Úvod letošního roku přináší investorům na amerických akciových trzích notnou dávku rozčarování. Hodnoty titulů, které v pandemii slavily největší úspěchy, od ledna bezútěšně klesají. Například technologický index Nasdaq v čele s tahouny jako Apple nebo Amazon minulý týden uzavřel téměř šest procent pod hodnotou ze začátku ledna. Spolu s nejistotou na trhu tak akciový výprodej přináší bezútěšný paradox: exodus retailových investorů nejen k méně rizikovým titulům, ale i ke spořicím účtům.
Zatímco loni se úrokové sazby na takových účtech pohybovaly kolem 0,5 procenta, letos už finanční instituce nabízejí roční zúročení okolo dvou až tří procent.
V době, kdy se trhům daří, zní i ona tři procenta ve srovnání s průměrným výnosem akcií poněkud úsměvně. V momentě, kdy trhy začnou kolísat, je však jistý výnos ze spořicích účtů pro lidi, kteří zejména nechtějí přijít o své úspory, zase o něco zajímavější. A to i přesto, že ani nepokryje současnou inflaci.
Ještě loni u nás přitom banky nenabízely téměř žádné zhodnocení na spořicích účtech. Vzhledem ke strachu ze znehodnocení peněz se proto lidé mnohem častěji obraceli právě k investicím. „Zájem retailových klientů o investiční produkty byl v loňském roce enormní,“ říká Jaromír Sladkovský, ředitel Raiffeisen investiční společnosti. Teď však naopak zájem o tyto produkty opadá a nižší poptávku lze očekávat i v budoucnu.
Hlavním důvodem je podle Sladkovského to, že si teď mnoho retailových klientů vystačí s absolutním číslem výnosu na svém termínovaném nebo spořicím účtu. „V kombinaci s větším rizikem investování na kapitálových trzích bude pro mnohé klienty tento výnos dostatečný,“ dodává.
Sazby na spořicích účtech začaly banky zvyšovat koncem loňského roku v reakci na zvýšení repo sazby Českou národní bankou. „Právě očekávané navýšení úrokové sazby bankám totiž otevřelo prostor pro navýšení úročení vkladů klientů,“ uvedl Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank.
Přesto však od unáhlených přesunů peněz na spořicí účty Jaromír Sladkovský odrazuje. Mnoho retailových klientů se totiž podle něj chybně soustředí jen na horizont jednoho roku.
„Investování je dlouhodobá, soustavná činnost s mnohem delším horizontem: minimálně tři roky, optimálně sedm až deset, nebo i více let,“ říká a dodává, že se akciové trhy podle něj začnou v průběhu roku zase zvedat, i když ne tak razantně jako loni. „Ale to je návrat k normálu, spíše než cokoli jiného.“
Investorům, kteří se dívají dál než na horizont jednoho roku, proto pořád doporučuje smíšenou strategii, tedy dluhopisy a akcie v určitém poměru podle sklonu k riziku investora.
„Jde o mnohem lepší strategii než přístup ve stylu – kdo ví, co se na akciových trzích stane. Dám to raději na rok na termínovaný vklad za tři procenta a potom se uvidí,“ dodává ředitel Raiffeisen investiční společnosti. „Jenže na akciových trzích se stále něco děje a bude dít. Některé věci se, možná naštěstí, nemění,“ uzavírá Sladkovský.
Podle Hany Blovské z investiční společnosti Conseq by drobní retailoví investoři měli alokovat úspory primárně podle svého investičního horizontu, tedy podle toho, jak dlouho se bez svých zainvestovaných úspor obejdou. A to bez ohledu na aktuální investiční počasí a náladu na finančních trzích.
„Čím delší investiční horizont, tím více investičního rizika si mohou investoři dovolit přijmout, a tím větší podíl v jejich portfoliích by měly mít akcie,“ říká Blovská s tím, že ty jsou sice z krátkodobého pohledu nejrizikovějším aktivem, toto riziko nicméně v dlouhém časovém horizontu obvykle kompenzuje jejich nadprůměrné zhodnocení.
Vyšší úrokové sazby mají však ještě další dopad – snižují objem úvěrů a ohrožují jejich splacení zadluženými firmami. Mezi ty často patří právě rychle rostoucí technologické tituly, které jsou proto na vyšší úroky citlivé.
Naproti tomu se v krizi lépe daří hodnotovým akciím, tedy titulům tradičnějších odvětví, jako jsou banky nebo energetika. Podle akciového analytika Komerční banky Bohumila Trampoty by proto takové akcie ve vyváženém portfoliu rozhodně neměly chybět. „Skutečná hodnota společnosti se v delším horizontu projeví,“ říká analytik.
Investoři tak aktuálně přesouvají své peníze právě k těmto firmám. „Nové peníze proudí čím dál pomaleji a investoři už před sebou vidí jejich poměrně rychlé stahování především ze strany amerického Fedu. Vzhledem k tomu redukují rizikové akciové pozice, zvláště když z nich za poslední roky mohli vybrat mnohdy velmi pěkné zisky,“ konstatuje hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
A protože výhledově nebude v oběhu dost peněz na spekulativní nákupy, na které byli investoři v posledních letech zvyklí, více se teď soustřeďují na bezpečnější umístění svých peněz. „Tedy do firem, které stojí na spolehlivé ziskovosti, silné tržní pozici a jejich cena není přehnaná,“ říká Vlk.
Podle všeho tomu tak však nebude na dlouho. „Hodnotové investice tedy mohou mít navrch během většiny letošního roku, ale pak si tím už vůbec nejsem jistý,“ říká Vlk. „Určujícím faktorem jsou výnosy a politika centrálních bank. Pokud by držely sazby výš a po delší dobu, hodnotovým akciím by to svědčilo,“ dodává.
„Jenže od finanční krize zatím nikdy nedostaly příležitost moc dlouho. Ačkoli snaha vrátit se k normálnímu nastavení ze strany centrálních bank byla, vždy přišel nový problém, který znamenal opětovnou dodávku peněz do ekonomiky. Spolu s tím také opětovně získávalo převahu růstové investování,“ uzavírá hlavní analytik Patria Finance.
