Zhruba třicetičlenný tým umělců, designérů a výzkumníků z dánské Kodaně už déle než šest let pomáhá společnosti IKEA s hledáním nových příležitostí a cest, kam dále rozvíjet svůj úspěšný byznys. Space10, jak zní jméno externí vývojové laboratoře nábytkářského gigantu, za tu dobu přišla s řadou inovací.
Mezi nimi je aplikace umožňující zasadit virtuální nábytek do vašeho bytu, prototyp vertikální hydroponické farmy, ale i řada dalších inovativních koncepcí. V prvotních fázích se Space10 podílela také aktuálním projektu, v rámci kterého IKEA otevírá své obchodní domy v centrech velkých měst. Jako první tento koncept společnost uplatnila ve Vídni a už teď se chytá také na londýnskou Oxford Street.
„Jako Space10 stojíme za původním výzkumem o tom, jak by takový obchodní dům v centru města mohl vypadat. Lidé totiž velmi oceňují zážitek z nakupování v oněch modrých krabicích, a tak jsme museli najít vhodné řešení, jak tento koncept přenést na menší plochu,“ říká Simon Caspersen, šéf komunikace a jeden ze spoluzakladatelů kodaňské laboratoře.
Ta mimo jiné spolupracuje s prestižními ústavy, jako jsou Harvard Graduate School of Design nebo MIT. Na konkrétních projektech obchodních domů ve Vídni ani v Londýně se však Space10 neangažuje.
Podle Simona je jejím hlavním úkolem zkoumat možné způsoby, jak směřovat k lepší a udržitelné budoucnosti. A to jak s ohledem na ekologii, tak i ekonomiku. Laboratoř, v jejímž čele stojí Kaave Pour, někdejší účastník konference Next Big Thing, rozvíjí dlouhodobé vize a cíle společnosti, jejíž tržby v uplynulém finančním roce dosáhly 41,9 miliardy eur.
Stejně jako řada dalších hráčů světového byznysu však také nábytkářský gigant IKEA čelil v nedávné době nařčení z takzvaného greenwashingu. Tedy praktiky, kdy se společnost navenek prezentuje jako ekologická, v každodenní praxi však její kroky mohou být s těmito principy v rozporu. Důvodem bylo zejména využívání dřeva z nelegální těžby na Ukrajině.
Caspersen přiznává, že předtím, než jeho tým navázal s původně švédskou firmou (dnes IKEA sídlí v nizozemském městečku Delft) spolupráci, byl k jejímu fungování také kritický. Díky osobní zkušenosti s vedením firmy však názor změnil a dnes prodejce nábytku a bytových doplňků vnímá jako společnost stojící na principech hodnot a pokroku a vlastní vizí, která v zásadě vede veškeré její kroky.
Tou je podle Simona zlepšit každodenní život mnoha lidí. Úkolem laboratoře Space10 je pak hledat cesty, jak tento koncept do budoucna zdokonalit a rozvíjet. A to ve všech oblastech, které souvisejí s podnikáním společnosti – od potravin přes moderní technologie až po možné expanze na nové trhy.
„Většina našich výzkumů se však vztahuje spíše k budoucím možnostem rozvoje. K realizaci našich vizí tak zatím došlo jen v několika konkrétních případech,“ podotýká.
Jedním z takových projektů, které se povedlo reálně aplikovat, je už zmíněná aplikace IKEA Place umožňující zasadit virtuální nábytek do vašeho bytu. Ta byla spuštěna v roce 2017 a stala se jednou z nejoceňovanějších aplikací využívajících technologii rozšířené reality, kterou dnes využívají miliony lidí. Tento koncept přitom ocenil i CEO Applu Tim Cook, který ji označil za budoucí trend v nakupování.
A mezi již realizované vize kodaňské laboratoře patří i vertikální hydroponické farmy, jejichž prototyp Space10 testovala v rámci salátového baru v londýnské čtvrti Shoreditch. IKEA je následně začala využívat v některých ze svých obchodních centrech, kde pěstuje saláty a další zeleninu. K jejich hnojení přitom využívá kompostované zbytky ze svých restaurací.
„Nyní se například zabýváme se otázkou, za jakých podmínek by se mohla angažovat v oblasti dostupného bydlení. Výhledově by to dávalo smysl. Společnost má skvělé zkušenosti a znalosti v oblasti, jak dosáhnout kvality a udržitelnosti za nízké ceny. Vznikala totiž v době, kdy si lidé po druhé světové válce jen stěží mohli dovolit designový nábytek, a této výzvě přizpůsobila celý svůj byznysový model a strategii,“ dodává Caspersen.
Právě dostupnost bydlení je jedním z ústředních témat knihy The Ideal City, kterou Space10 vydala v dubnu tohoto roku. V ní zkoumá budoucí podobu měst, tak aby reflektovala nároky moderní doby. Důraz tak klade například na principy cirkulární a sdílené ekonomiky, soběstačnost, udržitelnost – a to jak ekologickou, tak i ekonomickou.
„Základy cirkulární ekonomiky stále stojí na současném ekonomickém modelu. Ten je však v současnosti velmi orientovaný na konzum, který produkuje enormní množství odpadu,“ zdůrazňuje Caspersen, podle kterého je s ohledem na probíhající klimatickou krizi potřeba současnou podobu podnikání přehodnotit.
Také proto spousta velkých firem hledá cesty, jak postupně přejít k cirkulárnímu modelu fungování. A to včetně švédsko-nizozemského nábytkářského obra.
„Žijeme v jedné z nejzásadnějších dekád lidské historie, která vyžaduje zásadní změnu. A lidé nemají rádi změny. Není to však volba mezi klimatickou politikou nebo zachováním pracovních míst. Změna, které čelíme, může být obrovskou příležitostí k vytvoření nových pracovních míst,“ připomíná Caspersen závěrem.