Pokud někdo stále zůstával na pochybách, tak kryptoměny jsou od letošního roku oficiálně mainstream.
Adopce peer-to-peer směnáren otevřela svět kryptoměn rozvojovým trhům – to je hlavní závěr 2021 Global Crypto Adoption Indexu blockchainové analytické společnosti Chainalysis, o jejíž data se dnes opírá PayPal, Revolut, Binance, ale také americké vládní agentury nebo třeba Interpol.
Průzkum srovnává popularitu kryptoměn ve 154 zemích světa a je zajímavý tím, že nestaví na celkovém objemu transakcí, silně favorizujícím rozvinuté ekonomiky. Namísto toho pracuje s množstvím transakcí na peer-to-peer směnárnách (služby typu LocalBitcoins), s lokálními převody kryptoměn porovnávanými s kupní silou, a také s objemy kryptoměnových depozitů v dané zemi.
V tradičním rozdělení sil přitom došlo k několika zajímavým změnám. Prim již nehraje Čína nebo Spojené státy – nejrychlejší vlna reálné adopce se dnes odehrává na rozvojových trzích. Meziročně vzrostla o 880 procent a ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2019, kdy oficiálně skončil poslední velký medvědí trh, dokonce o 2300 procent.
O jedné věci tak nemůže být pochyb: kryptoměny nenávratně překročily bod, kdy šlo jen o spekulativní kuriozitu. Jedním z překvapení žebříčku je rychle vzrůstající popularita kryptoměn ve Vietnamu. Už proto, že používání kryptoměn k nákupu a prodeji zboží je v zemi z pohledu zákona nelegální.
Lidé zde ale stále mohou kryptoaktiva nakupovat coby spekulativní instrument, jakkoli ani v této oblasti nemají úplně na růžích ustláno. Vietnamský ministr financí Thanh Nien letos v březnu varoval investory, že nákup a prodej kryptoměn nemá žádnou oporu v zákonech země.
Vietnam není jediným překvapením roku. Zatímco někdejší lídři adopce, USA a Čína, se propadli až na osmé a třinácté místo, jejich pozice rychle obsadila Indie a Pákistán. V první pětce si naopak svoji pozici udržela Ukrajina i Keňa.
„Lidé z chudších ekonomik se začali obracet ke kryptoměnám jako k prostředku ochrany úspor před znehodnocením rychle sílící inflací,“ komentuje situaci Chainalysis.
„Vzrostlo také množství peněz, které lidé skrze kryptoměny posílají ze zahraničí domů nebo vyvážejí ze země, a rychle stoupá i objem kryptoměnových transakcí u obchodníků,“ pokračuje report. Naopak v bohatých regionech – Severní Americe, Evropě a východní Asii – táhnou adopci převážně instituce.
Toto rozdělení se projevuje i na webovém provozu. Ze střední a jižní Asie, Latinské Ameriky a Afriky míří letos na peer-to-peer trhy již více provozu než ze západní Evropy nebo Číny, Japonska a Jižní Koreje.
Transakce uskutečněné na P2P směnárnách jsou přitom poměrně přesným ukazatelem reálné adopce lidmi – odehrává se na nich většina drobných transakcí s hodnotou nepřesahující deset tisíc amerických dolarů. Platí to hlavně pro rozvojové a rozvíjející se trhy, kde běžní lidé často nemají přístup k centralizovaným burzám.
V Evropě a USA naopak zájem o přímé platformy pro nákup kryptoměn zpomaluje. Asi nejbizarnější pozici zastává Čína, kde jako v jediné zemi množství transakcí z peer-to-peer služeb vyloženě klesá.
Zatímco v Evropě a USA může situace odrážet institucionální adopci, kde přebírají roli úplně jiné nástroje pro nákup a správu kryptoměn, v Číně bude na vině hlavně agresivnější vládní politika vůči celému kryptoměnovému průmyslu. V druhé polovině května v zemi začal již dlouho plánovaný zátah na těžaře a kryptoměnové obchodníky, který pokračuje dosud a stále se stupňuje.
Množství rozvojových zemí na prvních místech letošního žebříčku rozhodně překvapilo. A bude zajímavé sledovat, zda jejich trhy poženou adopci kryptoměn kupředu i příští rok, nebo se jedná pouze o zajímavou anomálii.
