Nejdřív dobrou, nebo špatnou zprávu? Ohraný, leč fungující princip mnoha vtipů lze použít i na seriózní téma týkající se Česka a umělé inteligence.
Začneme s tou dobrou zprávou. Už ostatně zazněla v předchozích hodinách, když technologická společnost IBM oficiálně oznámila otevření pražského centra pro využití umělé inteligence a zpracování dat. Zní, že podle letošní zprávy Evropské komise je Česko nejlepší mezi zeměmi Evropské unie v zavádění umělé inteligence – využívá ji 40 procent tuzemských firem, zatímco evropský průměr je 25 procent.
Špatnou
zprávu zestručňuje člen představenstva České spořitelny
Martin Kobza zodpovědný za IT a operations: „V žebříku
e-Government
je
Česká
republika na
38. místě
před Běloruskem.“
Digitalizace
státní správy je tak
v
ostrém kontrastu s progresí
soukromého
sektoru. I v něm lze přes
silnou
míru ochoty
k inovacím nalézt
slabiny, jenže i ty více či méně souvisejí s liknavostí a
zkostnatělostí státního aparátu.
„V souvislosti s umělou inteligencí máme co dohánět v oblasti zdravotnictví, kde jsou zásadní brzdou různé certifikace, technologie jsou připravené,“ prohlásil v rámci panelové diskuse při příležitostí otevření nového centra IBM Martin Švík, technologický ředitel firmy pro střední a východní Evropu.
Další kulhající oblastí je podle něj zemědělství, přitom právě do něj může umělá inteligence přinést velké úspory. Problém je, že v zemědělství se technologie sledující kupříkladu šíření různých plísní zavádějí poprvé, a proto se jedná o rizikové investice. Právě s nimi by měl – míní technologický ředitel IBM – pomoci stát.
V souvislosti s propojením zemědělství a umělé inteligence vypíchl Švík příběh ze Švédska. Tam šly masivní a hazardní investice do zavedení umělé inteligence k vážení prasat bez použití stresující váhy. „Stal se z toho úspěšný projekt přinášející obrovské úspory, prasata neubývala na hmotnosti. Původně malou firmu ze Švédska aktuálně kontaktují z Číny a Spojených států, kde mají o aplikaci zájem,“ říká Švík.
Digitalizaci, respektive její výrazné urychlení, slibuje i nedávno jmenovaná vláda Petra Fialy. „Ta by měla vybalancovat sběr dat s ochranou osobních údajů zákazníků,“ tvrdí viceprezidentka společnosti Vodafone ČR Anna Hoerová. Žádoucí není podle ní jen digitalizace státního sektoru a zdravotnictví, ale i investice do startupů a rozšíření umělé inteligence v malém a středním podnikatelském sektoru.
Přivést umělou inteligenci do praxe jde někdy skutečně rychle. „Virtuální zdravotní sestra Anežka vznikla v březnu 2020 jako reakce na paniku v začínající pandemii. Tehdy ji skupina lidí vedená Martinem Švíkem přes víkend připravila a implementovala a vzhledem k nonstop dostupnosti šlo o velmi potřebný projekt,“ připomněla Zuzana Kocmaníková, generální ředitelka IBM Česká republika.
Covid vdechl život virtuální Anežce, především však omezil finanční prostředky v podstatě na cokoli. Tím spíš by měl stát pomoci firmám v zavádění umělé inteligence. „Kdo nebude rychlý, ztratí konkurenceschopnost,“ upozorňuje Martin Švík.
Anna Hoerová z Vodafonu doplňuje: „Umělou inteligenci nepoužíváme proto, že je moderní nebo hezká, ale protože je užitečná. Kdo ji nebude používat, nepřežije.“
Také proto – jak plyne ze zprávy analytiků z IBM Institute for Business Value – zařadilo 59 procent dotázaných manažerů českých firem umělou inteligenci mezi hlavní priority, co se inovování jejich podnikání týče.
