Čtvrteční začátek války na Ukrajině vyděsil investory na evropských burzách, kde do té doby převládal sentiment, že se ruská vojska spokojí s regiony na východě země. Hlavní indexy se propadly o tři až čtyři procenta a burza v Moskvě se zřítila úplně.
V pátek však dokázaly burzy většinu ztrát nahnat zpátky. Analytici varují, že zvýšené míře volatility se nyní na trzích vyhnout nelze a investorům radí, aby zachovali chladnou hlavu.
‚‚Doporučuji hlavně nepanikařit a neprodávat. Investor, který má správně nastavenou dlouhodobou investiční strategii, nemusí na situaci reagovat vůbec. Obecně platí, že dlouhodobý investor by měl být v klidu a vzít současný pokles jako příležitost k nákupu akcií ve slevě,“ říká investiční stratég Jan Sušánka ze společnosti Sušánka & partneři.
‚‚Řada investorů bude určitě lovit mezi levnými akciemi, které by se mohly zvedat. Je to určitě jedna z možných taktik, ale byl bych v tom opatrný a investici rozkládal v čase,“ míní hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Tržním „vítězem“ prvních dnů po zahájení ruské invaze je energetický sektor, i díky drahé ropě. Cena černého zlata zareagovala na obavy z přerušení dodávek mezi Ruskem a Evropou a poprvé od roku 2014 překonala hranici sta dolarů za barel. Akcie britsko-nizozemského giganta Shell posílily v pátek o 2,65 procenta a akcie společnosti BP (dříve British Petroleum) přidaly 3,6 procenta.
„Pokud se konflikt v reakci na sankce prohloubí a bude eskalovat, je možné, že cena ropy Brent dosáhne v příštím týdnu 110 až 125 dolarů za barel nebo i výš,“ odhaduje hlavní investiční analytik Saxo Bank Steen Jakobsen. Některé investiční platformy kvůli tomu mírně upravují svou strategii, v tuzemsku je příkladem služba Indigo.
‚‚Během turbulentního období zatím držíme peníze zainvestované a široce diverzifikované, dáváme však větší váhu defenzivnějším aktivům – například sektoru běžné spotřeby. Vzhledem k očekávanému dopadu na plyn či ropu jsme zároveň zvětšili váhu energetického sektoru,“ uvádí za firmu Viera Palidrabová.
‚‚Stále vidím dobré důvody, proč v portfoliu držet větší váhu komodit, případně akcií z energetického sektoru. Smysl určitě dávají i velké technologické firmy,“ dodává Tomáš Vlk.
Tomu odpovídá i dění na pražské burze, která po čtvrtečním začátku války odepsala téměř pět procent a za celý týden je její hlavní index v minusu 3,6 procenta. V Praze tento týden ‚‚držely“ například akcie Avastu, které si polepšily o 3,5 procenta. ‚‚Je dobré si připomenout, že jeho cena se neřídí fundamentem nebo sentimentem na trhu, ale cenou fúze s Nortonem.
Nejistotě na trhu odolal také ČEZ, což je pravděpodobně dáno prudkým růstem ceny elektřiny,“ vysvětluje analytik Komerční banky Bohumil Trampota.
Naopak banky oslabovaly, nejvíce odepsala tento týden v Praze skupina Erste (–16,61 procenta) a pak Komerční banka (–14,29 procenta). Bankám se nyní na evropských burzách nedaří obecně. Zejména Raiffeisenbank, Société Générale a UniCredit, kterým dluží miliardy eur subjekty v Rusku.
Jednou z možností, jak v těchto dnech čelit výprodejům, je zaměřit se na investice za oceánem, které na rozdíl od evropských nejsou natolik ekonomicky propojené s Ruskem.
‚‚Čeští investoři, kteří žijí v České republice, by měli investovat mimo region Evropy, převážně tedy ve Spojených státech a dalších vyspělých zemích, a také do cizích měn, z větší části do amerického dolaru,“ uvádí Sušánka. Akciové trhy nejen ve Spojených státech však může v dohledné době negativně ovlivnit zvyšování úrokových sazeb, ke kterému se chystá tamní centrální banka Fed.
Čeští retailoví investoři, zdá se, panice nepropadli. ‚‚Aktuálně nezaznamenáváme výrazně větší objem odkupů ze strany klientů. Chtějí se poradit o svých investičních rozhodnutích a se svými bankéři na toto téma diskutují, ale rozhodně neregistrujeme panické jednání a nějakou zvýšenou vlnu odprodejů,“ uvádí Jaroslav Kropáček, specialista pro obchodní a prodejní operace České spořitelny.
‚‚Významnější počet předčasných výběrů neevidujeme. Výběry jsou dokonce nižší, než byly v březnu 2020 s nástupem covidu, a to při násobně vyšším počtu klientů. Nicméně zaznamenáváme určité zpomalení přílivu nových investorů, které bylo enormní na konci loňského a na začátku letošního roku v souvislosti s nárůstem inflace,“ popisuje Radim Krejčí, šéf online investiční platformy Portu.
Další vývoj na trzích kvůli situaci na Ukrajině prakticky odhadovat nelze, kromě samotných bojů budou významným faktorem i ekonomické sankce západních zemí, případně reakce Ruska na tato opatření. Zatím oznámené sankce příliš velkou odezvu na trzích nevyvolaly a investoři je zřejmě vyhodnotili jako poměrně bezzubé.
„Problém všech zvažovaných sankcí je, že nemají rychlý efekt, ale sankcionovaná strana začne ekonomiky trpět v delším časovém horizontu. Sankce jsou prozatím příliš slabé, aby si z nich Rusko mělo dělat starosti. Zásadnějším krokem by bylo odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT,“ tvrdí Jan Sušánka. Z dlouhodobého hlediska pak podle něj bude záležet na tom, jak důsledně budou sankce uplatňovány.
‚‚Pokud chtějí západní země ublížit Rusku, budou muset být ochotné ublížit i samy sobě. Nové sankce se totiž pravděpodobně podepíší na toku komodit a možná i na ruském finančním systému a jeho přístupu do světa. To samo o sobě povede k mnohem vyšší inflaci, jak v krátkodobém, tak i ve střednědobém horizontu,“ upozorňuje Steen Jakobsen.
