Globální šestihodinový výpadek Facebooku (v Česku přibližně od páté odpolední do jedenácté večerní) namířil na začátku října reflektor na to, jak zásadní opěrný bod Facebook představuje pro mnohá odvětví byznysu. A jak moc jim uškodí, když na chvilku zhasne.
Těžko se tomu ale může někdo divit. Na Facebook Marka Zuckerberga zamíří každý měsíc 2,8 miliardy uživatelů, a když započítáme i jeho přidružené aplikace jako Instagram, WhatsApp či Messenger, dostaneme se dokonce ke 3,5 miliardy uživatelů. To znamená, že v digitální krajině Marka Zuckerberga nějakým způsobem působí bezmála polovina pozemské populace.
Když tak největší sociální síť najednou z ničeho nic vypadne, všimne si toho téměř každý. Firma samotná vyčíslila ztráty za šest hodin, kdy přestala fungovat celá její páteřní struktura, na 50 miliard dolarů z tržní kapitalizace Facebooku a sedm miliard z majetku jejího šéfa Zuckerberga.
Nadto každou hodinu, kdy byla síť mimo provoz, přicházel Facebook o třináct milionů dolarů z inzerce. Jen pro představu, za čtvrtý kvartál roku 2020 činily jeho příjmy z reklamy 27,2 miliardy dolarů a tvořily 96,8 procenta veškerých jeho příjmů.
Během šestihodinového výpadku ale ani zdaleka netratil jen samotný Facebook, zásah pod čáru ponoru dostalo také široké portfolio byznysů, které ze Zuckerbergovy sítě udělaly jednu z opěrných nohou svého fungování. Nebo v tom horším případě, jedinou opěrnou nohu.
Internetový mem k tématu světa bez Facebooku: „Chtěla jsem lidem říct, jak je život bez Facebooku skvělý… ale nemám Facebook, takže jim to říct nemůžu.“
Facebook se totiž pro mnohé podnikatele stal takřka nepostradatelným pomocníkem ve snaze získat zákazníky. Nástroje, jako je Facebook Page, které jim umožňují existenci na stejnojmenné sociální síti, používá přes 200 milionů malých podnikatelských subjektů po celém světě. A o ledasčem vypovídá i fakt, že už v roce 2018 využívalo Facebook takřka devadesát procent všech marketérů ve Spojených státech.
Kdo by se poroučel společně s Facebookem?
Co by se tedy stalo, kdyby Zuckerberg nebo někdo jiný vytáhl servery Facebooku ze zásuvky? Které formy podnikání by na tom byly nejhůře, pokud by Facebook zmizel třeba na měsíc? Na rok? Nebo navždycky?
Devastující by byla náhlá vaporizace Facebooku pro malé onlinové byznysy a přeprodejce, kterým vítr do plachet Facebook poslal po kolapsu kamenných obchodů během pandemie. Bez jakékoliv jiné pevné základny jejich podnikání instantně pravděpodobně zmizí společně s Facebookem.
Pokud by se z ničeho nic rozpadl na prach i Instagram, mohou to zabalit i menší podniky typu módních a designových obchodů, které z něj získávají běžně až sto procent veškerého provozu.
Po posledním výpadku to takoví obchodníci přirovnávají situaci, kdy dáte do dveří kamenného obchodu červenou ceduli ZAVŘENO – potenciální zákazníci projdou kolem, stávající nenakoupí. Jak vidno z mnoha příhod, roztroušených po internetu, může pouhý několikahodinový výpadek pro podnikatele vyústit v nemožnosti zaplacení fyzického nájmu či účtu za elektřinu na měsíc dopředu
Online potravinové a dovážkové služby by leckde ve světě přišly o veškerou možnost nabídky i poptávky. Například v Indii je obvyklé, že takové služby využívají jako opěrnou adresu profil na Facebooku a objednávky přijímají výhradně přes Messenger nebo WhatsApp. V případě výpadku by se tak zhroutil celý řetězec objednávky od velkoobchodu přes kuchyni až po koncového zákazníka. Game over.
Namydlení by v takové situaci zůstali i tvůrci obsahu, především instagramoví influenceři, a to zejména v případě, že nemají záložní kanály na konkurenčních nebo alternativních platformách (jako je TikTok, YouTube). Postižení influenceři zdůrazňují ztrátu primárního zdroje příjmů, zpoždění v cashflow vzhledem k nemožnosti zveřejnit nasmlouvaný sponzorovaný obsah a ztrátu kontaktu se svým publikem.
Podobně by na tom byla i řada médií, pro něž se s postupem let stal Facebook jedním z hlavních míst, odkud k nim přicházejí čtenáři.
A průšvihem by taková situace byla i pro investory do e-commerce, kteří se soustředí primárně nebo výhradně na investice do podniků, závislých na Instagramu či Facebooku.
Nás se to přece netýká, nebo ano?
Současně by vznikly další problémy na místech, kde by to nikdo možná ani nečekal, a na která poukázal teprve nedávný výpadek.
Mnoho populárních aplikací, které jinak nemají s Facebookem nic společného, by například muselo řešit zásadní problém s tím, že svým uživatelům nabídly zjednodušené přihlášení přes facebookový účet. Náhlá imploze Facebooku by tak často zlikvidovala stěžejní způsob přihlášení do milionů služeb, se kterými Zuckerberg jinak nemá co do činění.
Stejný problém s přihlášením by se týkal i nemožnosti vstupu do mnohých onlinových obchodů a také do nabídky moderních chytrých televizí, aktivování termostatů, inteligentních hlasových asistentů a dalších zařízení chytré domácnosti.
Případný kolaps Facebooku by se nicméně v různých částech světa projevil odlišně. Ne všude má totiž tahle sociální sít stejný vliv.
Nejvíce jsou na Facebooku závislé populace Brazílie a Mexika, kde má účet 95 procent a 98 procent tamních uživatelů sociálních sítí. A největším trhem pro WhatsApp je Indie s těžko uvěřitelnou více než půl miliardou uživatelů. Poslední výpadek Indii zasáhl v noci, takže zase tolik netratila, ve dne bychom se ale dívali na úplně jinou situaci. V Indii, stejně jako třeba v Myanmaru, jsou totiž Facebook a jeho služby v podstatě synonymem pro internet.
Naproti tomu Evropa na Facebooku v porovnání s výše zmíněnými zeměmi zase tolik nevisí, účet na Zuckerbergově síti má na starém kontinentu přibližně padesát procent uživatelů internetu. Ještě menší problém by ve světě, z nějž by ze dne na den Facebook zmizel, ale mělo Japonsko a Jižní Korea. V těchto zemích má účet jen 25 procent a 36 procent uživatelů.
Nejméně pocuchané by z hypotetického ročního kleknutí Facebooku vyšlo z velkých zemí pravděpodobně Rusko, ze všech uživatelů sociálních médií jich v Rusku používá Facebook pouhých 8,8 procenta – přednost dávají místním alternativám VKontakte a OdnoKlaasniki.
A pak samozřejmě Čína, kde vláda v posledním desetiletí zablokovala Google, Facebook, Twitter, Instagram i tisíce jiných zahraničních stránek. Nahradily je čínské weby, které ale komunistická strana důsledně cenzuruje. Kolapsu Facebooku by si tady ale nejspíš příliš mnoho lidí nevšimlo, ač je to těžko uvěřitelné, většina Číňanů o něm nikdy ani neslyšela.
Co s tím?
Facebook podle New York Times nedávný výpadek v interní komunikaci označil za „vysoký risk pro uživatele, vysoký risk pro reputaci Facebooku, ale jen střední risk pro aktiva Facebooku“. Jinými slovy, Zuckerbergova firma svou klinickou smrt přežije.
Malé podniky, které na ni spoléhají, však může za několik málo hodin zlikvidovat. Takže co s tím? Jak se na takovou situaci jako potenciálně zranitelný byznys přichystat?
Předně je třeba diverzifikovat. Rozšířit svou online prezenci nikoliv na jednu nebo dvě, ale na celou škálu sociálních sítí a nespoléhat se na jedinou platformu, zvlášť takovou, která převádí veškeré své služby na jedinou opěrnou infrastrukturu.
Facebooku se tento risk vyplácí, jelikož mu jednotná platforma umožňuje lépe identifikovat uživatele pro zacílení reklam a roste tak hodnota jeho „big dat“, využitelných třetími stranami. Uživatelé tím však jen trpí.
Za druhé je třeba plánovat a v každém případě mít aktivní záložní plán, jak v obdobné situaci postupovat. Nejde navíc jen o byznys samotný. Stejně tak jeho publikum musí z minuty na minutu vědět, kam se v případě výpadku přesunout – alternativa musí být proto frekventovaná a dobře známá.
A do třetice nestavět celý svůj byznys, brand a kompletní onlinovou logistiku na platformě, kterou nevlastníte. Je třeba nezapomínat na získanou lekci, že Facebook samotný nemá žádný záložní mechanismus, který by ve chvíli svého výpadku nasadil.
Byznysy, kterým z minuty na minutu vyschl jediný kanál, ze kterého jim přicházeli zákazníci, si tak mohly jen povzdechnout: „Facebook dal, Facebook vzal.“ A jediné, co Facebooku při jeho šestihodinovém zmizení zbylo, bylo napsat, že je mu to „líto“. A to na konkurenční Twitter.
