Přestože dříve patřil k chloubě šlechtického rodu Lobkowiczů a lidé jej nevědomky znají z filmu Svatba upírů, posledních několik desítek let už hořínský zámek jen mlčky chátral. Naději sliboval jen miliardový rezidenční projekt, jehož středobodem se měl areál stát. Tomu je ale dnes definitivní konec a místo toho se vyčkává na nový začátek s novým majitelem.
Zámek se nachází na dohled od Řípu, v těsné blízkosti hlavního tahu na Mělník i soutoku Labe a Vltavy. A také nedaleko historických zdymadel. Jeho nový příběh se začne psát velmi brzy, jelikož „mělnický pán“ Jiří Lobkowicz ho po staletích, co byl v rukou jeho rodu, prodává.
„Součástí prodeje je zámecká budova, přilehlé hospodářské budovy i park, kde se nachází původní oranžérie. Celková rozloha je přibližně deset hektarů,“ přibližuje Lucie Soukupová, šéfka realitního serveru Chateau.cz, zaměřujícího se na prodej památek, v jehož nabídce zámek už zhruba rok figuruje.
Cena zámeckého areálu je neveřejná. Podle hrubých odhadů by se ale mohla pohybovat někde kolem středních desítek milionů korun. Zámek je totiž po mnoho let nevyužívaný a bude potřeba jeho důkladná renovace, jejíž cena se vzhledem k inflaci v posledním roce prudce zvyšuje, stejně tak jako úrokové sazby. Navíc, u těchto typů nemovitostí mají při rekonstrukci poslední slovo památkáři.
Historie původně loveckého zámečku sahá až do konce sedmnáctého století, kdy jej na místě původní tvrze nechal v barokním stylu vystavět Heřman Jakub Černín. Tomu tehdy patřilo mělnické panství i se vsí Hořín, rozléhající se v nivní oblasti jen přes řeku naproti mělnickému zámku. Do majetku dnešních vlastníků Lobkowiczů se zámek dostal v polovině 18. století a dnes patří právě Jiřímu Lobkowiczovi.
Mělnická větev Lobkowiczů zámek využívala jako osobní rezidenci, což se odrazilo i na bohaté sbírce uměleckých děl, která se v jeho útrobách nachází. V padesátých letech dokonce vyšel katalog, kde byl nafocen původní na míru vytvořený rokokový nábytek včetně vestavěných skříní. Zajímavostí jsou rokokové interiéry, takzvané Kamenné pokoje z let 1760 až 1763, které se částečně dochovaly v přízemí zámku.
Hořínskému zámku uškodilo nejdříve nucené převzetí nacisty a poté zejména zestátnění komunisty v roce 1948. Do té doby na zámku spokojeně žili jeho obyvatelé – šlechticové. A samozřejmě jejich poddaní. Od zestátnění ale začal areál postupně chátrat, když se do něj nejdříve přestěhovalo školicí centrum a později internát zemědělského učiliště.
Po navrácení majetku Lobkowiczům po roce 89 ale ani rod s modrou krví pro záchranu zámku příliš neudělal, stejně jako dlouhou dobu s nedalekou rodinnou hrobkou, kde je pochován i otec Jiřího Lobkowicze Otakar Lobkowicz. Ten na hořínském zámku vyrůstal a celý majetek předal synovi v roce 1993.
Ještě na přelomu tisíciletí byly v jedné z přilehlých budov zámku nájemní byty, dnes už je však mnoho let zcela prázdný a pro kolemjdoucí pamětníky je už jen připomínkou romantických časů, kdy se v hořínském parku proháněli šlechtici na koních.
Mělničtí přitom často svalovali vinu za chátrání areálu právě na Jiřího Lobkowicze, který se podle nich po restituci soustředil zejména na rozvoj mělnického zámku, který dodnes obývá a vybudoval z něj významný bod na kulturní mapě Mělníka. Na zámek Hořín jako by však podle zdejších zapomněl.
Pravdou nicméně je, že Jiří Lobkowicz před deseti lety představil plány na vybudování rezidenčního projektu The Royal Mělník Park za sedm miliard korun, ve kterém měl být hořínský zámek dominantou. Jenže skončilo jen u plánů a současné snahy o prodej jsou faktickým potvrzením toho, že žádný opulentní rezidenční projekt v blízkosti Mělníka nevyroste, alespoň tedy ne pod taktovkou Jiřího Lobkowicze.
Už to vypadalo, že se nový osud zámku začne s novým vlastníkem psát s příchodem letošního jara, podle informací Forbesu ale vyjednávání stále probíhají a k podpisu smluv zatím nedošlo.
Redace Forbesu opakovaně žádala Jiřího Lobkowicze o osvětlení motivu i samotného průběhu prodeje nemovitosti, v minulém týdnu však šlechtic prostřednictvím svého mediálního zástupce Jiřího Lokšána jakékoli vyjádření odmítl.
Faktem je, že zámecká brána zůstává i nadále zamčená, a zámek si tak na svou rekonstrukci i nové budoucí využití bude muset ještě počkat. Je to ale příležitost pro další investory, kteří jej mohou využít jako honosné rodinné sídlo. Stejně tak by se ale zámek mohl snadno uplatnit jako luxusní domov s pečovatelskou službou, podobně jako se to stalo v mělnickém klášteře, nebo jako hotel.
Jeho výhodou je i dostupnost. Do centra Mělníka je to příjemnou pěší procházkou zhruba dvacet minut a zároveň se zámek nachází jen 35 kilometrů od Prahy, navíc poblíž dálničního přivaděče a v kombinaci s dálnicí D8 se na něj autem z pražských Letňan dostanete do půl hodiny.
Výhledu na druhou dominantu okolí, tedy na mělnický zámek, si tady příliš neužijete, jelikož je z většiny utopený stromy hořínského parku, klidu ale zdejší areál nabízí dostatek. Obrovské nádvoří, v zadní části rozlehlá louka obsypaná stromy zámeckého parku a nedaleko náhon k dnes již torzu bývalého vodního mlýna.
Přítomnost vody je ale i nevýhodou. Celý katastr obce Hořín rozléhající se v těsné blízkosti soutoku dvou největších českých řek je totiž v záplavové oblasti. Poslední povodni v roce 2013 nezabránila ani vystavěná protizáplavová zeď, která místy dosahuje výšky až tří metrů.