Češi zůstávají v nakládání se svými penězi konzervativní. Většina lidí drží úspory na účtech a stále se v tuzemsku najde i dost takových, kteří si je odkládají doma v hotovosti. Popularita různých forem investic je přesto na vzestupu, v posledních měsících hlavně kvůli snahám ochránit prostředky před rekordní inflací.
Z průzkumu, který pro Forbes nechala zpracovat společnost Portu, vyplývá, že investování už zlákalo téměř polovinu obyvatel. Konkrétně 48,8 procenta respondentů, kteří uvedli, že jejich cílem je zejména hlavně zabezpečení se v důchodu nebo vytvoření finanční rezervy.
Češi podle šetření preferují pravidelné investice oproti jednorázovým. A při svém rozhodování se nejvíc řídí radami finančních poradců, za kterými následuje vlastní průzkum trhu a doporučení rodiny a přátel.
Jedním z nejpopulárnějších nástrojů v Česku jsou investiční a podílové fondy. Z dat České národní banky vyplývá, že ke konci loňského třetího čtvrtletí v nich bylo bezmála 470 miliard korun. V meziročním srovnání je to o téměř 72 miliard více a objem peněz ve fondech tak roste nejrychlejším tempem v historii. Podíl fondů na struktuře úspor českých domácností stoupl na 12,5 procenta, což je nyní mezi investičními nástroji nejvíc.
Nejvýrazněji se však v posledních letech změnil objem peněz uložených v akciích. Zatímco v roce 2015 v nich měli české domácnosti uloženo 53,5 miliardy korun, předloni to bylo více než 260 miliard. Ministerstvo financí ve své poslední zprávě o vývoji finančního trhu uvedlo, že se na tom podepsala i změna metodiky výpočtu. Dalším důvodem však zřejmě byl i výprodej na trzích z března 2020 vyvolaný nástupem pandemie, který Češi využili jako investiční příležitost.
Dlouhodobě stabilní součástí portfolií českých domácností jsou také různé formy spoření na důchod. Podle posledních dostupných dat je nyní v tuzemsku uzavřeno přes 4,4 milionu smluv o penzijním připojištění či doplňkovém penzijním spoření. Na důchod si tak se státními příspěvky spoří přes čtyřicet procent populace.
Výnosy penzijních fondů se loni značně lišily podle jednotlivých typů. Dynamické fondy investující primárně do akcií dosahovaly dvojciferných zhodnocení, zatímco ty konzervativní skončily na nule nebo ve ztrátě.
„Do zhodnocení konzervativních penzijních fondů za rok 2021 se negativně promítlo zvyšování úrokových sazeb, jelikož jejichž aktiva tvoří dominantně dluhopisy. Na druhou stranu se dramaticky navýšil jejich výnosový potenciál v následujících letech,“ popisuje Václav Lokaj, obchodní a marketingový ředitel ČSOB Penzijní společnosti.
Češi stále ve velkém využívají i stavebního spoření, byť jeho průměrný podíl na úsporách postupně klesá. Resort financí evidoval k 30. září loňského roku celkem 3 228 245 aktivních smluv, a „stavebko“ tak má více než třicet procent Čechů. Celkový objem vkladů u stavebních spořitelen se v posledních letech drží mezi 360 a 370 miliardami korun.
Většina z nich nyní nabízí základní výnos 1,5 procenta. „Nová hladina se ustálila po listopadovém zvýšení sazeb ČNB. Stavební spoření je konzervativní produkt, spolu se státní podporou mohou klienti získat zhodnocení vkladů až 4,3 procenta,“ říká mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík.
Dlouhodobě populární investicí v Česku jsou i nemovitosti. Růst cen na realitním trhu následkem pandemie nijak nezpomalil a nákupy například investičních bytů v posledních letech akcelerují.
„Přestože výnos z nájmu je relativně nízký, investory láká vidina vysokého kapitálového zhodnocení. Na pražském trhu se na investici prodá zhruba 35 až 45 procent nově postavených bytových jednotek. V krajských městech je to přibližně 25 až 30 procent,“ míní Josef Kupec, specialista na nemovitosti z poradenské společnosti KPMG.
Nejběžnějším způsobem ukládání peněz však mezi českými domácnostmi zůstávají bankovní účty. Celkový objem vkladů obyvatel v bankách (počítáno v korunách i valutách) překonal loni v srpnu podle dat ČNB hranici tří bilionů korun. Jen na běžných účtech bylo ke konci loňského roku téměř 1,8 bilionu korun.
„Češi jsou v investicích extrémní konzervativci. Většina lidí drží své úspory na běžných účtech a někteří často přímo v hotovosti. Populární jsou u nás také standardní spořicí účty nebo stavební spoření. Tam většina domácností končí,“ uvádí ekonom Adam Páleníček z KPMG.
Z nedávného průzkumu NMS Research pro Raiffesenbank vyplývá, že hotovost doma drží 48 procent Čechů. Nejčastěji je to částka kolem pěti tisíc korun.
Podle dat Eurostatu z roku 2020 drží dokonce průměrná česká domácnost v hotovosti 119 tisíc korun. Toto číslo však může být zkresleno podnikateli přijímajícími hotovost, vysokopříjmovými domácnostmi nebo aktivitou ve stínové ekonomice.