Je třináctka šťastná, nebo nešťastná? Záleží v čem a pro koho, jak ukazuje letošní třináctý ročník průzkumu PwC CEO Survey 2022, jehož je Forbes partnerem.
Čeští šéfové a šéfky podle něj stále víc věří v růst svých firem. Celkem sedmdesát devět procent oslovených CEO uvedlo, že pro letošní rok očekávají růst výnosů. V meziročním srovnání jde o sedmiprocentní nárůst – a dokonce o větší míru optimismu než v předcovidovém roce 2019.
Grafika Soňa Daňková
Čeští šéfové a šéfky věří vedle růstu svého byznysu i v růst celé české ekonomiky. To vše navzdory nejistotě i obavám z více než pětiprocentní inflace, kterou předpovídá 58 procent z dotázaných CEO.
Grafika Soňa Daňková
Grafika Soňa Daňková
Komentář ekonomky Danuše Nerudové
I přes další covidovou vlnu přinesl loňský rok ekonomické oživení a lze předpokládat, že po dvou letech pandemie hodlají domácnosti i letos utrácet úspory, které jsou nejvyšší v novodobé historii České republiky.
Návratu do předpandemického stavu se ale v roce 2022 nedočkáme. Velkou neznámou v růstové rovnici zůstává hrozící konflikt na Ukrajině, který by kromě přerušení dodavatelsko-odběratelských řetězců přinesl i výrazné zdražení některých vstupů.
Rizika a hrozby
Generální ředitele a ředitelky v Česku častěji než kdy dřív trápí, kde pro svůj rozvoj najdou dostatek lidí a kolik je to bude stát. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců označilo za největší riziko pro byznys devadesát čtyři procent dotázaných, což je nejvyšší hodnota v třináctileté historii PwC CEO Survey.
K optimismu nepřispívají ani rostoucí ceny surovin, energií či hrozba inflace. A to všechno v situaci, kdy se do popředí nezadržitelně derou požadavky na udržitelný rozvoj. Jaká další rizika a hrozby znepokojují české šéfy?
Grafika Soňa Daňková
Zaměstnanost
Potřebujeme schopné lidi, hlásí ředitelé firem. Na trhu práce však chybějí nejen kvalifikovaní zaměstnanci, ale zaměstnanci obecně. Jak tenhle hlavolam řešit?
Grafika Soňa Daňková
Grafika Soňa Daňková
Komentář Jaroslavy Rezlerové, generální ředitelky Manpower Group
V roce 2020 došlo k největší proměně trhu práce a nejzásadnější změně požadovaných dovedností od druhé světové války.
Poptávku po některých dovednostech ovlivnila pandemie pouze dočasně, ale většinu dlouhodobých strukturálních změn spíše urychlila: například klesající zájem lidí o práci ve výrobě, rychlost zavádění robotizace a softwarové automatizace a nutnost rychlé rekvalifikace velkého počtu zaměstnanců.
To vše ještě zvýšilo důraz firem na měkké dovednosti zaměstnanců. Řešením složité situace na novém trhu práce je ještě větší důraz firem na změnu a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, využívání alternativních a flexibilních forem práce a zlepšování péče o zaměstnance.
Zaklínadlo ESG
Bez udržitelnosti není budoucnost a čeští šéfové a šéfky to vědí. Stále větší procento z nich aktivně řeší dopady svého podnikání a zavádí opatření ke snížení uhlíkové stopy. Zároveň je znát, že Česká republika má v téhle oblasti ještě velké rezervy.
Grafika Soňa Daňková
Grafika Soňa Daňková
Komentář Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR
Povědomí o tom, co se chystá, se sice při pohledu na výsledek průzkumu zlepšuje, stále je ale velmi malé. Přitom když nemáte spočítanou uhlíkovou stopu a proveden uhlíkový audit, země jako Velká Británie vás dnes nepustí do veřejného tendru přesahujícího pět milionů liber.
Nedávno jsme proto museli iniciovat vznik spin-offu ČVUT EnviTrail, který ji bude českým exportérům počítat, aby se vůbec mohli do tendrů hlásit. Navíc se blíží Corporate Sustainability Reporting Directive, která sjednotí nefinanční reporting v EU. Budeme se snažit vyjednat, aby byl co nejméně zatěžující, ale velké firmy se mu pravděpodobně nevyhnou už od roku 2023.
