Zkraje tohoto roku si Martin Tolar odskočil zasurfovat na oblíbenou Havaj, na vlně úspěchu se ovšem veze především jeho průlomový projekt usilující o dosud neexistující lék na Alzheimerovou chorobou. A poslední vlnobití teď posunulo Tolara k senzačnímu cíli zase o kus blíž.
Český neurolog podnikající se svou firmou Alzheon ve Spojených státech se totiž právě dnes pochlubil s výsledky druhé klinické studie tablety ALZ-801. Označil je za převratné a uvedl: „ALZ-801 je v pozici potenciálně prvního perorálního prostředku, který může zpomalit, nebo dokonce zastavit Alzheimerovu chorobu či zabránit jejímu propuknutí u zdravých jedinců, u nichž existuje riziko onemocnění.“
Velká věc, jejíž vyhlídka na triumf vypadala zprvu nepatrněji než blecha na fotbalovém stadionu, tak zjevně kráčí ke zdárnému konci. Tím by byl završen i pohádkový příběh Martina Tolara, který před třiceti lety přicestoval do Ameriky s kufrem slovníků, protože neuměl pořádně anglicky, a nyní má na dosah revoluční lék, který se marně hledá více než sto let.
Jeho nalezení se pochopitelně může astronomicky zhodnotit. „Náš lék může mít valuaci desítek miliard dolarů,“ tvrdí Tolar o pilulce, kterou by mohli v blízké budoucnosti polykat vděční pacienti. Zatím to však byl její vývoj, který spolykal přes půl miliardy dolarů.
Mezi investory Alzheonu jsou i Češi, ti se na celkovém objemu vložených peněz podílejí zhruba pěti procenty. Dva z nich se k investici, která může být životním bingem, veřejně přihlásili – jde o Zbyňka Frolíka, majitele společnosti Linet na nemocniční lůžka, a pražského právníka Radka Pokorného, který vede advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři.
Foto Michael Tomeš
Foto Michael Tomeš
Čeho přesně se však aktuální zpráva o velmi nadějných výsledcích ALZ-801 týká? Lidem zařazeným do studie zredukovala tabletka o 29 procent výskyt proteinu zvaného pTau181, jehož zvýšená přítomnost je registrována právě u trpících s Alzheimerem. „Snížení proteinu provází i zlepšení paměti u pacientů léčených ALZ-801 po dobu šesti měsíců,“ konstatuje Tolar.
Právě devastujícím účinkem na paměť, chápání, orientaci a vnímání sama sebe je Alzheimerova nemoc děsivá. Sám Tolar nesouhlasí s přirovnáním, že je nemocný jako dítě, poněvadž jeho stav je mnohem horší, ve finální fázi podle něj není duchem na tomto světě. Pád do destrukce osobnosti je navíc rychlý: během roku či dvou nemocný progreduje z relativně mírného klinického stadia do fáze, kdy se není schopen sám o sebe postarat.
„Subjekty léčené ALZ-801 prokázaly významný kognitivní zisk oproti výchozímu stavu na testech paměti, což ukazuje zlepšení v průběhu léčby,“ oznámil dnes Martin Tolar. „Jsme na cestě přinést mimořádně účinnou a dobře tolerovanou léčbu milionům lidí na celém světě trpících touto strašlivou nemocí, která je připravuje o vzpomínky a schopnost myslet a vyjadřovat se.“
Dalším a podle všeho klíčovým milníkem Alzheonu je dokončení stěžejní klinické fáze 3, která posune tabletu ke schvalovacím procesům, a tedy případné komercializaci, uvedení na trh. K tomu by mělo dojít podle Tolarova plánu v roce 2025, za mimořádně příznivých okolností ještě o něco dřív.
Alzheon není jediná společnost snažící se o uvedení vytouženého léku na trh. Soupeří s biotechnologickými giganty jako Biogen, Eisai a Eli Lilly, velkou výhodou firmy českého vědce však je, že látky, které má ve hře konkurence, se podávají infuzí, tudíž jsou podstatně dražší a mnohem náročnější na aplikaci oproti pilulce, kterou člověk vytáhne ze sekretáře.
Na celém příběhu je možná nejvíc fascinující, že když před osmi lety dramatické dobrodružství s ALZ-801 Martin Tolar započal, ukazoval prvním lidem, kteří do jeho firmy mínili investovat, propočty a analýzy. A vyčíslení neúspěchu bylo tehdy 99,6 procenta. O to lépe se poslouchá věta, kterou vědec svou včerejší zprávu zakončil: „Přeji skvělý start do tohoto historického roku pro pacienty s Alzheimerovou chorobou a jejich rodiny!“
