Podle čerstvých informací Britského úřadu pro daňové výnosy britští komisaři zabavili tři non-fungible tokeny spojené s daňovými podvody za 1,4 milionu liber, tedy asi 41 milionů korun. Pro Brity jde o precedens, podvody spojené s NFT ale novinkou nejsou. Podle únorové zprávy blockchainové forenzní firmy Chainalysis je praní peněz skrze NFT, ale také umělé nafukování jejich ceny od konce loňského léta na vzestupu.
Loni skončily v ERC-721 a ERC-1155 smart kontraktech, což jsou typičtí představitelé dnešních NFT v síti Ethereum, kryptoměny za celkem 44,2 miliardy dolarů. A skokový nárůst z pouhých 106 milionů v roce 2020 nezůstal bez povšimnutí ani té méně poctivé části uživatelů. Pojďme se podívat na dva nejčastější druhy podvodů spojené právě s non-fungible tokeny, tedy na wash trading a praní špinavých peněz.
Wash trading aneb trochu jiné obchodování
Co přesně znamená wash trading? Zjednodušeně řečeno jde o praktiku, která je na regulovaných trzích oficiálně zakázána, kdy se prodávající nachází na obou stranách transakce. Zkrátka prodává sám sobě. K čemu je to dobré? Lze tak totiž jednoduše vytvořit falešné zdání likvidity nebo uměle nafouknout cenu nějakého aktiva, v našem případě non-fungible tokenu.
Ještě před loňským boomem NFT tokenů byl fenomén wash tradingu spojován hlavně s tradičními kryptoměnovými burzami, které si touto praktikou občas přifukovaly objemy obchodů, aby vypadaly větší, než ve skutečnosti jsou.
V případě NFT je ale hlavní cíl poněkud odlišný. Smyslem celé aktivity je vzbudit dojem, že prodávaný token je žádaný a má větší hodnotu, než jakou by mu přisoudil volný trh. Platformy zaměřené na prodej NFT obyčejně neřeší, zdali připojené kryptoměnové peněženky patří stejnému uživateli, takže vzbudit iluzi zájmu o token je teoreticky poměrně snadné.
Největší obchodní platformy pro směnu NFT po uživatelích vyžadují jediné: připojit svoji kryptopeněženku nabitou prostředky na nákup a transakční poplatky. Absence předchozího prověření zákazníka, a dokonce i jakékoli další přesnější identifikace podobnému chování vyloženě nahrávají. Nicméně NFT tokeny jsou sice na rozdíl od ostatních kryptoměn nezaměnitelné, ale jinak jsou stejně snadno – nebo možná dokonce ještě lépe – trasovatelné.
S nástroji pro forenzní analýzu blockchainu, jako je třeba Chainalysis Reactor Graph, je tak možné snadno spojit prodeje tokenů s nakupujícími adresami, které byly předtím nabyty prostředky z prodávající adresy.
Podle Chainalysis má část prodejců NFT za sebou takových prodejů stovky. Firma loni identifikovala 262 uživatelů, kteří „prodali“ svá NFT na takové sebefinancující se adresy více než pětadvacetkrát. Tato hranice by měla sloužit jako spolehlivý filtr pro případ, kdy by šlo jen o náhodu a cílem nebyl skutečný wash trading.
Ztrátový long tail a zisková elita?
Wash trading však není úplně bez rizika. Podle společnosti nadpoloviční většina wash traderů utratila kvůli transakčním poplatkům za přeprodávání sama sobě více etherů, než kolik nakonec skutečně vyinkasovala od naivních kupujících za prodávané tokeny.
Navzdory ztrátové většině ale ziskovost zbytku nepoctivých obchodníků stačila k tomu, aby wash trading jako celek zůstal vysoce ziskový. Řečí čísel: 110 ziskových wash traderů si přišlo na téměř devět milionů dolarů, zatímco 152 smolařů vygenerovalo ztrátu lehce přes 400 tisíc dolarů, což je ještě docela akceptovatelné riziko.
Ve srovnání s tím, kolik peněz se v NFT loni a ostatně i letos v lednu protočilo, sice vypadají zisky wash traderů jako plivnutí v moři, kvartální nárůst za poslední dvě čtvrtletí ale ukazuje, že se tento druh zábavy na NFT trzích teprve začíná pořádně rozjíždět.
Je také potřeba mít na paměti, že Chainalysis vycházela pouze z chování na Ethereum síti, reálná čísla tak zřejmě budou podstatně vyšší, obzvláště na sítích, které netrpí na rozdíl od Etherea problémem extrémně vysokých transakčních poplatků, jenž pro wash tradery podstatně zvyšuje riziko.
NFT a praní peněz?
Potenciál praní špinavých peněz skrze NFT letos zaujal dokonce americké ministerstvo financí, které mu věnovalo hned několik zmínek ve svém dokumentu o praní peněz skrze krásná umění. Mezi vlastnostmi, které dělají z NFT zajímavý nástroj pro různá schémata praní špinavých peněz, ministerstvo zmiňuje snadnou a rychlou převoditelnost, která nerespektuje státní hranice, a absenci regulace.
A to samozřejmě nepočítáme další výhody umění při praní špinavých peněz, které jsou známé již léta – značně subjektivní ceny a určité daňové výhody. Ani základní schéma se v případě NFT neliší od klasického modelu. Zločinci pořídí umělecké dílo prostřednictvím nelegálních fondů a později jej opět legálně prodají. Nové peníze mají oproti těm původním tu výhodu, že nemají žádnou spojitost s kriminální aktivitou.
Podle již zmiňované Chainalysis bylo podobně jako wash trading i praní peněz prostřednictvím NFT v druhé polovině roku na rychlém vzestupu. V absolutních číslech jde ale zatím o vyloženě směšné částky – milion dolarů ve třetím a jeden milion čtyři sta tisíc dolarů v posledním čtvrtletí roku. Většina těchto prostředků patřila podvodníkům, kteří se snažili vyprat své kryptoměny skrze nákupy na NFT tržištích. Je samozřejmě otázkou, jak velkou část těchto obchodů se podařilo odhalit.
Nicméně pro srovnání uveďme, že celkově se za loňský rok skrze různá kryptoaktiva vypraly prostředky za 8,6 miliardy dolarů. Ve srovnání s tím vypadají NFT obchody zatím čisté jako lilie.
