I když se bitcoin právě nachází jednatřicet procent pod svým cenovým vrcholem, ethereum se prodává s třiadvacetiprocentní slevou a meme coiny jako Shiba Inu a Doge jsou pod hladinou cenového vrcholu o šedesát až sedmdesát pět procent, jen těžko dnes někdo zpochybní, že rok 2021 patřil kryptoměnám.
Pro svět kryptoměn znamenal hlavně překonání několika milníků, od kterých již nevede cesta zpět. Dne 19. února bitcoin vůbec poprvé v historii překročil bilionovou tržní kapitalizaci a velcí investoři jej začali akceptovat jako plnohodnotný investiční nástroj.
Bitcoin se také objevil v účetních knihách obřích technologických společností jako Tesla, Square nebo MicroStrategy. O osm měsíců později hodnota kryptoměnového trhu jako celku na chvíli dokonce překročila částku tři biliony dolarů. Co dalšího přinesl uplynulý rok ve světě složeném z amalgámu asymetrické kryptografie a teorie her?
Na Mars a dál
Přestože stránky novin plnily hlavně bitcoin s ethereem, rychlé peníze se točily trochu jinde. Dokladuje to například šílenství okolo meme coinů Doge a Shiba Inu. Doge končí rok se ziskem zhruba 2900 procent, to je ale pořád docela nuda. Pokud byste na místo něj nakoupili v lednu za 0,000000000073 centu amerického dolaru Shiba Inu a vložili do toho úspory v hodnotě skromného automobilu, byli by z vás dnes dolaroví miliardáři.
Navzdory masivnímu propadu se totiž cena tokenu i na konci roku drží přes 0,00003 centu. Čtyřicet čtyři milionů procent zisku je už docela dost i na svět kryptoměn.
Podobný příběh vypráví třeba i hlavní platební token play-to-earn NFT hry Axie Infinity. Když byste na začátku roku měli tu odvahu a investovali 225 tisíc korun do v té době obskurního tokenu AXS, vyneslo by vám to dnes znatelně přes dva miliony dolarů.
Tokenové bomby
A u světa NFT ještě chvilku zůstaneme. Několik let vysmívaná hračka geeků totiž zažila letos svůj mainstreamový comming out a ukradla si skoro celé krypto pódium pro sebe. Svět si fenoménu všiml až po březnovém prodeji digitálního uměleckého díla Everydays: The First 5000 Days umělce Mika Winkelmanna (Beeple) v aukční síni Christie’s za 69 milionů dolarů. A to spustilo efekt sněhové koule.
Prodej Everydays: The First 5000 Days měl ještě jeden symbolický význam, bylo to vůbec poprvé v historii, kdy slavná aukční síň akceptovala jako platební prostředek kryptoměnu ether.
Celý NFT trh za uplynulý rok protočil 23 miliard dolarů jenom na transakcích, tak to alespoň odhaduje analytická platforma DappRadar. NFT ale zdaleka neskončily jen u šílení retailových investorů. Ve svých účetních knihách je dnes má VISA a investoři od začátku podzimu cpou peníze do NFT startupů po stovkách milionů dolarů.
Vznikají tak první NFT jednorožci, tedy firmy s hodnotou přes miliardu dolarů. Rekordy se nevyhýbají dokonce ani jindy ospalé Evropě. Téměř sedm set milionů dolarů kapitálu získal pařížský sportovní NFT startup Sorare. Jen o týden později obdobně zaskóroval jiný herní NFT startup – kanadští Dapper Labs.
Z NFT se stal jeden z nejoblíbenějších kryptoměnových artiklů letošního léta a začaly je podporovat prakticky všechny veřejné blockchainy umožňující smart kontrakty. EOS, NEO, Tron, Wax, Ronin, Tezos, Flow, Polygon, Loom, Binance Smart Chain, Solana či BitcoinSV jsou jen hlavní příklady.
Když si Musk hraje
Stoupající popularita kryptoměn také přilákala pozornost nejbohatšího muže planety. Zpráva pro Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států k finančním výsledkům automobilky Tesla za první čtvrtletí 2021 ukázala, že firma v lednu nakoupila bitcoin za 1,5 miliardy dolarů.
Ve stejném čtvrtletí ještě stihla prodat zhruba deset procent držených bitcoinů za 272 milionů dolarů, čímž přidala 101 milionů dolarů ke svému kvartálnímu zisku. Cena nejznámější kryptoměny v reakci vyskočila o 19,5 procenta během jediného dne. Musk prohlásil, že společnost chtěla prověřit likviditu trhu, a Tesla tak demonstrovala, že kryptoměny mohou skutečně být likvidním aktivem.
Opačný efekt měl Muskův tweet ze 12. května. Zpráva o tom, že Tesla přestává akceptovat platby v bitcoinu, poslalo jeho cenu dolů o více než sedm tisíc dolarů. Bitcoin se ale časem stal vůči dalším Muskovým tweetům více méně imunní, a ten si našel jinou hračku – Doge coin.
El presidente adoptuje bitcoin
Na začátku léta došlo k další přelomové události, která je spojena s bitcoinem. Mladý prezident a „diktátor“ Salvadoru Nayib Bukele zamotal na chvíli celému světu hlavu, když oznámil, že chce v zemi z bitcoinu udělat zákonné platidlo. 9. června schválil salvadorský parlament legislativní návrh podaný prezidentem, který bitcoin v zemi zařadil mezi přikázané prostředky směny.
Bukele se ale s tímto krokem nespokojil a vsází na bitcoin i jinak. Na podzim oznámil plán na zelené louce vybudovat experimentální „bitcoinové město“. Jeho výstavbu bude financovat (alespoň částečně) geotermální těžba bitcoinu. Bukele uvedl, že se ve městě nebudou vybírat daně z příjmu, ale pouze daň z přidané hodnoty. Výnos z těžby kryptoměny se má využít na budování města, ale i na udržování čistoty a pořádku v jeho ulicích.
Země chce také ve spolupráci s kanadskou společností Blockstream vybrat přibližně miliardu dolarů (22,5 miliardy korun) na takzvaných bitcoinových dluhopisech. Polovina prostředků by měla padnout na přímý nákup bitcoinů, zbývajících pět set milionů dolarů pak má jít na investice do infrastruktury pro jejich těžbu.
Ethereum už nebude jako dřív
Druhá nejpopulárnější kryptoměna po měsících čekání prošla důležitým faceliftem. Ethereum aktivovalo mechanismus, který natrvalo změnil způsob výpočtu transakčního poplatku. Změna také pálí část etherů z transakčních poplatků, a tím redukuje jejich celkovou peněžní zásobu.
Novinka měla přinést snáze předvídatelný výpočet transakčních poplatků, a tudíž jednodušší používání sítě. Hlavní eso v rukávu je BASEFEE, tedy nová část poplatku, která se nezapočítává do celkové odměny minerů. Namísto toho se bezúčelně spálí posláním na jednosměrnou adresu.
Změna vychází z teorie, že za vysokou volatilitu poplatků v síti mohl hlavně aukční systém, který upřednostňuje transakce s nejvyšším připojeným poplatkem. Protože místo v bloku s transakcemi není nafukovací, šplhaly se poplatky do absurdních výšin.
Novinka tento problém řeší tak, že namísto lidské aukce staví algoritmus, který se snaží najít optimální cenu s ohledem na vytíženost sítě. Pokud jsou bloky ucpanější než v předchozím stavu, BASEFEE automaticky stoupne, pokud zátěž naopak klesne, klesá i BASEFEE.
Mechanismus se tedy pokouší definovat optimální tržní sazbu za transakční poplatek. Uživatel totiž stále může minerům přihodit „dýško“, což celý idealistický návrh trochu komplikuje. A jaká je současná realita? Poplatky v Ethereum síti mají stále k ideálu docela daleko.
Loupež za 611 milionů dolarů
Cross-chain Poly Network, který slouží pro výměnu kryptoměn napříč jednotlivými blockchainy, získal nelichotivé prvenství. Síť v srpnu čelila hackerskému útoku, který uživatele připravil o kryptoměny za více než 611 milionů dolarů.
Nejen ve světě decentralizovaných financí se jedná o rekordní loupež a její pachuť zmenšuje pouze fakt, že se nakonec podařilo (i díky dobré vůli útočníka) většinu prostředků vrátit.
Počet krádeží kryptoměn skrze scamy pak oproti roku 2020 stoupl o 81 procent na 7,7 miliard amerických dolarů. Tvrdí to alespoň ve svém průzkumu blockchainová analytická společnost Chainalysis.
Čína a její kladivo na kryptoměny
V pátek 24. září se o rozruch ve světě kryptoměn postarala pro změnu Říše středu. Čínská centrální banka prohlásila všechny transakce s kryptoměnami za nezákonné.
Plošný zákaz kryptoměnových transakcí šel navíc ruku v ruce s dílčím zákazem, který poprvé v historii explicitně cílil na zahraniční burzy. Těm země zakázala poskytovat jakékoliv služby čínským občanům.
ETF fondy založené na bitcoinových futures dostaly zelenou
Americká Komise pro cenné papíry letos dala zelenou prvnímu regulovanému burzovně obchodovanému (ETF) fondu založenému na bitcoinových futures – ProShares Bitcoin Strategy ETF.
Futures ETF sleduje kontrakty, které spekulují na budoucí cenu digitálního aktiva, a umožňuje sázet na cenu populární kryptoměny také specifické skupině investorů, kterým jinak svazují ruce regulace, nebo kteří nechtějí měnit zažité reportovací zvyklosti.
Tatáž komise letos zadusila několik pokusů o schválení spotového bitcoinového ETF.
Bitcoin má Taproot
Bitcoin v listopadu s příchodem bloku 709 632 aktivoval tajemný Taproot. Jedná se o první takzvaný soft fork – zpětně kompatibilní změnu protokolu, pouze přidávající či zpřísňující dosavadní pravidla, ale neměnící ta stará – po čtyřech letech. První transakce po upgradu obsahovala tajemný vzkaz „gm Taproot“, tedy „good morning, Taproote“. Co tohle „dobré ráno“ znamená v praxi?
Taproot představuje první větší upgrade bitcoinového protokolu od aktivace Segregated Witness v roce 2017. Do bitcoinového protokolu přináší zlepšení ochrany transakčního soukromí a otevírá dveře větší flexibilitě práce se smart kontrakty.
Taproot nepřichází sám, ale společně s další změnou bitcoinového protokolu, se níž tvoří tak trochu spojené nádoby. Tu představuje změna podpisového algoritmu na takzvané Schnorr Signatures. Konečně nahrazuje eliptické křivky ECDSA, které měly své mouchy již v době vzniku bitcoinu, ale na které, na rozdíl od Schnorr Signatures, neexistovala v době vzniku návrhu bitcoinového protokolu patentová práva.
Schnorr Signatures odemykají prostor pro úsporu kapacity v bloku a lepší ochranu soukromí. Dělají to tak, že pracují s transakčními podpisy elegantněji než jejich předchůdce – umožňují sloučit více podpisů do jednoho. Tím se jednak ušetří místo v bloku, a protože všechny transakce v podání Schnorr Signatures vypadají stejně, je rovněž lépe chráněno transakční soukromí před blockchainovými čmuchaly.
K prosinci bylo také v oběhu devadesát procent z 21 milionů bitcoinů, které budou kdy vytěženy, inflace daná další emisí aktiva se tak snížila na 1,88 procenta.
Regulace a zase regulace
Posledním velkým tématem letošního roku byla regulace. Čínu už jsme zmínili, nebyla ale jediná. V listopadu začal ve Spojených státech platit nový infrastrukturní zákon, který se skládá z balíčku investic do infrastruktury za 1,2 bilionu dolarů a ve své rozpočtové části počítá mimo jiné s vybíráním peněz od krypto byznysu.
Aby toho dosáhl, udělal ze směnáren, burz a tržišť brokery, neboli zprostředkovatele nákupu a prodeje cenných papírů. Každý, kdo do této kategorie spadá, získává novou reportovací povinnost. Ta se týká kohokoli, kdo jménem uživatele provádí transakce s digitálními aktivy. Mezi povinnostmi je také nechvalně proslulý formulář 1099 s informacemi o uživateli včetně jeho pravého jména a fyzické adresy.
Americká daňová správa díky tomu získala velmi dobrý přehled o tom, kdo na centralizovaných burzách, směnárnách a tržištích s kryptoaktivy obchoduje a kolik si tím vydělává.
Brokeři a obchodníci také budou muset vyplnit pro daňovou správu formulář pokaždé, když přijmou v kryptoměnách částku vyšší než deset tisíc dolarů.
Šéf americké Komise pro cenné papíry (SEC) Gary Gensler se navíc rozhodl, že zatočí s kryptoměnami, které naplňují podstatu neregistrovaných cenných papírů.
Regulovalo se ale také v Evropě. Rada Evropské unie dala na konci listopadu zelenou dvěma návrhům z balíčku pro oblast digitálních financí – nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) a nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA).
Nařízení MiCA se začalo formovat již v roce 2020 a upravuje třeba podmínky nabízení kryptoaktiv, pravidla pro vydávání stablecoinů či e-money tokenů a způsob licencování a další požadavky na jejich vydavatele.
Oproti tomu DORA je spíš infrastrukturní povahy a poprvé v historii unie jediným předpisem zavádí ucelenou úpravu požadavků na zabezpečení sítí a informačních systémů využívaných poskytovateli finančních služeb, a to včetně služeb spojených právě s kryptoměnami.
