Miliardář, který vydělává peníze dalším nejbohatším Čechům. Pragmatik, požitkář, patriot. Investor a záchranář průmyslu, i když té poslední nálepce se vehementně brání. Igor Fait.
Alobalem zakryté stěny, obrovský růžový balon, role spáleného lina, vysoké plechové rakety, rozlehlou halou duní výkřiky. „Kosmos!“ „Futur!“ Jít po dlouhé pauze covidové prázdnoty za uměním do galerie je osvěžující. Zvlášť když je to brněnská Fait Gallery a mezi vystavenými kousky se procházíte s Igorem Faitem, jejím zakladatelem.
„Filko je pořád ještě nedoceněný. Přitom je to jeden z největších slovenských umělců, průkopník neoavantgardy. Ale už ho do sbírek nakoupily velké světové galerie. Takže se to brzy změní,“ vysvětluje Fait. Stano Filko stavěl rakety, rozvíjel kosmologická témata, senzitivitu a spiritualitu a přitom kompulzivně maloval na vše, co mu přišlo pod ruku. Trámy, židle, stojany.
„Víte, že on nepil, nedrogoval, a stejně dokázal dělat takovéhle
věci. Nemusel on být trochu blázen? Geniální blázen?“ usmívá se Fait, když
procházíme kolem vášnivě pomalovaných kusů krabic a kartonu. Hrají
divokými i zemitými barvami, jedna z těch velkých, víc než
dvoumetrových, má v rohu černobílý portrét ženy a pyšní se názvem
Super Woman Spirit-Shadow. „To je krásný, co? Tuhle jsem koupil,“ ukazuje Fait.
A vypráví o tom, jak v těch pomalovaných kartonech posílal Filko
svoje díla kupcům, a oni je kolikrát vyhazovali. Dnes se prodávají za
statisíce.
O kus dál procházíme kolem velkých černých cedulí
z plastu. Na jedné jsou vypsané dny v týdnu, štvrtok, pondelok,
piatok… Na další jsou jen tři písmena: E G O. Když se Faita zeptám, jestli
tohle si taky koupil, jen se nahlas rozesměje. A dodá, že už přesně ví, kam
si tu ceduli pověsí.
Fait ale není jen milovník umění, to přišlo až časem. Fait je pořád hlavně milovník procent, výnosů, nákladových škrtů a nových příležitostí. Svůj byznys buduje už 25 let v oboru private equity, protože na továrnách s komíny se dá vydělat výrazně víc než na geometrické abstrakci Oskára Čepana nebo Přemalbě přemalby ničeho výtvarníka Rudolfa Fily.
Do žebříčku nejbohatších Čechů, kde aktuálně drží 85. pozici, se Fait vypracoval pomocí jednoduchého schématu – koupit průmyslový podnik, ideálně velmi levně, protože je zrovna v nesnázích, pomoct mu na nohy a k zisku a pak ho prodat, ideálně mnohonásobně dráž. Podobně prošlo Faitovýma rukama už 27 podniků a brněnský investor na nich vydělal miliardy korun.
A majetek spravuje taky jiným českým miliardářům. Spolu se třemi partnery – Luborem Turzou, Liborem Šparlinkem a Markem Malíkem – vlastní Fait společnost Jet Investment a přes tu řídí své fondy: Jet 1 a Jet 2 nakupují a prodávají firmy a Faitův tým v nich obhospodařuje kapitál 7,3 miliardy korun. Čím dál tím víc se přitom orientuje na „firmy s budoucností“, jak říká těm, které nejsou v problémech, ale potřebují finančního partnera k rychlejšímu růstu.
A roste i samotný Jet Investment. Po Novém roce otevře nový fond Jet 3 s ambicí naraisovat dalších osm miliard, před rokem navíc do portfolia přibyl ještě realitní vehikl Jet Industrial Lease.
„Viděli jsme velkou příležitost na trhu průmyslových nemovitostí a nemohli si ji nechat ujít,“ vysvětluje Fait. Tenhle fond ale nedělá development hal jako třeba CTP nebo Accolade. „Byznys si nechte, ale prodejte mi tovární halu“ – to je heslo, se kterým Fait obchází průmyslové tycoony ve střední Evropě a vysvětluje jim, že když jemu prodají střechu a komín nad hlavou, mohou dál podnikat v podnájmu a přitom mít peníze na expanzi a investice.
„Core byznys jim pak vydělá mnohem víc, než když umrtví svoje aktiva v barácích,“ vysvětluje Fait. Jak na to průmyslníci slyší? Ti němečtí a polští prý celkem ano, v Česku to jde pomalu. Což se možná změní s tím, jak Evropu čím dál víc svírá v kleštích vysoká inflace a Fait větří nastupující krizi.
Na ty má čuch a umí se na jejich vlně úspěšně svézt, což
bez ostychu přiznává. „Viděno čistě byznysově je krize požehnání. Na trhu se
totiž schyluje k výjimečným nákupním příležitostem,“ říká.
