v Rize lemují kreativní prostory
Lotyšským hlavním městem protéká řeka Daugava. A i její okolí bylo dlouhou dobu využíváno jako území pro skladiště zásobující nedalekou obchodní čtvrť Spikeri. Ta se ale postupně stala domovem kreativních prostor, restaurací a kanceláří a s tím šla ruku v ruce i proměna nábřeží řeky.
Projektu se mezi roky 2011 a 2013 chopila architektonická studia Arplan a A plus Architects, která navrhla kilometr a půl dlouhou promenádu podél Daugavy. Nábřežím se teď vine cyklostezka, která propojuje centrum Rigy s předměstím, je tu také přístaviště nebo skate park či vestavěná lehátka a lemují ho stromy a květinové záhony. Kromě místa pro volný čas je totiž na nábřeží Daugavy také odtokový systém pro dešťovou vodu.
Zeleň architekti umístili i podél ulice, která vede na náměstí Spikeri a která je s nábřežím spojena bezbariérovým podchodem. V bývalé obchodní čtvrti jsou dnes hlavně kina, galerie, kavárny a restaurace. A zrekonstruované nábřeží ji v tomto ohledu skvěle doplňuje.
Toronto přestavělo nábřeží jezera
Kanadské Toronto se nepustilo do rekonstrukce nábřeží řeky, ale využilo břehy jezera Ontario. Ty jsou spolu s ulicí Queens Quay jednou z nejdůležitějších částí města.
Dlouhou dobu však tato část Toronta působila roztříštěně, a město se proto rozhodlo 3,6 kilometru dlouhou oblast podél břehu přestavět. Vznikla kvůli tomu i organizace Waterfront Toronto, která se teď stará o zachování nábřeží.
Architektonické studio West 8 dostalo za úkol propojit okolní město s jezerem. Využilo k tomu dvě promenády nebo plovoucí prvky přímo na jezeře. Na první pohled zaujmou také dřevěné chodníky ve tvaru vln.
Součástí projektu bylo i rozhodnutí, jak má na nově zrekonstruovaném nábřeží fungovat doprava. Nakonec Toronto omezilo automobily, ze čtyř dopravních pruhů se staly dva a na volném místě vznikl prostor pro chodce a cyklisty.
A co Praha?
Území kolem řeky postupně zvelebuje i česká metropole. Na některé projekty se teprve čeká, některé skončily u ledu a jiné už jsou hotové.
Jedním z nejviditelnějších zásahů do pražských břehů z poslední doby byla rekonstrukce kobek na náplavkách Rašínova a Hořejšího nábřeží. Město jich za 174 milionů korun zrekonstruovalo celkem dvacet a uzavřené nevyužívané kobky nově nahradily výstavní prostory, kavárny, komunitní centra nebo veřejné toalety.
Za revitalizaci kobek na pražských náplavkách se architektonické studio Petr Janda / brainwork dokonce dostalo do finále České ceny za architekturu pro rok 2020. Původně se počítalo i se vznikem bazénů plovoucích na hladině Vltavy. Kvůli vysoké ceně však vedení města od tohoto projektu zatím ustoupilo.
Velké plány má Praha také se Smetanovým nábřežím, o jehož rekonstrukci se mluví už několik let. Letos na konci března vedení Prahy schválilo rozsáhlý projekt, který se týká jeho úprav v oblasti od galerie Mánes až k Rudolfinu. Ty mají nábřeží částečně vrátit charakter, jaký mělo za první republiky, kdy sloužilo jako promenáda u řeky.
Na zrekonstruovaném nábřeží přibude místo pro chodce, nové stromy, lavičky i tramvajové zastávky. Na Křížovnickém náměstí, kde se doprava kříží s Královskou cestou, zlepší podmínky pro chodce široká promenáda od Karlova mostu přes Smetanovo nábřeží až po Národní divadlo s ikonickým výhledem na Hradčany. Změní se i dopravní režim, který výrazně omezí automobilovou dopravu na obou březích Vltavy.
Do projektu spadá i rekonstrukce takzvaného Anenského trojúhelníku naproti Karlovým lázním. Tam podle plánů Prahy 1 vznikne nový veřejný prostor. S řekou ho propojí již zpřístupněné čapadlo, kde od července funguje například občerstvení.
Od nyní zpřístupněného průchodu by v budoucnu mohla vést dřevěná lávka k druhému čapadlu, ve kterém má vzniknout kulturní prostor.
Lepší budoucnost čeká také holešovický břeh Vltavy, který je v současnosti nevyužitý a poměrně zanedbaný. Spolu s budováním plánované Vltavské filharmonie, na jejíž podobu Praha v nejbližší době vyhlásí mezinárodní architektonickou soutěž, se však změní i celé nábřeží poblíž stanice metra Vltavská. Měl by se zlepšit přístup k řece a nábřeží by mělo být živým prostorem.