Sedm útulných apartmánů ve dvou budovách z prvotřídních materiálů, rozlehlá zahrada o rozloze 7500 čtverečních metrů, privátní wellness s výhledem do lesa a klid, který rozbíjí leda po dešti rašelinou zbarvená řeka Bystřice.
Tohle je krása na kraji obce Pstruží, jíž se manželé Hubertovi neradi vzdávají. Ruinu obývanou squattery předělali na vyhledávaný a oceňovaný penzion, ale teď se rozhodli svůj léta hýčkaný projekt v srdci Krušných hor prodat.
„Bylo to dilema. Dlouho nám trvalo, než jsme k rozhodnutí dospěli, ale vzhledem k naší velké pracovní vytíženosti a novým projektům již nejsme schopni dávat domu dostatek času a energie,“ říká Michala Hubertová k chystanému prodeji horské nemovitosti AP19, která byla donedávna součástí portálu Amazing Places.
Tam dokonce před třemi lety získala cenu za nejlepší ubytovací zařízení v kategorii apartmány. Prodejní částku nízkoenergetické nemovitosti, oceněné také ministerstvem pro místní rozvoj za ekologický projekt roku, majitelé veřejně komentovat nechtějí. Podle informací Forbesu by se ale její hodnota měla pohybovat v řádech desítek milionů korun.
Stavení, nacházející se dvacet minut jízdy autem od Karlových Varů i Klínovce, nejvyššího vrcholu regionu, koupili manželé před osmi lety původně jako chalupu, kterou si v Krušných horách vždycky přáli.
„Už tehdy se tu velmi špatně sháněla lokalita. Až jednoho dne zavolal táta, ať se přijedeme podívat do Pstruží. První, co nás napadlo, když jsme stavbu uviděli, bylo: Táto, ty ses zbláznil,“ vzpomíná Hubertová.
Dům, jehož historie se datuje do poloviny 19. století, si přesto prohlédli a po chvíli uznali, že není až tak špatný, jak se zdálo na první pohled. Nadchla je atmosféra zašlých časů a také umístění u lesa, bez sousedů a nedaleko skiareálu Plešivec.
Nakonec přikoupili ještě stodolu, okolní pozemky včetně části přilehlého lesa a pustili se do rozsáhlé rekonstrukce. Časem se přitom plány na víkendovou chatu proměnily v apartmánový dům, který Hubertovi poprvé otevřeli na zimní sezonu 2017/2018 – téměř po čtyřech letech intenzivních prací.
„Vybudovali jsme to z ničeho. Moc nás přitom bavilo dávat starému nechtěnému domu nový smysl. Asi tak nepřekvapí, že jsme si k celému místu vytvořili silný vztah a je trochu bolestivé jej opustit,“ říká majitelka. „Ten dům si ale zaslouží, aby byl opět plný lidí a dělal radost novému majiteli,“ uvědomuje si.
Ať už tedy budoucí vlastník u myšlenky pronájmu apartmánů zůstane, nebo z něj udělá víkendový prostor pro firemní klientelu či pořádání svateb, bude mít na co navazovat.
S popularitou a pozicí na trhu, kterou si tento výjimečný počin uprostřed lesa vydobyl, by to mělo jít směle.