skip to main content
Forbes Money

Porazit inflaci sázkou na S&P 500? Co radí čeští investoři

Reklama

„Všechny úspory nasypte do firem z S&P 500!“ hlásal Warren Buffett v dopisu akcionářům na počátku osmdesátých let minulého století, kdy se reaganovská ekonomika zmítala v recesi. Totéž napsal v roce 1984, kdy už bylo největší světové hospodářství z nejhoršího venku. A pak znovu v roce 2017 i 2020.

Je začátek roku 2022, vládne inflace, za kterou by se nemusela stydět ani historicky nejkrizovější období, a jít si pro radu věštce z Omahy nezní jako ten nejhorší nápad – pro zpomalení neustále bobtnajících šesti procent by jeden naslouchal i pochybnějším moudrům.

Všichni se dnes pragmaticky ptáme, kam s penězi, aby se přestaly den za dnem znehodnocovat. My ve Forbesu se navíc ptáme, jestli své investice přesunout do fondů, které kopírují index S&P 500, jak radí geniální investor Buffett. A ptáme se těch nejpovolanějších.

Ano, ale…

Podle Jána Hladkého, akciového analytika společnosti Patria Finance, není taková strategie vůbec špatný nápad. „Nákup ETF kopírujícího americký index S&P 500 může být jeden ze způsobů, jak své peníze před inflací ochránit,“ souhlasí.

„Koupí je investor okamžitě diverzifikován do přibližně pěti stovek akciových titulů ze všech sektorů americké ekonomiky, jedná se tak dokonce o relativně konzervativní způsob investování,“ vysvětluje ekonom.

Předplatné Forbesu

„Vyjádřeno v českých korunách narostlo toto ETF v loňském roce až o třiatřicet procent, takže po odečtení průměrné letošní inflace kolem 3,5 procenta zůstane investorovi reálný výnos bezmála třicet procent,“ říká.

Jedním dechem však dodává, že v této chvíli bohužel nelze předpokládat, že by se takto krásné zhodnocení zopakovalo i v roce 2022.

„Na druhou stranu, i lehce dosažitelný pětiprocentní růst ceny ETF by investora před inflací spolehlivě ochránil, a ještě mu vydělal něco extra,“ polemizuje Hladký.

Souhlasně přikyvuje Petr Lajsek, analytik společnosti Colosseum: „Alokace části portfolia do ETF kopírujícího slavný index S&P 500 je jednou z univerzálně nejrozumnějších forem investování. Zejména pro investory, kteří nemají ambice vsázet na úspěch několika málo vybraných firem a preferují diverzifikované portfolio,“ domnívá se.

„Výhody této investice jsou nesporné – investor díky pár stovkám dolarů získá možnost diverzifikace do pětistovky největších amerických společností a také možnost participovat na jejich dividendách, které se v posledních letech pohybují v průměru do dvou procent ročně.“

Právě dlouhodobost takové investice tu však představuje zásadní „ale“. Za posledních sto let byl průměrný roční výnos včetně dividend u indexu S&P 500 bezmála desetiprocentní. Jde však o průměrnou hodnotu, která se kdykoliv může vyklonit do červených čísel. Například v roce 2008 tak index poklesl o více než třicet procent.

V případě kratšího období, navíc v době inflace, není ETF na S&P 500 podle investorů tou nejlepší volbou. „V indexu totiž hrají prim technologické akcie a historie nás učí, že právě v prostředí markantní inflace mají takové tituly tendenci zaostávat za jinými sektory,“ vysvětluje Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.

Víc se podle něj daří naopak komoditním odvětvím. „Zejména producentům energetických komodit, jejichž akcie mají tendenci v prostředí rychlé cenové dynamiky realizovat nejvýraznější zhodnocení. V období zvýšené inflace se daří také akciím z finančního segmentu. Rychleji než index S&P 500 by letos měly růst i firmy z odvětví, která zasáhl covid,“ říká Pfeiler.

Reklama

… ale jaké ETF vybrat?

Indexové ETF patří podle Petra Lejska obecně mezi nejlevnější, co se celkových ročních nákladů (TER) týče. Pohybují se v řádu setin procent. „Nabízejí se buď klasické ETF vyplácející dividendu, nebo akumulační ETF, které dividendu reinvestují. Investor si tak může zvolit, zda chce inkasovat pravidelné příjmy, nebo navyšovat hodnotu své investice reinvestováním,“ vysvětluje jednotlivé typy analytik Lajsek.

Mírnou nevýhodou může být měnové riziko a cena nejznámějších ETF na S&P 500. „Ty patří spíše mezi ty dražší. Podíl v nejprodávanějším ETF na světě – SPY – má cenu kolem deseti tisíc korun,“ připomíná Lajsek.

Kdyby si však investor chtěl obdobně diverzifikované portfolio firem z indexu S&P sestavit sám, potřeboval by k tomu podle analytika několik milionů korun. „Pokud chcete investovat po menších částkách, máte k dispozici také řadu ETF, jejichž cena je nižší. Například ETF s tickerem SPLG stojí aktuálně kolem padesáti dolarů,“ uzavírá ekonom.

… ale jak velkou část portfolia vsadit?

Z dlouhodobého hlediska je ETF kopírující S&P 500 kvalitní protiinflační pojistkou a podle Tomáše Pfeilera jde patrně o nejlepší způsob, jak dosahovat dlouhodobého reálného (tedy o inflaci očištěného) zhodnocení majetku.

„Pokud investor není specialista, který sám aktivně vyhledává podhodnocené akcie, neváhal bych do takového instrumentu alokovat i desítky procent celkového portfolia. Index S&P 500 dokáže konzistentně generovat zhodnocení ve výši osmi procent ročně, což znamená jednoznačné překonání inflace. Zároveň nabízí dostatečný stupeň diverzifikace,“ myslí si analytik.

Podle ekonoma Petra Lajska samozřejmě záleží na typu investora: pro dynamičtějšího akciového s delším investičním horizontem může investice do takových ETF představovat i většinu portfolia.

„Ani takový investor by ale neměl zapomínat na rozložení svých investic mimo americký trh a optimálně investovat do více sektorů i tříd aktiv, jako jsou dluhopisy nebo komodity. Indexová ETF na S&P 500 však patří v alespoň nějakém zastoupení do každého portfolia,“ říká.

„Pořád je však nutno počítat s tím, že jde o akciové investování a rozhodně není dobrý nápad do ETF okamžitě investovat celé portfolio,“ odpovídá na otázku Ján Hladký. „Obzvlášť v případě krátkého investičního horizontu, například když vím, že peníze budu za rok potřebovat na nové auto. Nejlepším rozhodnutím jsou vždy menší pravidelné investice v měsíčních intervalech, a to pro případ, že by se trh nečekaně propadl,“ dodává.

… ale co když tady Apple nebude věčně?

Jistě, ETF kopírující americké S&P 500 s sebou nese relativně vysokou diverzifikaci. Největšími tahouny indexu jsou však pořád jen firmy z velké části ovlivňující pohyby indexové křivky. Podle Pavla Rysky z J&T Banky je navíc podíl těchto firem na indexu v posledních letech čím dál vyšší.

„Pětice největších – Apple, Microsoft, Google, Amazon a Tesla – tvoří svou tržní hodnotou celou čtvrtinu hodnoty celého indexu,“ zdůrazňuje. „Index S&P 500 je tedy sice považován za široký, ale koncentrace hodnoty do několika málo firem je čím dál vyšší, a pokud by došlo k negativnímu vývoji hospodaření u jedné z nich, mohlo by to do určité míry ovlivnit vývoj celého indexu,“ říká Ryska.

Z pohledu českého investora je podle něj podstatný i měnový kurz. „ETF fondy na S&P 500 se obchodují v dolarech. Pokud bude česká koruna trendově posilovat, což je pravděpodobné, výnos v korunách bude nižší než dolarový výnos tohoto ETF,“ uzavírá ekonom.

Reklama
Reklama