Kdyby bylo víc žen na vedoucích pozicích, zvýšil by se ukazatel HDP o osm procent. Přesně takové číslo pro Česko a Slovensko vyplynulo ze studie konzultační společnosti McKinsey & Company.
Ženy totiž tvoří více než šedesát procent absolventů vysokých škol a mají stejnou chuť jako muži stoupat po kariérním žebříčku. Jenže je jim to stále tak trochu houby platné. V představenstvech jsou zastoupeny pouze deseti až patnácti procenty a mezi řediteli velkých firem tvoří ženy pouhá čtyři procenta – na Slovensku dokonce procento jediné.
Pověstným klackem házeným pod nohy je mimo jiné neochota některých zaměstnavatelů nabídnout práci na částečný úvazek. Zatímco v Česku pracuje touto formou 5,5 procenta lidí, v Evropské unii je to třikrát více.
Další českou specialitou je rodičovská dovolená. Zatímco u nás na ni odchází dvě procenta mužů, ve Švédsku procent devadesát. Jako by stále beze zbytku platilo: muž živí, žena vaří.
Existují ale společnosti, kde se s podobnými problémy ženy potýkat nemusí. Jednou z nich je i česká pobočka Google, kterou už patnáct let – spolu se slovenskou, rumunskou a maďarskou – vede Taťána le Moigne.
Ze své bývalé pozice ve společnosti Microsoft odešla právě proto, že jí neumožnili pracovat na částečný úvazek. Zatímco v Londýně s tím nebyl problém, v Praze tehdy řekli ne.
Když však nastupovala do Googlu, vymínila si mimo jiné, že nebude jezdit na dlouhé služební cesty. „Jsme family friendly společnost. Když žena nebo muž nastoupí, od začátku se plánuje, jak to bude, pokud založí rodinu,“ popisuje tamní praxi a nabádá ženy, aby se nevracely dřív než za rok.
„Kojení je důležité, proto říkám, buďte v tuto dobu s dětmi. Po roce už budete flexibilnější. Většina žen se tedy vrací po roce, roce a půl na částečný úvazek a zhruba během dalšího půl roku na plný,“ říká le Moigne.
Muži mohou využít tři měsíce placené mateřské dovolené. „Berou si ji všichni a vrací se se zásadním prožitkem a zkušeností,“ dodává a stále si stojí za tvrzením, že ženy mohou mít všechno, ale ne ve stejný čas. Proto jim ve firmě vytvářejí prostředí, které umožní být stoprocentně matkou a pak se vrátit k plné kariéře.
Podle dalšího průzkumu společnosti McKinsey & Company ve Spojených státech, kde na rozdíl od Česka zastoupení žen na vedoucích pozicích stoupá, jsou ženy více ohrožené syndromem vyhoření než muži. Na tomto faktu se podepsal v posledních dvou letech hlavně covid a s ním spojená nejistota.
Podle psychologa Tomáše Vašáka ženy citlivěji vnímají riziko a hůře snášejí nestabilní situace. „To se projevuje nejen v osobním životě, ale i v pracovním – bude dost zakázek, neubudou klienti, zaplatím náklady? To vše je trápí víc než muže,“ vysvětluje důvody. K tomu se přidává větší strach o rodinu než u mužů, daný evolučně.
Covid byl přímým útokem nejen na samotné fyzické zdraví, ale také na psychiku a duševní pohodu, a to i v zaměstnání. Některé firmy se s tím začaly vypořádávat hned od začátku.
V Googlu nastolili strategii „člověk na prvním místě“ a nastavili pravidla firemního wellbeingu. „Měli jsme detailně zmapované zaměstnance – kde bydlí, zda mají například v bytě malá okna, s kým žijí, zda sami nebo se staršími rodiči, o koho se starají a tak dále, a nabízeli jim různé podpůrné nástroje, třeba pomoc psychologů,“ říká Taťána le Moigne.
Témata wellbeing a mindfulness se stala standardní agendou i ve společnosti Home Credit. Její personální šéfka Renata Mrázová, která má na starosti 65 tisíc zaměstnanců v pobočkách po celém světě, připouští, že ženy mívají během pandemie takzvaně více naloženo. Kromě práce často zabezpečují i chod rodiny, online výuku dětí a občas přehlížejí signály vysílané jejich tělem.
„Já sama jsem krásný příklad. I když se situace netýkala přímo covidu. Před patnácti lety jsem byla na operaci žlučníku, na můj problém v pokročilém stavu se přišlo náhodou,“ vzpomíná Mrázová.
„Lékař vytřeštil oči, vy musíte mít obrovské bolesti. Měla jsem tehdy malé děti a pracovala na vysoké pozici, takže na bolesti jaksi nebyl čas a prostor. Ženy mají někdy tendenci se obětovat a pak tělo a psychika udeří,“ vypráví dnes s úsměvem.
Podle Renaty Mrázové je péče o psychické i fyzické zdraví v souvislosti s prací ohromné téma. Je důležité nezapomínat na dobrý spánek, jídlo, sport, zábavu a umět vypnout, ale také mít kolem sebe lidi, se kterými je možné mluvit o strachu a nebát se říct, to jsem nezvládl, nevím si rady.
