V České republice dochází k rychlému růstu spotřebitelských cen. Český statistický úřad v úvodu týdne uvedl, že meziroční míra inflace vystoupala na 4,1 procenta. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních třináct let.
Česko v tom ale není samo. V podstatě všechny státy světa hlásí růst spotřebitelských cen na rekordní úrovně.
V Německu očekává ekonomický institut Ifo, že index spotřebitelských cen bude nejvyšší od roku 1991. Maximální hodnoty pak hlásí i Španělsko a Velká Británie, kde index vyskočil na devítiletá maxima, nebo také Spojené státy americké.
Jak je tedy na tom Česko v porovnání nejen se světovými ekonomikami, ale také s našimi okolními zeměmi? Z grafu níže vyplývá, že statistiky nejsou příliš lichotivé a že se v porovnání s dalšími zeměmi pohybujeme v tom „horším“ horním pásmu.
A to i přes nedávné vyjádření šéfa ČSÚ Marka Rojíčka, že inflace není tak vysoká, nebo člena bankovní rady ČNB Aleše Michla, že růst spotřebitelských cen se opět sníží. Pravdou je, že z našich sousedů má vyšší míru inflace jen Polsko. Ze zemí Visegrádské čtyřky jej pak překonává i Maďarsko, kde meziroční míra inflace v srpnu skončila na 4,9 procenta.
Británie, Německo nebo Španělsko, kteří souběžně hlásí rekordy v růstu cen, nevykazují tak vysoké hodnoty. A další výhledy nejsou vůbec růžové.
Což si dnes nejspíš uvědomuje každý, kdo staví dům, kdo poptává služby nebo kdo chodí nakupovat. Prostě každý. Pekaři avizují až třicetiprocentní zdražení chleba a pečiva obecně, do toho se na český a celkově evropský trh ženou vysoké ceny za elektřinu.
Uhlí, plyn, emisní povolenky. Tyto všechny položky totiž také na světových trzích rostou na nové rekordy a na domácnosti to dopadne až v příštích letech. Už příští rok se podle některých odborníků můžeme dočkat zdražení energií až o pětinu.
Navíc i agregované ukazatele hovoří jasně. Ve čtvrtek například vyšly statistiky o cenách průmyslových výrobců. A zase padl rekord. Meziročně se zvedly o 9,3 procenta, což je nejrychlejší tempo růstu od roku 1993.
„To se bude zčásti přelévat do spotřebitelských cen,“ komentuje výhled ekonom Michal Brožka z Komerční banky. „Do ekonomiky jsme v průběhu pandemie narvali příliš mnoho peněz. Zároveň jsme pozastavovali výrobu. To vytváří extrémně silné inflační tlaky,“ doplňuje jej hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Výsledkem tohoto vývoje bude podle analytiků vyjma budoucího růstu cen i očekávané zvýšení úrokových sazeb. Dnes se základní úroková sazba pohybuje na 0,75 procenta, do konce roku se ale může zvýšit až na dvě procenta. Tím se zase budou lidem prodražovat úvěry.
