Z některých úhlů připomíná bývalá budova České konsolidační agentury a později Ministerstva financí, která se nachází pár kroků od pražského nábřeží Kapitána Jaroše, kosmickou základnu z nějaké sci-fi z osmdesátých let. To, co v současnosti ukrývá pod střechou, je proto tak trochu symbolické.
Právě tady totiž najdete středisko celého vesmírného programu Evropské unie. Ještě do letošního jara v budově sídlila Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), která v ní měla své sídlo od roku 2012 a zodpovídala za řízení evropského navigačního systému Galileo.
Pak se ale orgány Evropské unie usnesly, že chtějí mít všechny své vesmírné aktivity pod jednou střechou. Vznikla tak Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA), která na začátku září slavnostně spustila svůj provoz.
„Ukazuje to, že se vesmír stává více a více sjednocený. Proto je cílem Unie zajistit také sjednocení svých vesmírných aktivit. Uživatel, ať je to soukromá společnost, veřejný sektor, nebo obyčejný občan, ve finále pozná benefity vesmíru právě díky integrovaným aplikacím, spojujícím různé oblasti,“ vysvětluje výkonný ředitel agentury Rodrigo da Costa.
Sedíme spolu ve velké jednací síni agentury, kde se například scházejí k hlasování zástupci všech členských států Unie. Zdejší strop připomíná hvězdnou oblohu, ke které se vesmírný program Evropské unie upíná.
Podle da Costy má potenciál přinést nová řešení do nejrůznějších oblastí včetně byznysu. „Vesmír můžeme využít k řešení aktuálních výzev v Evropě, například obnovení ekonomiky po covidu nebo v rámci významných investic v mnoha oblastech,“ konstatuje ředitel.
Jednou z oblastí, kde by podle da Costy měla Evropská unie svůj kosmický program využívat, je aktuální snaha o stále více „zelených“ řešení. To, že je tato oblast pro Unii důležitá, bylo jasné i během červencového představení balíčku Fit for 55, který se týká plánů, jak snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů.
Evropské společenství míří ke snížení o pětapadesát procent oproti roku 1990 a má zajistit naplnění cílů, které si Unie předsevzala v rámci Zelené dohody pro Evropu: zajistit do roku 2050 uhlíkovou neutralitu celého kontinentu.
Rodrigo da Costa
Středisko EUSPA
Podle představ kosmické agentury v tomto pomůže například takzvané precizní zemědělství, které snižuje dopady obdělávání půdy na životní prostředí a redukuje množství emisí oxidu uhličitého, ale také například pesticidů.
„Představte si traktor, který vedou po poli data ze satelitů. Díky tomu neaplikuje pesticid dvakrát na stejné místo,“ popisuje da Costa. „Snímky z vesmíru nám také umožňují sledovat, kde je potřeba zalévat více, a kde naopak méně, čímž jsme schopni lépe využívat vodu,“ pokračuje.
Snímky ze systému Copernicus, využívajícího soustavy družic Sentinel k monitorování a planety a shromažďování dat o ní, přijdou také vhod třeba při pěstování vína. Je možné podle nich bezpečně identifikovat, která rostlina je v dobrém stavu, a která naopak může ohrozit ty sousední.
Do oblasti životního prostředí spadá také využívání evropských satelitů v dopravě. „Čím více lidí používá navigaci při přesunu z bodu A do bodu B, tím méně se zasekávají v dopravních zácpách, kde by auta vypouštěla více emisí a spotřebovala více paliva,“ připomíná da Costa a další příklad dává rovnou z Prahy.
V loňském roce přišel pražský dopravní podnik se snahou zpřesnit lokalizaci svých tramvají v ulicích města. Využívá k tomu signál ze systému Galileo, aby poskytl cestujícím přesnější časy příjezdů jednotlivých spojů.
„To dělá hromadnou dopravu opět přívětivější, protože cestující má přesnou představu, kdy mu přijede spoj. Lidé pak budou více používat hromadnou dopravu a méně automobily,“ věří da Costa.
A přidává třetí oblast, u které předpokládá častější využívání dat z vesmíru: bezpečnost. „Vesmírné technologie budou stále více využívány policií, hasiči, záchrannými složkami,“ domnívá se ředitel kosmické agentury a zmiňuje příklad fungující už teď.
„Pokud máte automobil homologován po roce 2018, je vybaven Galileem. Typicky má červené tlačítko, které když zmáčknete, spojíte se automaticky se záchrankou, které to pošle polohu vašeho vozu přes satelit,“ říká da Costa.
„Vesmír hraje roli i v případě přírodních katastrof, kde hasiči a záchranáři mohou používat velmi přesnou navigaci, data z vesmíru a lépe monitorovat podmínky v terénu. Během jarních a letních přírodních pohrom jsme takové příklady viděli po celé Evropě. Když jste si otevřeli noviny, viděli jste obrázky ze systému Copernicus,“ doplňuje.
Evropská unie na vesmírný program hodně vsází, na období do roku 2027 zvýšila rozpočet na téměř patnáct miliard euro, což je o padesát procent více, než tomu bylo v předchozím rozpočtovém období. A pozná to i pražská EUSPA.
Ta se má z Holešovic během následujících let stěhovat na jiné místo v metropoli a například počet zaměstnanců by se ze současných dvou set měl zvýšit až na šest set. Více místa bude potřeba i pro rostoucí infrastrukturu.
České hlavní město je podle da Costy pro evropský kosmický program zásadní. „Máme tady asi tři čtvrtiny všech zaměstnanců a spolupracovníků,“ vypočítává ředitel.
Kromě zmiňovaného Galilea, který má poskytnout přesnější a nezávislou alternativu americkému systému GPS a systému Copernicus, se z Prahy řídí také bezpečnostní systémy. Proto jsou v sídle EUSPA experti, kteří soustavně monitorují, zda jsou všechny satelity dostatečně chráněny a zda je neohrožují kyberhrozby.
EUSPA v Praze dále zajišťuje fungování systému EGNOS, regionálního augmentačního satelitního systému, který se používá ke zlepšení výkonnosti globálních družicových navigačních systémů. Využívají ho letadla nebo vrtulníky, ale třeba i lodě.
U nás ho kromě letišť od března letošního roku znají také v pražské Fakultní nemocnici v Motole, která se stala jednou z prvních nemocnic v Evropě zapojených do systému. Piloti vrtulníků tak mohou bezpečně přistávat na jejím střešním heliportu i za nepříznivého počasí a snížených viditelnostních podmínek.
Podle Costy jde o jeden z příkladů toho, jak EUSPA v Česku spolupracuje s nejrůznějšími institucemi, ale i s českými firmami a startupy.
„Pracujeme s firmami z celé Evropské unie, ale musím říci, že česká startupová scéna je velmi dynamická a také aktivní. Česko se do našich projektů vždy aktivně zapojuje a do nynějška na našich projektech spolupracovalo sedmnáct českých firem,“ pochvaluje si da Costa.
Když však dostane otázku, co říká na aktuální závod světových miliardářů o pokoření vesmíru, lehce se zarazí. Je to podle jeho slov sice zajímavá otázka, ale daleko za jeho mandátem. To, jestli fandí více Elonu Muskovi, Jeffu Bezosovi nebo Richardu Bransonovi neprozradí především proto, že už ze své pozice věří více veřejnému sektoru.
„Jako někdo, kdo posledních dvacet let pracoval na poli využití vesmíru, však razím myšlenku, že cokoli dělá vesmír zajímavý nebo užitečný, je důležité a je to pro lidstvo přínos,“ říká da Costa.
„Pokud tedy vesmírné závody pomohou s rozvojem nových technologií a přípravou dalších kroků potřebných pro prozkoumávání vesmíru, pak si myslím, že jsou vhodné. Jako lidstvo bychom neměli být připoutáni jen k této planetě. A cokoli nás posune tímto směrem, je správné,“ uzavírá náš hovor.
