Sedmý nejbohatší člověk se jměním v hodnotě přibližně 117 miliard dolarů v uplynulém roce téměř každý pracovní den prodal malý podíl ve své společnosti Meta, dříve známé jako Facebook. Podle odhadu Forbesu tak celkem prodal akcie v hodnotě 4,6 miliardy dolarů před zdaněním. Jediný měsíc, kdy neprodal nic, byl prosinec.
Více než čtyři miliardy, což znamená téměř devadesát procent veškerých výnosů z prodeje, putovaly do jeho filantrokapitalistické společnosti Chan Zuckerberg Initiative (CZI). Jeho vlastnický podíl ve společnosti Meta se tak zmenšil z původních 28 procent při vstupu na burzu v roce 2012 na současných 14,6 procenta.
Frekvence, s jakou Zuckerberg prodával po celý rok své akcie, není zas tak neobvyklá. Od roku 2012 už Zuckerberg rozprodával akcie v celkové hodnotě 17,4 miliardy dolarů před zdaněním. Většina těchto akcií, v celkové hodnotě 13,2 miliardy, byly ve vlastnictví CZI. Zuckerberg a jeho žena Priscilla Chan totiž v roce 2015 slíbili, že se během svého života zbaví 99 procent akcií Facebooku.
Akcie v hodnotě 4,6 miliardy jsou ve skutečnosti až druhým největším podílem, kterého se Mark Zuckerberg zbavil během jediného roku. V roce 2018 on a jeho CZI rozprodali dohromady akcie za 5,3 miliardy dolarů. V roce 2020 to však bylo jen necelých 600 milionů.
Zuckerbergovy roční prodeje akcií Facebooku | foto Forbes US
Zuckerbergovy roční prodeje akcií Facebooku | foto Forbes US
Zuckerberg není jediný miliardář, který využil rostoucí ceny akcií k prodeji svého podílu. Jeff Bezos se v roce 2021 zbavil akcií Amazonu v hodnotě více než 8,8 miliardy dolarů, z toho dvoumiliardový podíl prodal během jediného měsíce listopadu.
Spoluzakladatel Google Sergey Brin prodal v květnu akcie Alphabetu za desítky milionů, což byl jeho první prodej od roku 2017. A na situaci na trhu zareagoval i nejbohatší muž světa Elon Musk, který začal v listopadu prodávat akcie Tesly za miliardy dolarů. Podle svých slov tak na daních odvede 11 miliard dolarů.
Za pomoci Zuckerbergových milionů společnost CZI podporuje vědecký výzkum, vzdělávací programy nebo třeba snahu o reformu amerického soudního systému. Zástupci organizace tvrdí, že společnost od roku 2015 rozdala 2,9 miliardy dolarů v grantech a investovala 150 milionů do neziskových organizací.
V roce 2016 pak CZI vyslovila odvážný závazek: během následujících deseti let investovat tři miliardy dolarů a najít lék na všechny světové nemoci. S příchodem pandemie pak poskytla software, který úřadům pomohl sledovat a sekvenovat virus.
V prosinci si dal Zuckerberg od prodávání pauzu. V každoročním dopise, publikovaném v prosinci za společnost CZI, uvedli manželé, že se organizace v nadcházejícím desetiletí hodlá soustředit na „vývoj technologií, které nám pomohou lépe porozumět lidskému tělu“.
To zahrnuje například plán na založení institutu pro pokročilé biomedicínské zobrazování nebo hub na harvardské univerzitě, který se má soustředit na využití umělé inteligence a strojového učení v biologii a medicíně.
