„Jste v prváku a proti vám na hodině sedí profesor, který má Nobelovku. To se vám u nás nestane,“ uvádí Václav Pecha, ředitel nadace Bakala Foundation, s úsměvem jeden z důvodů, proč by čeští studenti měli vyrážet a taky vyrážejí za univerzitním vzděláním do světa. A přidává další.
„Nejenže ve světě najdou atraktivní obory a můžou je různě kombinovat, což u nás není běžné. Studenty láká i vysoká úroveň vědy a výzkumu. Chválí si vztah profesor–student; vyučující s nimi jedná jako rovný s rovným. Cílem není studenta nachytat na tom, co neví, ale poskytnou mu podporu, aby mohl podávat co nejlepší výsledky. A to třeba i z hlediska duševní pohody.“
Václav Pecha ví, o čem mluví. Absolvent dvou amerických univerzit šéfuje nadaci Bakala Foundation, která za uplynulých dvanáct let finančně podpořila na cestě za kvalitním univerzitním vzděláním v zahraničí téměř dvě stovky českých talentů.
Scrolls of diplomas in the hands of a group of graduates. Graduation.University gesture and people concept.,Image: 451794378, License: Royalty-free, Restrictions: , Model Release: yes, Credit line: Profimedia
Mezi jinými to byl třeba i klavírní virtuos Tomáš Kačo z Nového Jičína. Nadějný talent pocházející z jedenácti sourozenců s podporou stipendia vystudoval prestižní Berklee College of Music v Bostonu, koncertoval ve slavné Carnegie Hall v New Yorku a letos jeho klavírní koncert slavnostně zahájí české předsednictví EU.
Známá popularizátorka umělé inteligence Sara Polak i díky stipendiu vystudovala University of Oxford a dnes se mimo jiné podílí na české iniciativě prg.ai propojující startupy, akademiky, stát i průmysl s ambicí vytvořit z Prahy světové centrum AI.
Příliš drahá Anglie
Elitní americké a britské univerzity dlouho vévodily zájmu studentstva z celého světa a pochopitelně i z Česka. Minulý čas je ale namístě. Prioritami totiž pořádně zamíchal brexit. A taky covid.
Na ostrovech brexit zahýbal cenou školného, omezil možnosti výhodných studentských půjček, přinesl poplatky za studentská víza i úhrady zdravotního pojištění. Zatímco dřív se průměrné roční školné na Oxfordu nebo Cambridge pohybovalo kolem devíti tisíc liber za rok, teď je pro studenty z EU několikanásobně vyšší.
„Cena ročního studia v Anglii narostla po brexitu až čtyřnásobně. Britové mluví až o sedmdesátiprocentním poklesu zájmu z východní Evropy. Britské univerzity si přitom chtějí tyto studenty udržet. Bez nich se ztrácí široká názorová a kulturní diverzita, na které si prestižní univerzity tradičně zakládaly,“ vysvětluje Václav Pecha.
Amerika opět v kurzu
Covid omezil univerzity za oceánem, kde vedl ke komplikacím se studentskými vízy, jelikož část výuky probíhala online. Lockdowny působily nejistotu a vyšší náklady za cestování nebo za náhradní ubytování při uzavření kampusů. Zájem studentů ale dramaticky neklesá – vyhlášené univerzity, jako je Harvard, Stanford, Princeton či MIT, zůstávají v kurzu.
„Snad i v důsledku brexitu jsou americké univerzity opět velmi žádané – náklady jsou teď porovnatelné s Británií,“ podotýká Pecha. Češi jsou podle něj i v Americe žádaným „zbožím“, hlavně díky pracovní morálce.
„Máme to potvrzené z univerzit. Češi v sobě mají touhu po vědění, houževnatost, ale zároveň jistou dávku pokory. To slýcháváme často.“
Kam místo Oxfordu?
Češi, kteří lační po zahraničním stylu vzdělávání, teď začali hledat jinde. A evropské školy dokázaly na přeliv poptávky z Británie rychle zareagovat. Školné na univerzitách v Nizozemsku, Švýcarsku, Belgii, Irsku či Francii vyjde na jednotky tisíc eur ročně, v některých zemích je pro studenty z EU dokonce zdarma. A kontinentální univerzity dnes nabízejí špičkové programy a vzdělání srovnatelné s elitními školami v USA i Velké Británii.
„Byly připravené. Už před brexitem měly velkou část předmětů v angličtině. Vše rychle dotáhly a zapracovaly na marketingu, aby mohly oslovit studenty,“ popisuje Pecha.
Rychle zareagovalo například Nizozemsko. Studijní programy jsou podstatně otevřenější a mnohokrát levnější. „Větší problém je sehnat, například v Amsterdamu, levný nájem. Bydlení na kolejích tam není tak dostupné jako v Británii nebo Americe,“ upřesňuje Pecha.
Švýcarsko boduje v technologiích
Do popředí v oblíbenosti u českých studentů se dere i Švýcarsko, kde je možné studovat na šesti mimořádně kvalitních univerzitách. Například ETH Zurich patří mezi top dvacet univerzit světa hlavně v technologických oborech a přírodních vědách.
Image: 204020487, License: Royalty-free, Restrictions: , Model Release: yes, Credit line: Profimedia
„Švýcarsko zajímá lidi, kteří se specializují na vyšší IT, strojové učení, umělou inteligenci. Vysoký standard dostanete i v managementu, hoteliérství, pohostinství a cestovním ruchu. Kromě toho ve Švýcarsku vystudovalo mnoho laureátů Nobelových cen,“ podotýká Václav Pecha.
Návratnost českých mozků
Důsledkem dvou pandemických let je příklon k „public health“ oborům, jako je imunologie nebo epidemiologie. Obecně roste zájem i o technické obory spojené s analýzou velkých dat, od inženýrství po psychologii, ekonomii nebo medicínu.
„Kombinace špičkové univerzity a specifického oboru otevírá absolventům dveře do výzkumu a soukromé sféry v zahraničí. Mnoho z nich se ale po zkušenosti v zahraničí vrací do Česka a přináší velký potenciál,“ vysvětluje absolvent univerzit v Marylandu a New Yorku.
Díky stipendijnímu programu Scholarship nadace Bakala Foundation si každoročně splní sen o zahraničním studiu až patnáct nejnadanějších českých studentů. Stipendium v hodnotě stovek tisíc a v případě nejprestižnějších univerzit i kolem milionu korun ročně studenti využívají na školné, ubytování a další náklady. Podpora od nadace trvá po celou dobu studia.
Česko v investicích do vzdělání zaspalo
Podle Pechy by českým studentům prospěly i další možnosti financování zahraničního vzdělání. „Kromě Erasmu v Česku neexistuje systémová forma financování jako například na Slovensku, kde si můžete půjčit na studium za úplně jiných podmínek. Ale není to jen o tom, domluvit s bankami výhodné podmínky. Česko by mělo vytvářet přívětivé prostředí pro ty, kteří se chtějí vrátit,“ naráží na nespočet stipendistů, jejichž životní cesty v nadaci sledují i dávno po dokončení studia.
Rearview of the university graduates line up for degree award in university graduation ceremony. The university graduates are gathering in the university graduation ceremony. Crowd of the graduates.,Image: 580828323, License: Royalty-free, Restrictions: , Model Release: yes, Credit line: Profimedia
„U nás reagujeme pozdě na trendy, které ve světě jsou. To zahrnuje i míru podpory výzkumu. Dalším tématem je zdlouhavá a byrokratická nostrifikace univerzitních diplomů. Člověka, který přináší zahraniční know-how a chce zlepšit fungování věcí v Česku, bychom měli vítat, ne mu vytvářet bariéry,“ říká Václav Pecha a dodává: „Dokud si nebudeme vážit vzdělání a nebudeme do něj investovat tolik co ostatní státy, nebude to lepší. Mělo by tu fungovat propojení byznysu, státní, ale i akademické sféry.“
Záblesk naděje vidí i ve změně myšlení lidí z byznysu. „Je důležité, aby se zapojily i soukromé firmy. Když byznys investuje do studia talentů v zahraničí, mnohonásobně se mu to vrátí. Nemělo by to být jenom na nadacích, jako je ta naše. Neobsáhneme celý koláč, každý rok musíme odmítnout spoustu studentů,“ dodává Pecha.
